archivace
[ʔarxɪvace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. (čeho)
uchovávání, uchování písemných materiálů a dalších předmětů s cílem možného pozdějšího využití, kontroly ap.:
zákonná archivace účetních dokladů
digitální archivace starých tisků
prostor pro archivaci materiálů městského úřadu
2. počítače a IT (čeho; čeho na co)
ukládání, uložení dat na paměťové médium zprav. s cílem jejich zálohování:
archivace dat operačního systému
archivace a komprimace souborů
archivace dokumentů na DVD
archivace na vzdálené úložiště
3. (čeho)
uskladňování kvalitního vína ve speciálním prostoru, prostorách za účelem uchování nebo dalšího zlepšení jeho vlastností, a tím i zvýšení ceny:
archivace vín
vína vhodná k archivaci
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔarxɪvace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. (čeho)
uchovávání, uchování písemných materiálů a dalších předmětů s cílem možného pozdějšího využití, kontroly ap.:
zákonná archivace účetních dokladů
digitální archivace starých tisků
prostor pro archivaci materiálů městského úřadu
2. počítače a IT (čeho; čeho na co)
ukládání, uložení dat na paměťové médium zprav. s cílem jejich zálohování:
archivace dat operačního systému
archivace a komprimace souborů
archivace dokumentů na DVD
archivace na vzdálené úložiště
3. (čeho)
uskladňování kvalitního vína ve speciálním prostoru, prostorách za účelem uchování nebo dalšího zlepšení jeho vlastností, a tím i zvýšení ceny:
archivace vín
vína vhodná k archivaci
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)