fyzika
[fɪzɪka]
(2. j. -ky)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
věda zabývající se studiem zákonitostí přírodních jevů a vlastností hmoty a energie:
teoretická / experimentální / aplikovaná fyzika
fyzika pevných látek
objevy ve fyzice
odborník na fyziku
učitel / profesor fyziky
Nobelova cena za fyziku
□ atomová fyzika
obor fyziky zabývající se studiem elektronového obalu atomů
□ částicová fyzika □ fyzika (elementárních) částic
obor fyziky zkoumající vlastnosti a vzájemné působení subatomárních částic (např. jejich srážky v urychlovačích)
□ jaderná fyzika □ nukleární fyzika
obor fyziky zkoumající jádra atomů a jejich fyzikální vlastnosti
□ klasická fyzika
soubor oborů fyziky založených na principech vytvořených před vznikem kvantové fyziky
□ kvantová fyzika
soubor oborů fyziky zabývajících se teoriemi založenými na principu kvantování
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fɪzɪka]
(2. j. -ky)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
věda zabývající se studiem zákonitostí přírodních jevů a vlastností hmoty a energie:
teoretická / experimentální / aplikovaná fyzika
fyzika pevných látek
objevy ve fyzice
odborník na fyziku
učitel / profesor fyziky
Nobelova cena za fyziku
□ atomová fyzika
obor fyziky zabývající se studiem elektronového obalu atomů
□ částicová fyzika □ fyzika (elementárních) částic
obor fyziky zkoumající vlastnosti a vzájemné působení subatomárních částic (např. jejich srážky v urychlovačích)
□ jaderná fyzika □ nukleární fyzika
obor fyziky zkoumající jádra atomů a jejich fyzikální vlastnosti
□ klasická fyzika
soubor oborů fyziky založených na principech vytvořených před vznikem kvantové fyziky
□ kvantová fyzika
soubor oborů fyziky zabývajících se teoriemi založenými na principu kvantování
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)