bylinka
[bɪlɪŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
bylina I/1 (rostlina s nedřevnatějícím stonkem):
Až na několik trsů trávy a jednotlivých bylinek bylo řečiště holé.
2. často množné
rostlina nebo její část používaná pro léčivé účinky, v gastronomii nebo kosmetice syn. bylina I/2:
léčivé bylinky
sbírat / sušit bylinky
pěstovat bylinky na zahrádce
Hotový pokrm ozdobíme čerstvými bylinkami.
Bylinky mají své uplatnění v péči o pleť.
Meduňka je velmi dobrá bylinka proti nespavosti.
□ provensálské bylinky
směs zprav. sušených natí aromatických rostlin (obsahující obvykle tymián, rozmarýn, majoránku, saturejku, bazalku) používaná jako koření
syn. provensálské koření
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪlɪŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
bylina I/1 (rostlina s nedřevnatějícím stonkem):
Až na několik trsů trávy a jednotlivých bylinek bylo řečiště holé.
2. často množné
rostlina nebo její část používaná pro léčivé účinky, v gastronomii nebo kosmetice syn. bylina I/2:
léčivé bylinky
sbírat / sušit bylinky
pěstovat bylinky na zahrádce
Hotový pokrm ozdobíme čerstvými bylinkami.
Bylinky mají své uplatnění v péči o pleť.
Meduňka je velmi dobrá bylinka proti nespavosti.
□ provensálské bylinky
směs zprav. sušených natí aromatických rostlin (obsahující obvykle tymián, rozmarýn, majoránku, saturejku, bazalku) používaná jako koření
syn. provensálské koření
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)