bůhví I
[buːhviː]
částice
kolokviální vyšší
bůh ví I
[buːx viː]
částicový výraz
kolokviální vyšší
1.
vyjadřuje nevědomost, nejistotu, neví se, není známo syn. kdoví I, kdo ví I:
Bůhví jak to je.
Bůh ví, co nás čeká.
Bůh ví, jestli tolik peněz vůbec mám.
Zda se dostaví, nebo to hodí za hlavu, bůhví.
2.
(ve spojení s obsahovou větou uvozenou spojkou že)
zdůrazňuje pravdivost tvrzení mluvčího:
Bůhví, že jsem nelhala.
Máme tu nějakou práci, bůh ví, že je to tak.
Snažila se, bůhví, že dělala všechno možné, aby na něj zapomněla, ale nedařilo se jí to.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buːhviː]
částice
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bůh ví I
[buːx viː]
částicový výraz
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
vyjadřuje nevědomost, nejistotu, neví se, není známo syn. kdoví I, kdo ví I:
Bůhví jak to je.
Bůh ví, co nás čeká.
Bůh ví, jestli tolik peněz vůbec mám.
Zda se dostaví, nebo to hodí za hlavu, bůhví.
2.
(ve spojení s obsahovou větou uvozenou spojkou že)
zdůrazňuje pravdivost tvrzení mluvčího:
Bůhví, že jsem nelhala.
Máme tu nějakou práci, bůh ví, že je to tak.
Snažila se, bůhví, že dělala všechno možné, aby na něj zapomněla, ale nedařilo se jí to.
Poznámka Vedlejší věty, které závisejí na tomto výrazu, se mohou, ale nemusejí oddělovat čárkou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)