he
[he]
citoslovce
kolokviální
1.
vybídnutí partnera k souhlasu s předchozím tvrzením syn. co V, có/2, což III:
Takový nápoj jsi ještě nepila, he?
To jsme si pošmákli, he?
2.
vybídnutí partnera k uznání, že udělal chybu:
A kdo říkal, že sem radši nemáme chodit, he?
Co mi povíš na tohle, he?
3.
zvolání vyjadřující údiv, překvapení, někdy s odstínem rozhořčení:
Cože? Takže já už ani nesmím stát za vlastními dveřmi, he?
„Tady je dokonce tvoje jméno!“ „He?“ udělala jsem nechápavě, ale hned jsem zjistila, že má pravdu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[he]
citoslovce
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
vybídnutí partnera k souhlasu s předchozím tvrzením syn. co V, có/2, což III:
Takový nápoj jsi ještě nepila, he?
To jsme si pošmákli, he?
2.
vybídnutí partnera k uznání, že udělal chybu:
A kdo říkal, že sem radši nemáme chodit, he?
Co mi povíš na tohle, he?
3.
zvolání vyjadřující údiv, překvapení, někdy s odstínem rozhořčení:
Cože? Takže já už ani nesmím stát za vlastními dveřmi, he?
„Tady je dokonce tvoje jméno!“ „He?“ udělala jsem nechápavě, ale hned jsem zjistila, že má pravdu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)