doba
[doba]
(2. j. doby)
podstatné jméno rodu ženského
1.
přibližně vymezený nebo blíže nevymezený časový úsek, období, čas, éra:
současná / dnešní / historická doba
římská / barokní / předlistopadová doba
v době finanční krize
střídání ročních dob
Věž pochází z doby Karla IV.
Na prodej domu teď není vhodná doba.
Od té doby ho nikdo neviděl.
Za celou dobu ani jednou nepromluvil.
□ doba bronzová archeologie
(2000–800 př. n. l.) kulturně-historické období, kdy se používal k výrobě nástrojů, zbraní a šperků převážně bronz
□ doba kamenná archeologie
(2 500 000–2000 př. n. l.) kulturně-historické období, kdy se používal k výrobě nástrojů, zbraní a šperků převážně kámen
□ doba ledová geologie
chladnější klimatické období, ve kterém dochází k rozšíření ledovců • takové období čtvrtohor
□ doba železná archeologie
(750 př. n. l. – počátek našeho letopočtu) kulturně-historické období, kdy se používalo k výrobě nástrojů, zbraní a šperků převážně železo
□ jednu dobu
v určitém období, kdysi
syn. jeden čas:
Jednu dobu měl doma videotelefon.
□ na svou dobu □ ve své době
se zřetelem k nějakému období, časové a věcné příslušnosti k němu, tehdy:
Juditin most byl na svou dobu skvělým dílem středověkého stavitelství.
Film způsobil ve své době malou revoluci.
□ naše doba
dnešní období, přítomnost, současnost:
Naše doba se vyznačuje názorovou pluralitou.
Čím že se liší naše doba od kterékoliv jiné?
□ v dávných dobách □ za dávných dob
1. kdysi dávno v minulosti, před mnoha staletími:
Jako šlechtici v dávných dobách žije na dvou místech – z města občas prchá na venkov.
Kopretina se využívala už za dávných dob v lidovém léčitelství.
2. expresivní v minulosti, před mnoha lety, dříve:
V dávných dobách svého mládí jsem skládal básně.
V budově býval za dávných dob městský soud.
□ v dohledné době
v relativně blízké budoucnosti, zakrátko:
V dohledné době k úpravě určitě nedojde.
Chystáte v dohledné době nějakou novou knihu?
□ v poslední době □ poslední dobou □ poslední dobu
v současnosti a v bezprostředně předcházejícím časovém období:
V poslední době se jim příliš nedaří.
Poslední dobou se mi začíná stále víc líbit klasika.
Musím přiznat, že mě poslední dobu dost nemile překvapuješ.
2.
ohraničený, vymezený časový úsek, zprav. stanovený na základě nějakých kritérií, lhůta:
pracovní / otevírací / ordinační doba
doba splatnosti / účinnosti / životnosti
záruční doba ve které je poskytována záruka na zboží, službu ap.
uzavřít smlouvu na dobu určitou / neurčitou
Výstava je otevřena v době od 9 do 18 hodin.
ochranná doba období, ve kterém zaměstnavatel nemůže zaměstnance propustit
□ doba hájení myslivost
období, pro které platí vyhláškou stanovený zákaz lovu určitého druhu zvěře a ryb
□ expoziční doba fotografie
doba, po kterou dopadá na světlocitlivý materiál nebo snímač obraz z objektivu
syn. expoziční čas
□ inkubační doba
1. medicína období od prvního kontaktu organismu s nákazou do propuknutí příznaků onemocnění
2. zoologie (u živočichů rozmnožujících se vejci) doba mezi nakladením vajec a vylíhnutím mláďat
3. biologie doba potřebná k pomnožení mikroorganismu (např. viru, bakterie) v laboratorních podmínkách (in vitro)
□ zkušební doba právo
období na začátku pracovního poměru, zprav. tříměsíční, v němž mohou zaměstnanec i zaměstnavatel zrušit sjednaný pracovní vztah bez udání důvodu
3. hudba
základní jednotka rytmu, taktu, představující pevně daný časový interval:
odpočítávat doby do taktu
taneční rytmus s důrazem na první dobu
Třídobý takt je tvořen jednou dobou těžkou a dvěma dobami lehkými.
4. literární věda
jednotka, kterou se měří trvání slabiky:
Metrickou konstantou bylo podkládání těžkých dob verše dlouhými slabikami a některých lehkých dob slabikami krátkými.
◊ být dítětem své doby
mít typické rysy období, k němuž někdo nebo něco časově náleží, být jím ovlivněn, utvářen
◊ být na výši doby
být na úrovni současného stavu vývoje (civilizačního, kulturního, technického ap.)
◊ být poplatný (své) době
podléhat vlivu oficiálního mínění nebo převládajícím trendům určité doby
◊ doba (her a) malin nezralých
bezstarostné a nádherné období (které už nelze vrátit), zprav. dětství nebo mládí
◊ doba temna
1. historické období útlaku, nesvobody, úpadku (zprav. o pobělohorském období, středověku, totalitních režimech)
2. období úpadku nebo zaostávání vůbec
◊ držet prst na tepu doby expresivní
sledovat aktuální dění nebo nejnovější (civilizační, kulturní, technický ap.) vývoj
◊ jít s dobou ◊ držet krok s dobou ◊ jít s duchem doby
být pokrokový, moderní, nezaostávat
◊ předběhnout (svou / svoji) dobu
předstihnout svým myšlením, činností, výsledky ap. úroveň určité doby, své současnosti
◊ seřvat někoho na tři doby kolokviální
ostře, rázně někomu vynadat
◊ to je (ale) doba expresivní
1. trvá to velmi dlouho
2. je to velmi dávno
◊ za našich dob ◊ v našich dobách
1. v dřívější době, v dřívějších poměrech, které si pamatujeme z mladších let, dříve
2. v dnešní době, v současnosti
◊ zaspat dobu expresivní
nepřizpůsobit se změnám, vývoji, zaostat • zmeškat možnost něco realizovat, uplatnit ap.
◊ [zoufalá / nová ap.] doba (si) žádá [zoufalé / nové ap.] činy
určitá (velmi nepříznivá, nová ap.) situace vyžaduje adekvátní (krajní, nový ap.) přístup, řešení
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doba]
(2. j. doby)
podstatné jméno rodu ženského
1.
přibližně vymezený nebo blíže nevymezený časový úsek, období, čas, éra:
současná / dnešní / historická doba
římská / barokní / předlistopadová doba
v době finanční krize
střídání ročních dob
Věž pochází z doby Karla IV.
Na prodej domu teď není vhodná doba.
Od té doby ho nikdo neviděl.
Za celou dobu ani jednou nepromluvil.
□ doba bronzová archeologie
(2000–800 př. n. l.) kulturně-historické období, kdy se používal k výrobě nástrojů, zbraní a šperků převážně bronz
□ doba kamenná archeologie
(2 500 000–2000 př. n. l.) kulturně-historické období, kdy se používal k výrobě nástrojů, zbraní a šperků převážně kámen
□ doba ledová geologie
chladnější klimatické období, ve kterém dochází k rozšíření ledovců • takové období čtvrtohor
□ doba železná archeologie
(750 př. n. l. – počátek našeho letopočtu) kulturně-historické období, kdy se používalo k výrobě nástrojů, zbraní a šperků převážně železo
□ jednu dobu
v určitém období, kdysi
syn. jeden čas:
Jednu dobu měl doma videotelefon.
□ na svou dobu □ ve své době
se zřetelem k nějakému období, časové a věcné příslušnosti k němu, tehdy:
Juditin most byl na svou dobu skvělým dílem středověkého stavitelství.
Film způsobil ve své době malou revoluci.
□ naše doba
dnešní období, přítomnost, současnost:
Naše doba se vyznačuje názorovou pluralitou.
Čím že se liší naše doba od kterékoliv jiné?
□ v dávných dobách □ za dávných dob
1. kdysi dávno v minulosti, před mnoha staletími:
Jako šlechtici v dávných dobách žije na dvou místech – z města občas prchá na venkov.
Kopretina se využívala už za dávných dob v lidovém léčitelství.
2. expresivní v minulosti, před mnoha lety, dříve:
V dávných dobách svého mládí jsem skládal básně.
V budově býval za dávných dob městský soud.
□ v dohledné době
v relativně blízké budoucnosti, zakrátko:
V dohledné době k úpravě určitě nedojde.
Chystáte v dohledné době nějakou novou knihu?
□ v poslední době □ poslední dobou □ poslední dobu
v současnosti a v bezprostředně předcházejícím časovém období:
V poslední době se jim příliš nedaří.
Poslední dobou se mi začíná stále víc líbit klasika.
Musím přiznat, že mě poslední dobu dost nemile překvapuješ.
2.
ohraničený, vymezený časový úsek, zprav. stanovený na základě nějakých kritérií, lhůta:
pracovní / otevírací / ordinační doba
doba splatnosti / účinnosti / životnosti
záruční doba ve které je poskytována záruka na zboží, službu ap.
uzavřít smlouvu na dobu určitou / neurčitou
Výstava je otevřena v době od 9 do 18 hodin.
ochranná doba období, ve kterém zaměstnavatel nemůže zaměstnance propustit
□ doba hájení myslivost
období, pro které platí vyhláškou stanovený zákaz lovu určitého druhu zvěře a ryb
□ expoziční doba fotografie
doba, po kterou dopadá na světlocitlivý materiál nebo snímač obraz z objektivu
syn. expoziční čas
□ inkubační doba
1. medicína období od prvního kontaktu organismu s nákazou do propuknutí příznaků onemocnění
2. zoologie (u živočichů rozmnožujících se vejci) doba mezi nakladením vajec a vylíhnutím mláďat
3. biologie doba potřebná k pomnožení mikroorganismu (např. viru, bakterie) v laboratorních podmínkách (in vitro)
□ zkušební doba právo
období na začátku pracovního poměru, zprav. tříměsíční, v němž mohou zaměstnanec i zaměstnavatel zrušit sjednaný pracovní vztah bez udání důvodu
3. hudba
základní jednotka rytmu, taktu, představující pevně daný časový interval:
odpočítávat doby do taktu
taneční rytmus s důrazem na první dobu
Třídobý takt je tvořen jednou dobou těžkou a dvěma dobami lehkými.
4. literární věda
jednotka, kterou se měří trvání slabiky:
Metrickou konstantou bylo podkládání těžkých dob verše dlouhými slabikami a některých lehkých dob slabikami krátkými.
◊ být dítětem své doby
mít typické rysy období, k němuž někdo nebo něco časově náleží, být jím ovlivněn, utvářen
◊ být na výši doby
být na úrovni současného stavu vývoje (civilizačního, kulturního, technického ap.)
◊ být poplatný (své) době
podléhat vlivu oficiálního mínění nebo převládajícím trendům určité doby
◊ doba (her a) malin nezralých
bezstarostné a nádherné období (které už nelze vrátit), zprav. dětství nebo mládí
◊ doba temna
1. historické období útlaku, nesvobody, úpadku (zprav. o pobělohorském období, středověku, totalitních režimech)
2. období úpadku nebo zaostávání vůbec
◊ držet prst na tepu doby expresivní
sledovat aktuální dění nebo nejnovější (civilizační, kulturní, technický ap.) vývoj
◊ jít s dobou ◊ držet krok s dobou ◊ jít s duchem doby
být pokrokový, moderní, nezaostávat
◊ předběhnout (svou / svoji) dobu
předstihnout svým myšlením, činností, výsledky ap. úroveň určité doby, své současnosti
◊ seřvat někoho na tři doby kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
ostře, rázně někomu vynadat
◊ to je (ale) doba expresivní
1. trvá to velmi dlouho
2. je to velmi dávno
◊ za našich dob ◊ v našich dobách
1. v dřívější době, v dřívějších poměrech, které si pamatujeme z mladších let, dříve
2. v dnešní době, v současnosti
◊ zaspat dobu expresivní
nepřizpůsobit se změnám, vývoji, zaostat • zmeškat možnost něco realizovat, uplatnit ap.
◊ [zoufalá / nová ap.] doba (si) žádá [zoufalé / nové ap.] činy
určitá (velmi nepříznivá, nová ap.) situace vyžaduje adekvátní (krajní, nový ap.) přístup, řešení
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)