časák
[časaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích, -ákách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
časopis:
hudební časák
fotit do módních časáků
Četla jsem to v jednom časáku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[časaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích, -ákách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
časopis:
hudební časák
fotit do módních časáků
Četla jsem to v jednom časáku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)