Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
dovolit I
[dovolɪt]
(3. j., 3. mn. -lí, rozk. -l, čin. -lil, trp. -len, podst. jm. -lení)
sloveso dokonavé
1. (kdo, co dovolí komu co; komu INF; komu, aby…)
dát svolení, souhlas syn. povolit:
Lékař jí dovolil procházky.
Rodiče mi nedovolili mít doma psa.
Úřady mu nedovolily vycestovat.
Dovolila mu, aby ji políbil.
V některých zemích by to zákon nedovolil.
□ dovol (mi) □ dovolte (mi) □ pokud dovolíte □ když dovolíte
zdvořilé požádání
2. (co, kdo dovolí {komu} co; komu INF; komu, aby…)
dát možnost, umožnit:
Domácí hráči nedovolili soupeři vstřelit jedinou branku.
Jakmile to počasí dovolí, vyrazíme ven.
Když mi to čas dovolí, chodím trénovat 3× týdně.
Jeho zdravotní stav mu nedovolil, aby hrál.
◊ hrdost mu nedovolila [udělat něco]
neudělal to, co mohlo přinést užitek jemu nebo druhým, aby neprojevil svou zranitelnost, neponížil se ap.
◊ (no) dovol expresivní◊ (no) dovolte expresivní
projev nesouhlasu, rozhořčení
nedokonavé k 1, 2 → dovolovat I 1, 2
přídavné jméno → i dovolený 1
podstatné jméno → i dovolení
[dovolɪt]
(3. j., 3. mn. -lí, rozk. -l, čin. -lil, trp. -len, podst. jm. -lení)
sloveso dokonavé
1. (kdo, co dovolí komu co; komu INF; komu, aby…)
dát svolení, souhlas syn. povolit:
Lékař jí dovolil procházky.
Rodiče mi nedovolili mít doma psa.
Úřady mu nedovolily vycestovat.
Dovolila mu, aby ji políbil.
V některých zemích by to zákon nedovolil.
□ dovol (mi) □ dovolte (mi) □ pokud dovolíte □ když dovolíte
zdvořilé požádání
2. (co, kdo dovolí {komu} co; komu INF; komu, aby…)
dát možnost, umožnit:
Domácí hráči nedovolili soupeři vstřelit jedinou branku.
Jakmile to počasí dovolí, vyrazíme ven.
Když mi to čas dovolí, chodím trénovat 3× týdně.
Jeho zdravotní stav mu nedovolil, aby hrál.
◊ hrdost mu nedovolila [udělat něco]
neudělal to, co mohlo přinést užitek jemu nebo druhým, aby neprojevil svou zranitelnost, neponížil se ap.
◊ (no) dovol expresivní◊ (no) dovolte expresivní
projev nesouhlasu, rozhořčení
nedokonavé k 1, 2 → dovolovat I 1, 2
přídavné jméno → i dovolený 1
podstatné jméno → i dovolení