Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
darebáctví
[darebaːctviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1. hanlivé
souhrn vlastností charakteristických pro darebáka 1 (špatného člověka) • podlé, vychytralé jednání, chování • takový čin, ničemnost, lumpárna:
dopouštět se nepravostí a darebáctví
Zneužívání důvěřivosti lidí je darebáctví.
Zkrátili nám dovolenou, je to darebáctví.
Ministrovo kontroverzní rozhodnutí vnímá veřejnost jako výraz sprostého darebáctví.
2. expresivní
souhrn vlastností charakteristických pro darebáka 2 (zlobivé dítě) • nezbedné, rozpustilé jednání, chování • takový čin, nezbednost, rozpustilost syn. uličnictví:
tropit darebáctví a alotria
Darebáctví svých raubířů snáším s klidem.
Nejlepšímu žákovi učitelka odpustila jakékoli darebáctví.
[darebaːctviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1. hanlivé
souhrn vlastností charakteristických pro darebáka 1 (špatného člověka) • podlé, vychytralé jednání, chování • takový čin, ničemnost, lumpárna:
dopouštět se nepravostí a darebáctví
Zneužívání důvěřivosti lidí je darebáctví.
Zkrátili nám dovolenou, je to darebáctví.
Ministrovo kontroverzní rozhodnutí vnímá veřejnost jako výraz sprostého darebáctví.
2. expresivní
souhrn vlastností charakteristických pro darebáka 2 (zlobivé dítě) • nezbedné, rozpustilé jednání, chování • takový čin, nezbednost, rozpustilost syn. uličnictví:
tropit darebáctví a alotria
Darebáctví svých raubířů snáším s klidem.
Nejlepšímu žákovi učitelka odpustila jakékoli darebáctví.