Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
horizont
[horɪzont]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
1.
nejvzdálenější viditelné místo v podobě linie, kde se obloha zdánlivě střetává se zemí nebo s mořem • část zemského povrchu viditelná z určitého stanoviště po tuto linii syn. obzor:
Slunce zapadlo za horizont.
Už zpoza horizontu uviděla stoupající oblak dýmu.
Na horizontu se objevilo protijedoucí vozidlo.
Doprava je zde složitá kvůli mnoha nepřehledným zatáčkám a horizontům.
přen. Svým rozhledem a schopnostmi přesahuje nejenom domácí, ale i evropský horizont.
2.
výhled do budoucnosti • časový úsek reflektovaný od určitého, zprav. přítomného okamžiku:
Snažíme se o identifikaci hrozeb, které mohou negativně ovlivnit stabilitu veřejných rozpočtů v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.
Efekty těchto opatření nelze očekávat hned, ale spíše v delším časovém horizontu.
Dnes je horizontem uvažování volební období a vše důležité se odkládá.
Zatím si mohl vzpomenout jen na věci v horizontu několika uplynulých hodin.
Politikům by prospělo, kdyby se naučili myslet za horizont dneška a řešení bezprostředních událostí.
□ investiční horizont ekonomie
plánovaná doba trvání investice
3.
duševní rozhled • okruh vědomostí • pohled na svět syn. obzor:
myšlenkový horizont
mít široký horizont
objevovat nové horizonty poznání a vědění
Cestování rozšiřuje člověku horizonty.
Básník doplácel na omezené horizonty dobových kritiků.
4. geologie
vrstva lišící se nějakým znakem:
Jak klesá voda v řekách, klesá i horizont podzemních vod.
V rámci půdního profilu můžeme pozorovat jednotlivé půdní vrstvy, tzv. půdní horizonty.
Mohutné humusové horizonty černozemí jsou tvořeny z velké části exkrementy žížal.
archeol. Archeologickými sondami vedenými pod úrovně podlah se podařilo zachytit požárový horizont, tedy vrstvu, která vznikla při odklízení pozůstatků požáru.
5. divadelnictví
plocha, která vyplňuje zadní část a boky jeviště:
jeviště s kruhovým horizontem
Inscenátoři si vystačili s prostou bílou stěnou na horizontu jeviště.
V jedné scéně tvůrci promítají realistickou fotku lesa na bílý horizont, který jevištní prostor uzavírá.
□ horizont událostí fyzika, astronomie
hranice, která dělí prostor okolo černé díry na oblast, z níž světlo může uniknout, a na oblast, ze které už světlo (ani nic jiného) neunikne
[horɪzont]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
1.
nejvzdálenější viditelné místo v podobě linie, kde se obloha zdánlivě střetává se zemí nebo s mořem • část zemského povrchu viditelná z určitého stanoviště po tuto linii syn. obzor:
Slunce zapadlo za horizont.
Už zpoza horizontu uviděla stoupající oblak dýmu.
Na horizontu se objevilo protijedoucí vozidlo.
Doprava je zde složitá kvůli mnoha nepřehledným zatáčkám a horizontům.
přen. Svým rozhledem a schopnostmi přesahuje nejenom domácí, ale i evropský horizont.
2.
výhled do budoucnosti • časový úsek reflektovaný od určitého, zprav. přítomného okamžiku:
Snažíme se o identifikaci hrozeb, které mohou negativně ovlivnit stabilitu veřejných rozpočtů v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.
Efekty těchto opatření nelze očekávat hned, ale spíše v delším časovém horizontu.
Dnes je horizontem uvažování volební období a vše důležité se odkládá.
Zatím si mohl vzpomenout jen na věci v horizontu několika uplynulých hodin.
Politikům by prospělo, kdyby se naučili myslet za horizont dneška a řešení bezprostředních událostí.
□ investiční horizont ekonomie
plánovaná doba trvání investice
3.
duševní rozhled • okruh vědomostí • pohled na svět syn. obzor:
myšlenkový horizont
mít široký horizont
objevovat nové horizonty poznání a vědění
Cestování rozšiřuje člověku horizonty.
Básník doplácel na omezené horizonty dobových kritiků.
4. geologie
vrstva lišící se nějakým znakem:
Jak klesá voda v řekách, klesá i horizont podzemních vod.
V rámci půdního profilu můžeme pozorovat jednotlivé půdní vrstvy, tzv. půdní horizonty.
Mohutné humusové horizonty černozemí jsou tvořeny z velké části exkrementy žížal.
archeol. Archeologickými sondami vedenými pod úrovně podlah se podařilo zachytit požárový horizont, tedy vrstvu, která vznikla při odklízení pozůstatků požáru.
5. divadelnictví
plocha, která vyplňuje zadní část a boky jeviště:
jeviště s kruhovým horizontem
Inscenátoři si vystačili s prostou bílou stěnou na horizontu jeviště.
V jedné scéně tvůrci promítají realistickou fotku lesa na bílý horizont, který jevištní prostor uzavírá.
□ horizont událostí fyzika, astronomie
hranice, která dělí prostor okolo černé díry na oblast, z níž světlo může uniknout, a na oblast, ze které už světlo (ani nic jiného) neunikne