Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
dýchat
[diːxat]
(3. j. dýchá, rozk. dýchej, čin. dýchal, trp. dýchán, podst. jm. dýchání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co dýchá {jak; čím})
nabírat vzduch do plic a vypouštět ho • přijímat kyslík:
zhluboka dýchat
dýchat ústy / nosem
Muž nemohl dýchat, měl zapadlý jazyk.
Listy zbavenými prachu může rostlina lépe dýchat.
Vzduch v místnosti se nedal dýchat. byl vydýchaný, špatný
2. (kdo dýchá co; do čeho {komu; co}; na co {komu}; na koho {co})
vdechovat nebo vydechovat (vzduch, kouř ap.):
dýchat kouř z cigaret
Dýchali vůni tropických květin.
Dýchali si do dlaní, aby zahřáli prokřehlé prsty.
Dýchala jsem na sklo, až se zamlžilo.
3. expresivní (kdo dýchá)
být naživu, existovat syn. žít:
Mnozí lidé bojovali za to, že dnes můžeme svobodně dýchat.
4. (co dýchá čím {na koho})
navenek se projevovat, zapůsobit něčím, vydávat, vyzařovat něco:
Mám ráda, když dům dýchá historií.
Staré roubenky dýchají romantikou.
Město dýchá sváteční atmosférou.
Kavárna dýchá domácí pohodou.
Stavba ještě dýchá novotou.
5. (co dýchá {odkud; na koho})
jemně, lehce se šířit, působit:
Z místnosti na nás dýchal chlad.
Z náměstí českých měst dýchá vánoční atmosféra.
Olomouc je malebné město, z jehož ulic dýchá historie.
Ze starých zdí dýchá kouzlo minulosti.
Z týmu dýchala pohoda.
◊ ani nedýchat
být velmi soustředěný, napjatý např. strachem nebo očekáváním:
Přítomní ani nedýchali, jak pozorně sledovali, kdy se na hladině objeví iluzionista.
Sál v jistých okamžicích koncertu ani nedýchal.
Chvílemi jsem napětím ani nedýchala.
→ doklady v korpusu
◊ dýchat do balonku kolokviální vyšší
podrobovat se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi:
Každému motoristovi se stalo, že alespoň jednou dýchal do balonku.
◊ dýchat jak(o) lokomotiva / sentinel
prudce a rychle dýchat, zadýchávat se, zejména při námaze
◊ dýchat někomu na záda / krk ◊ dýchat někomu za krk
1. snižovat něčí náskok, dostihovat, dohánět někoho (ve sportu, v práci ap.)
2. tlačit se na někoho, tísnit se na malém prostoru, mačkat se
3. neustále někoho sledovat, kontrolovat, dohlížet na něj
dokonavé k 4, 5 → dýchnout, dechnout 2, 3
podstatné jméno → i dýchání
[diːxat]
(3. j. dýchá, rozk. dýchej, čin. dýchal, trp. dýchán, podst. jm. dýchání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co dýchá {jak; čím})
nabírat vzduch do plic a vypouštět ho • přijímat kyslík:
zhluboka dýchat
dýchat ústy / nosem
Muž nemohl dýchat, měl zapadlý jazyk.
Listy zbavenými prachu může rostlina lépe dýchat.
Vzduch v místnosti se nedal dýchat. byl vydýchaný, špatný
2. (kdo dýchá co; do čeho {komu; co}; na co {komu}; na koho {co})
vdechovat nebo vydechovat (vzduch, kouř ap.):
dýchat kouř z cigaret
Dýchali vůni tropických květin.
Dýchali si do dlaní, aby zahřáli prokřehlé prsty.
Dýchala jsem na sklo, až se zamlžilo.
3. expresivní (kdo dýchá)
být naživu, existovat syn. žít:
Mnozí lidé bojovali za to, že dnes můžeme svobodně dýchat.
4. (co dýchá čím {na koho})
navenek se projevovat, zapůsobit něčím, vydávat, vyzařovat něco:
Mám ráda, když dům dýchá historií.
Staré roubenky dýchají romantikou.
Město dýchá sváteční atmosférou.
Kavárna dýchá domácí pohodou.
Stavba ještě dýchá novotou.
5. (co dýchá {odkud; na koho})
jemně, lehce se šířit, působit:
Z místnosti na nás dýchal chlad.
Z náměstí českých měst dýchá vánoční atmosféra.
Olomouc je malebné město, z jehož ulic dýchá historie.
Ze starých zdí dýchá kouzlo minulosti.
Z týmu dýchala pohoda.
◊ ani nedýchat
být velmi soustředěný, napjatý např. strachem nebo očekáváním:
Přítomní ani nedýchali, jak pozorně sledovali, kdy se na hladině objeví iluzionista.
Sál v jistých okamžicích koncertu ani nedýchal.
Chvílemi jsem napětím ani nedýchala.
→ doklady v korpusu
◊ dýchat do balonku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
podrobovat se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi:
Každému motoristovi se stalo, že alespoň jednou dýchal do balonku.
◊ dýchat jak(o) lokomotiva / sentinel
prudce a rychle dýchat, zadýchávat se, zejména při námaze
◊ dýchat někomu na záda / krk ◊ dýchat někomu za krk
1. snižovat něčí náskok, dostihovat, dohánět někoho (ve sportu, v práci ap.)
2. tlačit se na někoho, tísnit se na malém prostoru, mačkat se
3. neustále někoho sledovat, kontrolovat, dohlížet na něj
dokonavé k 4, 5 → dýchnout, dechnout 2, 3
podstatné jméno → i dýchání