Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
dolů
[doluː]
příslovce
1.
směrem k místu položenému nízko nebo níže op. nahoru, vzhůru:
podívat se dolů
jít / jet z kopce dolů
řezat odshora dolů
natírat stěny svislými tahy shora dolů
2.
směrem k nižší hodnotě, úrovni, k nižšímu, méně významnému, horšímu postavení, stavu ap. op. nahoru, vzhůru:
upravit ceny pohonných hmot směrem dolů
dostat se morálně dolů
Úroveň některých pohostinských podniků směřuje dolů.
◊ dát hlavy / hlavu dolů
1. být zkroušený, přestat se snažit, když se něco nedaří
2. dát hlavu dolů být pokorný, přijmout skutečnost takovou, jaká je
◊ dát [kila / vousy / boty ap.] dolů kolokviální vyšší
odstranit něco odněkud, zbavit se něčeho (např. zhubnout, oholit se, zout se)
◊ dolů s ním / ní / tím(!)
odstraň, odstraňte, shoď, shoďte, sundej, sundejte něco nebo někoho
◊ chleba / krajíc padá / spadne vždycky namazanou stranou dolů
z nepříjemných, nepříznivých možností zprav. nastává, nastane ta horší, nejhorší
◊ jít dolů
1. (o předmětech, o hladině vody aj.) dostávat se z výše položeného místa do níže položeného, klesat
2. (o ceně, o finanční hodnotě, o teplotě aj.) nabývat nižší hodnoty, snižovat se, klesat
3. (o kvalitě, o výkonnosti ap.) ztrácet hodnotu, úroveň, úspěšnost, snižovat se, klesat
4. (o tělesné hmotnosti) nabývat nižší hodnoty, snižovat se, klesat
5. (o oblečení, o vousech, o špíně aj.) být odstraněn (z povrchu těla, předmětu ap.)
6. (o člověku) ztrácet svou bývalou výkonnost, úroveň, standard
◊ jít s něčím dolů
1. snižovat finanční výši, hodnotu (zejména ceny, sazby, daně), úroveň, kvalitu ap.
2. mít oproti dřívějšku nižší plat, životní úroveň ap.
◊ jít s váhou dolů
ztrácet tělesnou váhu, hubnout
◊ klobouk dolů (před někým / něčím) kolokviální vyšší
někdo je skvělý nebo něco je skvělé a zasluhuje si uznání
◊ nahoru dolů ◊ nahoru a dolů
1. střídavě směrem do výše a níže položeného místa, do vyšší a nižší polohy při pohybu ap.
2. střídavě (někdy chaoticky) k vyšší a nižší, lepší a horší hodnotě, úrovni ap.
3. střídavě s úspěchem a neúspěchem
4. (při zápase v některých kolektivních sportech) střídavě a velmi rychle z jedné strany hřiště na druhou
◊ odshora (až) dolů
1. od horní až po spodní část, po celé výšce, ploše, úplně
2. celý, v úplnosti, pokud jde o informace, obsah díla, o seskupení lidí ap., úplně, zevrubně
◊ palec dolů
záporné hodnocení, zamítnutí
◊ (s něčím / někým) to jde z kopce (dolů) kolokviální vyšší
situace, stav něčeho, někoho se stále zhoršuje
[doluː]
příslovce
1.
směrem k místu položenému nízko nebo níže op. nahoru, vzhůru:
podívat se dolů
jít / jet z kopce dolů
řezat odshora dolů
natírat stěny svislými tahy shora dolů
2.
směrem k nižší hodnotě, úrovni, k nižšímu, méně významnému, horšímu postavení, stavu ap. op. nahoru, vzhůru:
upravit ceny pohonných hmot směrem dolů
dostat se morálně dolů
Úroveň některých pohostinských podniků směřuje dolů.
◊ dát hlavy / hlavu dolů
1. být zkroušený, přestat se snažit, když se něco nedaří
2. dát hlavu dolů být pokorný, přijmout skutečnost takovou, jaká je
◊ dát [kila / vousy / boty ap.] dolů kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
odstranit něco odněkud, zbavit se něčeho (např. zhubnout, oholit se, zout se)
◊ dolů s ním / ní / tím(!)
odstraň, odstraňte, shoď, shoďte, sundej, sundejte něco nebo někoho
◊ chleba / krajíc padá / spadne vždycky namazanou stranou dolů
z nepříjemných, nepříznivých možností zprav. nastává, nastane ta horší, nejhorší
◊ jít dolů
1. (o předmětech, o hladině vody aj.) dostávat se z výše položeného místa do níže položeného, klesat
2. (o ceně, o finanční hodnotě, o teplotě aj.) nabývat nižší hodnoty, snižovat se, klesat
3. (o kvalitě, o výkonnosti ap.) ztrácet hodnotu, úroveň, úspěšnost, snižovat se, klesat
4. (o tělesné hmotnosti) nabývat nižší hodnoty, snižovat se, klesat
5. (o oblečení, o vousech, o špíně aj.) být odstraněn (z povrchu těla, předmětu ap.)
6. (o člověku) ztrácet svou bývalou výkonnost, úroveň, standard
◊ jít s něčím dolů
1. snižovat finanční výši, hodnotu (zejména ceny, sazby, daně), úroveň, kvalitu ap.
2. mít oproti dřívějšku nižší plat, životní úroveň ap.
◊ jít s váhou dolů
ztrácet tělesnou váhu, hubnout
◊ klobouk dolů (před někým / něčím) kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
někdo je skvělý nebo něco je skvělé a zasluhuje si uznání
◊ nahoru dolů ◊ nahoru a dolů
1. střídavě směrem do výše a níže položeného místa, do vyšší a nižší polohy při pohybu ap.
2. střídavě (někdy chaoticky) k vyšší a nižší, lepší a horší hodnotě, úrovni ap.
3. střídavě s úspěchem a neúspěchem
4. (při zápase v některých kolektivních sportech) střídavě a velmi rychle z jedné strany hřiště na druhou
◊ odshora (až) dolů
1. od horní až po spodní část, po celé výšce, ploše, úplně
2. celý, v úplnosti, pokud jde o informace, obsah díla, o seskupení lidí ap., úplně, zevrubně
◊ palec dolů
záporné hodnocení, zamítnutí
◊ (s něčím / někým) to jde z kopce (dolů) kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ (s něčím / někým) to jde dolů kolokviální vyššíJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
situace, stav něčeho, někoho se stále zhoršuje