Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
dluh
[dlux], 2. j. [dluhu]
(2. j. dluhu, 6. j. dluhu, 6. mn. dluzích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. (vůči komu; na čem; za co)
peněžní závazek, vypůjčené nebo nezaplacené peníze:
milionový / obrovský dluh
vymahač dluhů
nakupovat / prodávat zboží na dluh na úvěr, bez předchozího zaplacení
splácet / umořovat dluh
mít dluh na nájemném / za elektřinu
Výše dluhu dále narůstá o penále.
□ obsluha státního dluhu ekonomie
finanční náklady státu na úroky z jím vydaných státních dluhopisů, přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank ap.
□ restrukturalizace dluhu ekonomie
dohoda mezi dlužníkem a jeho věřiteli na odpuštění části dluhu ap., aby se dlužníkovi ulehčilo a věřitelé dostali zaplacenou alespoň část dluhu
□ státní dluh ekonomie
zadlužení státního rozpočtu zprav. vydáváním státních dluhopisů, přijímáním zahraničních půjček, úvěrů od bank ap.
□ veřejný dluh ekonomie
celkové zadlužení státu, souhrn státního dluhu a dluhů regionálních a obecních samospráv vůči domácím a zahraničním subjektům
□ vnitřní dluh ekonomie
státní dluh vůči domácím subjektům (občanům, bankám ap.), které si koupily jeho státní dluhopisy
op. vnější dluh, zahraniční dluh
□ zahraniční dluh ekonomie □ vnější dluh ekonomie
státní dluh vůči zahraničním subjektům (jiným státům, bankám ap.), které si koupily jeho státní dluhopisy
op. vnitřní dluh
2. (vůči komu)
morální závazek, povinnost, něco dosud nesplněného (navzdory příslibu):
Mám u tebe dluh, který musím splatit, zachránil jsi mi život.
Řešíme dluhy minulosti v zahlazování krajiny po bývalé těžbě.
Dluh vůči občanům máme v nedokončené dálniční síti.
□ kyslíkový dluh
1. medicína nesprávný poměr mezi příjmem a výdejem kyslíku způsobený jeho zvýšenou spotřebou při svalové práci
syn. kyslíkový deficit 1
2. ekologie rozdíl mezi maximální možnou koncentrací kyslíku ve vodě a skutečným stavem
syn. kyslíkový deficit 2
□ spánkový dluh medicína
nedostatek spánku mající nepříznivé účinky na organismus
syn. spánkový deficit
◊ čestný dluh
1. peněžní závazek, jehož splacení se z hlediska zachování osobní cti považuje za povinnost
2. morální závazek vůči někomu, pocit vděku někomu za něco
◊ jet na dluh expresivní
1. zabezpečovat, financovat provoz firmy, instituce, státu ap. vypůjčenými penězi
2. nemít dostatek energie, odpočinku aj. a fungovat pouze díky rezervním zdrojům
◊ nasekat / sekat dluhy expresivní
vypůjčit si, půjčovat si peníze, zadlužit se, zadlužovat se
◊ vyhrabat se z dluhů expresivní
splatit konečně své dluhy • dostat své zadlužení do kontrolovatelného stavu
◊ žít na dluh
mít dlouhodobě nesplacené dluhy, financovat své živobytí, svou existenci ap. vypůjčenými penězi
► dloužek
[dlo͡užek]
(2. j. -žku, 6. j. -žku, 6. mn. -žcích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
doplatit dloužek na sociálním pojištění
Většina zaměstnanců má nějaké ty dloužky.
2.
Nepřítomnost infocentra v obci cítíme jako určitý dloužek.
Do většiny budov už se vozíčkáři dostanou bez problémů, malý dloužek vidím ještě u objektu pošty.
[dlux], 2. j. [dluhu]
(2. j. dluhu, 6. j. dluhu, 6. mn. dluzích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. (vůči komu; na čem; za co)
peněžní závazek, vypůjčené nebo nezaplacené peníze:
milionový / obrovský dluh
vymahač dluhů
nakupovat / prodávat zboží na dluh na úvěr, bez předchozího zaplacení
splácet / umořovat dluh
mít dluh na nájemném / za elektřinu
Výše dluhu dále narůstá o penále.
□ obsluha státního dluhu ekonomie
finanční náklady státu na úroky z jím vydaných státních dluhopisů, přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank ap.
□ restrukturalizace dluhu ekonomie
dohoda mezi dlužníkem a jeho věřiteli na odpuštění části dluhu ap., aby se dlužníkovi ulehčilo a věřitelé dostali zaplacenou alespoň část dluhu
□ státní dluh ekonomie
zadlužení státního rozpočtu zprav. vydáváním státních dluhopisů, přijímáním zahraničních půjček, úvěrů od bank ap.
□ veřejný dluh ekonomie
celkové zadlužení státu, souhrn státního dluhu a dluhů regionálních a obecních samospráv vůči domácím a zahraničním subjektům
□ vnitřní dluh ekonomie
státní dluh vůči domácím subjektům (občanům, bankám ap.), které si koupily jeho státní dluhopisy
op. vnější dluh, zahraniční dluh
□ zahraniční dluh ekonomie □ vnější dluh ekonomie
státní dluh vůči zahraničním subjektům (jiným státům, bankám ap.), které si koupily jeho státní dluhopisy
op. vnitřní dluh
2. (vůči komu)
morální závazek, povinnost, něco dosud nesplněného (navzdory příslibu):
Mám u tebe dluh, který musím splatit, zachránil jsi mi život.
Řešíme dluhy minulosti v zahlazování krajiny po bývalé těžbě.
Dluh vůči občanům máme v nedokončené dálniční síti.
□ kyslíkový dluh
1. medicína nesprávný poměr mezi příjmem a výdejem kyslíku způsobený jeho zvýšenou spotřebou při svalové práci
syn. kyslíkový deficit 1
2. ekologie rozdíl mezi maximální možnou koncentrací kyslíku ve vodě a skutečným stavem
syn. kyslíkový deficit 2
□ spánkový dluh medicína
nedostatek spánku mající nepříznivé účinky na organismus
syn. spánkový deficit
◊ čestný dluh
1. peněžní závazek, jehož splacení se z hlediska zachování osobní cti považuje za povinnost
2. morální závazek vůči někomu, pocit vděku někomu za něco
◊ jet na dluh expresivní
1. zabezpečovat, financovat provoz firmy, instituce, státu ap. vypůjčenými penězi
2. nemít dostatek energie, odpočinku aj. a fungovat pouze díky rezervním zdrojům
◊ nasekat / sekat dluhy expresivní
vypůjčit si, půjčovat si peníze, zadlužit se, zadlužovat se
◊ vyhrabat se z dluhů expresivní
splatit konečně své dluhy • dostat své zadlužení do kontrolovatelného stavu
◊ žít na dluh
mít dlouhodobě nesplacené dluhy, financovat své živobytí, svou existenci ap. vypůjčenými penězi
► dloužek
[dlo͡užek]
(2. j. -žku, 6. j. -žku, 6. mn. -žcích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
doplatit dloužek na sociálním pojištění
Většina zaměstnanců má nějaké ty dloužky.
2.
Nepřítomnost infocentra v obci cítíme jako určitý dloužek.
Do většiny budov už se vozíčkáři dostanou bez problémů, malý dloužek vidím ještě u objektu pošty.