Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
hoření I
[hořeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
chemie
chemická reakce, při které se látka, zahřátá na svoji zápalnou teplotu, slučuje s kyslíkem za silného vývoje tepla a světla, spalování:
plamenné / explozivní hoření
zpomalovače / retardéry / urychlovače / akceleranty hoření
ohrožení osob kouřem a zplodinami hoření
Při nedokonalém hoření plastů vzniká jedovatý oxid uhelnatý.
Pelety zajišťují po dlouhou dobu optimální teplotu hoření a čistotu spalin.
→ i hořet
[hořeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
chemie
chemická reakce, při které se látka, zahřátá na svoji zápalnou teplotu, slučuje s kyslíkem za silného vývoje tepla a světla, spalování:
plamenné / explozivní hoření
zpomalovače / retardéry / urychlovače / akceleranty hoření
ohrožení osob kouřem a zplodinami hoření
Při nedokonalém hoření plastů vzniká jedovatý oxid uhelnatý.
Pelety zajišťují po dlouhou dobu optimální teplotu hoření a čistotu spalin.
→ i hořet