Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
dláždit
[dlaːžďɪt]
(3. j., 3. mn. -dí, rozk. -di, čin. -dil, trp. -děn, podst. jm. -dění)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dláždí co {čím})
pokrývat dlažbou, dlaždicemi:
Dělníci dláždí náměstí kamennými kostkami.
Cesta pro pěší i cyklisty bude dlážděna zámkovou dlažbou.
Dřív se všude asfaltovalo, dnes se dláždí.
Římané dláždili silnice ztuhlými kusy lávy.
Dokončuje stavbu domku, právě dláždí předsíň.
2. jen v trpném rodě; expresivní (co je dlážděno čím)
mít něco jako svou významnou součást, průvodní jev:
Vývoj ekonomie byl dlážděn mnoha bludnými balvany.
Můj vztah s rodiči je dlážděn vzájemnou důvěrou, láskou a upřímností.
Cesta k politickému cynismu byla dlážděna malými kompromisy.
◊ cesta do pekel / pekla je / bývá dlážděna dobrými úmysly
v upřímné snaze udělat něco prospěšného člověk často naopak uškodí druhému nebo něco pokazí
◊ dláždit někomu / něčemu / si cestu (někam)
připravovat někomu, něčemu, sobě vhodné podmínky, usnadňovat něco někomu, sobě:
Otcovy peníze mu dláždily cestu na vrchol.
Chybějící podněty dláždí cestu depresím.
Ostrými slovy si politik dláždí cestu do prezidentského křesla.
◊ moct něčím dláždit (něco) expresivní
mít něčeho nadbytek
dokonavé k 1, 2 → vydláždit
podstatné jméno → i dláždění
[dlaːžďɪt]
(3. j., 3. mn. -dí, rozk. -di, čin. -dil, trp. -děn, podst. jm. -dění)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dláždí co {čím})
pokrývat dlažbou, dlaždicemi:
Dělníci dláždí náměstí kamennými kostkami.
Cesta pro pěší i cyklisty bude dlážděna zámkovou dlažbou.
Dřív se všude asfaltovalo, dnes se dláždí.
Římané dláždili silnice ztuhlými kusy lávy.
Dokončuje stavbu domku, právě dláždí předsíň.
2. jen v trpném rodě; expresivní (co je dlážděno čím)
mít něco jako svou významnou součást, průvodní jev:
Vývoj ekonomie byl dlážděn mnoha bludnými balvany.
Můj vztah s rodiči je dlážděn vzájemnou důvěrou, láskou a upřímností.
Cesta k politickému cynismu byla dlážděna malými kompromisy.
◊ cesta do pekel / pekla je / bývá dlážděna dobrými úmysly
v upřímné snaze udělat něco prospěšného člověk často naopak uškodí druhému nebo něco pokazí
◊ dláždit někomu / něčemu / si cestu (někam)
připravovat někomu, něčemu, sobě vhodné podmínky, usnadňovat něco někomu, sobě:
Otcovy peníze mu dláždily cestu na vrchol.
Chybějící podněty dláždí cestu depresím.
Ostrými slovy si politik dláždí cestu do prezidentského křesla.
◊ moct něčím dláždit (něco) expresivní
mít něčeho nadbytek
dokonavé k 1, 2 → vydláždit
podstatné jméno → i dláždění