Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
[ciːťɪt]
(3. j., 3. mn. cítí, rozk. ciť, čin. cítil, trp. cítěn, podst. jm. cítění)
sloveso nedokonavé
1. (kdo cítí co, koho4; co odkud)
vnímat čichem, čichat:
cítit zápach / vůni
Cítil kouř z cigaret.
Z jeho dechu cítila česnek.
Něco tady hrozně smrdí! – Já nic necítím.
2. (kdo cítí co; co kde; že…; jak…)
vnímat smysly nějaký fyzický pocit, pociťovat:
cítit bolest / tlak na prsou
cítit mrazení v zádech
cítit hlad / žízeň
Boty mají tenkou podrážku, takže cítím každý kamínek.
Stěžuje si, že vůbec necítí nohy.
Cítila, jak jí po zádech stéká pot.
3. (kdo cítí co; co {z koho, z čeho; ke komu; jako co}; že…)
prožívat nějaké emoce, hnutí mysli, uvědomovat si, tušit, pociťovat:
cítit smutek / lásku / nenávist
Cítila potřebu se někomu svěřit.
Z jeho hlasu cítila nervozitu.
Cítí k němu respekt.
Hluboce cítím s pozůstalými a všemi, jichž se tato tragédie dotkla. soucítím
Konflikt byl ze strany vítězů cítěn jako srážka civilizace s barbarstvím.
4. (kdo cítí jak)
mít nějaké smýšlení, přesvědčení:
Cítí sociálně a snaží se pomoci.
Na gymnáziu psal německé básně a teprve na studiích v Praze začal cítit vlastenecky.
◊ být cítit expresivní
◊ kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vydávat zápach, zapáchat, páchnout • vydávat vůni, vonět:
Pokoj byl cítit zatuchlinou.
Voda je cítit po chloru.
Nemám ráda, když je někdo cejtit pivem.
Z kuchyně je cítit jídlo.
◊ cítit něco / to v kostech
tušit, předpovídat něco:
Očekával jsem, že vyhraje. Cítil jsem to v kostech.
Cítím v kostech, že to nedopadne dobře.
◊ cítit něco na každém kroku
všude, neustále si nějakou skutečnost, jev ap. uvědomovat, setkávat se s nimi:
V politice se blíží generační změna, cítím to na každém kroku.
Cítil jsem podporu na každém kroku.
Fotbalovou horečku ve městě cítíte na každém kroku.
◊ cítit něco na vlastní / své kůži
zažívat, prožívat něco osobně, být něčím osobně postihován, zasahován:
Nárůst dopravy cítí místní obyvatelé na vlastní kůži – hluk, prach, poničené domy i pocit nebezpečí.
Každý den cítím na své kůži, jak se dá moc zneužít.
◊ cítit něco v kříži
tušit, co se přihodí, předvídat nadcházející události:
Řeknu vám, nastanou změny. Já to cítím v kříži.
Cítím v kříži, že to dobře dopadne. Trenér je dobrý stratég a určitě na soupeře něco vymyslí.
◊ cítit něco v nohách
být unavený, cítit únavu po fyzické námaze:
Únava byla znát, ještě jsme cítili v nohách těžký nedělní zápas.
Našlapané kilometry jsme v nohách téměř necítili.
◊ cítit něco ve vzduchu
tušit nastávající změnu, událost, předpokládat ji z různých náznaků:
Vidím blízkou budoucnost temně, ale zase ne tak, abych cítil ve vzduchu válku.
Venku vál studený vítr, ale ve vzduchu už bylo cítit nadcházející jaro.
◊ cítit nůž na krku
být ve velmi těžké, zlé situaci, být v ohrožení:
Nikdy jsem necítil takový nůž na krku, tlak byl obrovský.
Hokejový trenér cítí po sérii šesti porážek nůž na krku.
◊ cítit srdce až v krku
1. být velmi rozrušený, napjatý, pociťovat krajní strach, úzkost:
Při vyhlašování divadelních cen cítila srdce až v krku.
Cítil jsem srdce až v krku, z tohohle se jen tak snadno nevymluvím.
2. mít, cítit prudké bušení srdce při velké fyzické námaze:
Stoupání je ostré, funím jako lokomotiva a cítím srdce až v krku.
◊ nemoct někoho / něco ani cítit expresivní
◊ kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nesnášet, nenávidět někoho, něco:
Jeden nemůže druhého ani cítit a odmítají spolu jakkoli komunikovat.
Já už tu vodku nemůžu ani cejtit.
► cítívat
[ciːťiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Dříve jsme v místnosti cítívali podivný pach.
2.
Často trpí bolestmi hlavy a cítívá silné napětí ve svalech.
3.
V poslední době cítívám nechuť se s nimi setkávat.
podstatné jméno → i cítění