Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
chyba
[xɪba]
(2. j. chyby)
podstatné jméno rodu ženského
1.
něco nesprávného, nesprávně provedeného • špatné, politováníhodné rozhodnutí, jednání, pochybení, omyl:
pravopisná / tisková chyba
hrubá chyba zásadní
chyba ve výpočtu
Ministerstvo financí opravilo chybu ve vyhlášce.
Soud uznal, že to byla jen administrativní chyba.
Udělal jsem životní chybu, za kterou platím.
Obžalovaní se ke všemu přiznali a své chyby litovali.
ve funkci příslovce v přísudku Bylo by chyba toho nevyužít.
□ dietní chyba
nedodržení stravovacích opatření, omezení při dietě I/1 (stravování při onemocnění) • porušení zásad správného stravování vůbec
□ osudová chyba
rozhodnutí, jednání se závažnými negativními důsledky
□ procesní chyba právo
nesprávný postup v soudním nebo správním jednání, porušení předpisů, které takové jednání upravují
2.
záporná, nežádoucí vlastnost, negativní charakterový rys, slabina:
Je to člověk, který má své chyby, a není jich málo.
Měl jen jednu chybu, že si neuvěřitelně vymýšlel.
Máte-li někoho rádi, nehledejte na něm chyby.
Fáze zamilovanosti, kdy na partnerovi nevidíte chyby, pomine.
3.
funkční porucha stroje, zařízení, mechanismu, závada, defekt:
Varovná žlutá kontrolka hlásí chybu airbagu.
Havárii způsobila konstrukční chyba v pilotní kabině.
Zřejmě byla nějaká chyba v motoru, ztrácel výkon.
Pomyšlení, že sedím ve vlaku a kvůli chybě přístroje na stejnou kolej někdo pošle další vlak, je hrozné.
4.
poškozené místo, kaz na povrchu předmětu, v použitém materiálu ap., vada, nedostatek:
chyba materiálu
drobné chyby ve struktuře betonu
Vyšívačky sedící u stolů pod ostrým světlem ručně vyhledávají i opravují chyby v látce.
Voskový tmel se hodí k vyspravení škrábanců a podobných malých chyb ve dřevě.
◊ chyba lávky
1. klamné přesvědčení, mylná domněnka, omyl
2. ve funkci citoslovce vyjádření nepravdivosti předchozího tvrzení, nikoli, kdepak
◊ chyba na kráse
nedostatek, který může kazit celkově pozitivní dojem, nepodařený aspekt určité akce, výrobku, postupu ap.
◊ chyba v matrixu
rozumem zdánlivě nevysvětlitelné nedopatření, velmi zvláštní událost, vzbuzující pochybnosti o přirozeném chodu světa
Podle filmu Matrix (1997).
◊ chybami se člověk učí
vlastními chybami a omyly získává člověk cenné zkušenosti
◊ kupit chybu za chybou ◊ kupit chybu na chybu
neustále se plést, dělat hodně chyb
◊ nasekat spoustu chyb
kolokviální vyšší
◊ sliby (jsou) chyby
slibům nelze věřit, sliby se často neplní
◊ školácká chyba
nesprávné jednání v základních věcech, triviální omyl
◊ to nemá chybu
kolokviální vyšší
◊ za chyby se platí
špatná rozhodnutí a omyly mívají negativní důsledky pro toho, kdo se jich dopustil
► chybka
[xɪpka], 2. mn. [xɪbek]
(2. j. chybky, 2. mn. chybek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Do českého překladu se vloudila řada protivných chybek.
Udělal jsem menší chybku a byl z toho velký problém.
Ministerského úředníka zjevně nenapadlo, že někde v jeho úvaze je chybka.
2.
Každý máme své chybky.
3.
Na semaforech u školy je nějaká chybka.
► chybička
[xɪbɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Předložil jsem veškeré účty a nikdo nenalezl jedinou chybičku.
Udělali jsme jednu dvě chybičky navíc, soupeř toho využil a zaslouženě vyhrál.
2.
V době našeho zamilování jsem na něm neshledala chybičku.
◊ chybička na kráse
nedostatek, který může kazit celkově pozitivní dojem, nepodařený aspekt určité akce, výrobku, postupu ap.
◊ chybička se vloudila expresivní, někdy ironické
došlo k omylu, stala se chyba, někdy i zásadní
[xɪba]
(2. j. chyby)
podstatné jméno rodu ženského
1.
něco nesprávného, nesprávně provedeného • špatné, politováníhodné rozhodnutí, jednání, pochybení, omyl:
pravopisná / tisková chyba
hrubá chyba zásadní
chyba ve výpočtu
Ministerstvo financí opravilo chybu ve vyhlášce.
Soud uznal, že to byla jen administrativní chyba.
Udělal jsem životní chybu, za kterou platím.
Obžalovaní se ke všemu přiznali a své chyby litovali.
ve funkci příslovce v přísudku Bylo by chyba toho nevyužít.
□ dietní chyba
nedodržení stravovacích opatření, omezení při dietě I/1 (stravování při onemocnění) • porušení zásad správného stravování vůbec
□ osudová chyba
rozhodnutí, jednání se závažnými negativními důsledky
□ procesní chyba právo
nesprávný postup v soudním nebo správním jednání, porušení předpisů, které takové jednání upravují
2.
záporná, nežádoucí vlastnost, negativní charakterový rys, slabina:
Je to člověk, který má své chyby, a není jich málo.
Měl jen jednu chybu, že si neuvěřitelně vymýšlel.
Máte-li někoho rádi, nehledejte na něm chyby.
Fáze zamilovanosti, kdy na partnerovi nevidíte chyby, pomine.
3.
funkční porucha stroje, zařízení, mechanismu, závada, defekt:
Varovná žlutá kontrolka hlásí chybu airbagu.
Havárii způsobila konstrukční chyba v pilotní kabině.
Zřejmě byla nějaká chyba v motoru, ztrácel výkon.
Pomyšlení, že sedím ve vlaku a kvůli chybě přístroje na stejnou kolej někdo pošle další vlak, je hrozné.
4.
poškozené místo, kaz na povrchu předmětu, v použitém materiálu ap., vada, nedostatek:
chyba materiálu
drobné chyby ve struktuře betonu
Vyšívačky sedící u stolů pod ostrým světlem ručně vyhledávají i opravují chyby v látce.
Voskový tmel se hodí k vyspravení škrábanců a podobných malých chyb ve dřevě.
◊ chyba lávky
1. klamné přesvědčení, mylná domněnka, omyl
2. ve funkci citoslovce vyjádření nepravdivosti předchozího tvrzení, nikoli, kdepak
◊ chyba na kráse
nedostatek, který může kazit celkově pozitivní dojem, nepodařený aspekt určité akce, výrobku, postupu ap.
◊ chyba v matrixu
rozumem zdánlivě nevysvětlitelné nedopatření, velmi zvláštní událost, vzbuzující pochybnosti o přirozeném chodu světa
Podle filmu Matrix (1997).
◊ chybami se člověk učí
vlastními chybami a omyly získává člověk cenné zkušenosti
◊ kupit chybu za chybou ◊ kupit chybu na chybu
neustále se plést, dělat hodně chyb
◊ nasekat spoustu chyb
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní dopustit se v něčem velkého množství omylů, mnohokrát se spléstJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ sliby (jsou) chyby
slibům nelze věřit, sliby se často neplní
◊ školácká chyba
nesprávné jednání v základních věcech, triviální omyl
◊ to nemá chybu
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní je to dokonalé, po všech stránkách skvělé, vynikajícíJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ za chyby se platí
špatná rozhodnutí a omyly mívají negativní důsledky pro toho, kdo se jich dopustil
► chybka
[xɪpka], 2. mn. [xɪbek]
(2. j. chybky, 2. mn. chybek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Do českého překladu se vloudila řada protivných chybek.
Udělal jsem menší chybku a byl z toho velký problém.
Ministerského úředníka zjevně nenapadlo, že někde v jeho úvaze je chybka.
2.
Každý máme své chybky.
3.
Na semaforech u školy je nějaká chybka.
► chybička
[xɪbɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Předložil jsem veškeré účty a nikdo nenalezl jedinou chybičku.
Udělali jsme jednu dvě chybičky navíc, soupeř toho využil a zaslouženě vyhrál.
2.
V době našeho zamilování jsem na něm neshledala chybičku.
◊ chybička na kráse
nedostatek, který může kazit celkově pozitivní dojem, nepodařený aspekt určité akce, výrobku, postupu ap.
◊ chybička se vloudila expresivní, někdy ironické
došlo k omylu, stala se chyba, někdy i zásadní