Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
horní I
[horňiː]
(2. st. hornější, hořejší)
přídavné jméno
1.
nacházející se, umístěný nahoře, vrchní op. dolní 1:
horní ret / čelist
horní část těla
v pravém horním rohu stránky
horní končetiny paže
horní tok řeky u pramene
Bydlel v nejhořejším poschodí.
□ horní cesty dýchací anatomie
součást dýchacího ústrojí zahrnující nosní dutinu, vedlejší nosní dutiny a nosohltan
□ (horní) hranice lesa botanika, geografie
vegetační hranice, nad kterou už neroste souvislý lesní porost
2.
jsoucí na vysoké nebo vyšší pozici v hierarchii, v posloupnosti ap. op. dolní 2:
přísný trest na horní hranici sazby
týmy z horní poloviny tabulky
Jejich hity se dlouho držely na horních příčkách hitparád.
Nový kontrakt fotbalistu posune do nejhornější desetiny italských hráčů.
□ horní komora parlamentu
zastupitelský orgán v některých státech oprávněný dohlížet na zákonodárství a rozhodnutí dolní komory parlamentu (např. Senát v ČR)
□ Horní Lužice
historické území na pomezí Německa, Polska a Česka
□ Horní Rakousko □ zastaralé Horní Rakousy
spolková země v Rakousku (německy Oberösterreich)
□ Horní Slavkov
město v Česku (Karlovarský kraj)
◊ Horní Dolní expresivní, někdy hanlivé
bezvýznamná obec
◊ horních deset tisíc expresivní
příslušníci úzké vrstvy nejbohatších, nejmajetnějších osob, rodin
◊ tančit na horní palubě Titaniku
ignorovat, přehlížet problémy, které postihly někoho jiného, ale nevyhnutelně jednou zasáhnou všechny
→ hořejší, hoření II
[horňiː]
(2. st. hornější, hořejší)
přídavné jméno
1.
nacházející se, umístěný nahoře, vrchní op. dolní 1:
horní ret / čelist
horní část těla
v pravém horním rohu stránky
horní končetiny paže
horní tok řeky u pramene
Bydlel v nejhořejším poschodí.
□ horní cesty dýchací anatomie
součást dýchacího ústrojí zahrnující nosní dutinu, vedlejší nosní dutiny a nosohltan
□ (horní) hranice lesa botanika, geografie
vegetační hranice, nad kterou už neroste souvislý lesní porost
2.
jsoucí na vysoké nebo vyšší pozici v hierarchii, v posloupnosti ap. op. dolní 2:
přísný trest na horní hranici sazby
týmy z horní poloviny tabulky
Jejich hity se dlouho držely na horních příčkách hitparád.
Nový kontrakt fotbalistu posune do nejhornější desetiny italských hráčů.
□ horní komora parlamentu
zastupitelský orgán v některých státech oprávněný dohlížet na zákonodárství a rozhodnutí dolní komory parlamentu (např. Senát v ČR)
□ Horní Lužice
historické území na pomezí Německa, Polska a Česka
□ Horní Rakousko □ zastaralé Horní Rakousy
spolková země v Rakousku (německy Oberösterreich)
□ Horní Slavkov
město v Česku (Karlovarský kraj)
◊ Horní Dolní expresivní, někdy hanlivé
bezvýznamná obec
◊ horních deset tisíc expresivní
příslušníci úzké vrstvy nejbohatších, nejmajetnějších osob, rodin
◊ tančit na horní palubě Titaniku
ignorovat, přehlížet problémy, které postihly někoho jiného, ale nevyhnutelně jednou zasáhnou všechny
→ hořejší, hoření II