Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
ano
[ʔano]
citoslovce
1.
kladná odpověď na otázku nebo souhlas s nějakým tvrzením syn. jistě III; op. ne:
Je to pravda? – Ano.
Jste spokojen? – Ano, hodně.
Máte tuhle práci ráda? – Ano, ráda pracuji s lidmi.
V šesti zápasech jste navíc nedali ani gól. – Ano, to je pravda.
ve funkci podstatného jména Naše odpověď je jasné ano.
2.
vyjádření kladné varianty předchozí věty:
Dřív mi to nevadilo, teď už ano.
Máte předstartovní trému, a pokud ano, jak se jí zbavujete?
3.
(na konci věty)
zdůraznění výzvy, prosby, žádosti:
Nechte toho cinkání, ano?
Udělej mi něco k vůli, ano?
4.
(na konci věty)
vyjádření výzvy k potvrzení návrhu:
Sejdeme se v jídelně tak za půl hodinky, ano?
5.
dotvrzení platnosti vlastního tvrzení, zprav. při očekávání překvapivé reakce:
Zkuste výměnný obchod! Ano, právě teď!
Neskutečné tři miliony, ano, tři miliony korun vynesla dražba.
6.
signál navázání kontaktu a výzva k další komunikaci, zprav. reakce na oslovení, ťukání, zazvonění telefonu ap.:
Ťuky ťuk. – Ano?
Začal mi vibrovat telefon. „Ano prosím?“ odpověděla jsem.
V tom se ozvalo crrr, crr. – „Ano, ambulance.“
Hej, vy tam! – Ano?
□ ach ano citoslovečný výraz
přitakání s příznakem pochopení, dovtípení se:
Ach ano, už si vzpomínám.
Ach ano, máte pravdu.
→ doklady v korpusu
□ že ano citoslovečný výraz
(na konci výpovědi) vyjádření předpokladu přitakání, kladné odpovědi:
Dá se to zařídit, že ano? – Určitě.
Je to drahý materiál, že ano? – Ano, velice drahý.
→ doklady v korpusu
◊ říct si své ano
uzavřít sňatek, vzít se:
Snoubenci si své ano mohou říct na radnici, v kostele i v historickém prostředí hradů a zámků.
→ doklady v korpusu
[ʔano]
citoslovce
1.
kladná odpověď na otázku nebo souhlas s nějakým tvrzením syn. jistě III; op. ne:
Je to pravda? – Ano.
Jste spokojen? – Ano, hodně.
Máte tuhle práci ráda? – Ano, ráda pracuji s lidmi.
V šesti zápasech jste navíc nedali ani gól. – Ano, to je pravda.
ve funkci podstatného jména Naše odpověď je jasné ano.
2.
vyjádření kladné varianty předchozí věty:
Dřív mi to nevadilo, teď už ano.
Máte předstartovní trému, a pokud ano, jak se jí zbavujete?
3.
(na konci věty)
zdůraznění výzvy, prosby, žádosti:
Nechte toho cinkání, ano?
Udělej mi něco k vůli, ano?
4.
(na konci věty)
vyjádření výzvy k potvrzení návrhu:
Sejdeme se v jídelně tak za půl hodinky, ano?
5.
dotvrzení platnosti vlastního tvrzení, zprav. při očekávání překvapivé reakce:
Zkuste výměnný obchod! Ano, právě teď!
Neskutečné tři miliony, ano, tři miliony korun vynesla dražba.
6.
signál navázání kontaktu a výzva k další komunikaci, zprav. reakce na oslovení, ťukání, zazvonění telefonu ap.:
Ťuky ťuk. – Ano?
Začal mi vibrovat telefon. „Ano prosím?“ odpověděla jsem.
V tom se ozvalo crrr, crr. – „Ano, ambulance.“
Hej, vy tam! – Ano?
□ ach ano citoslovečný výraz
přitakání s příznakem pochopení, dovtípení se:
Ach ano, už si vzpomínám.
Ach ano, máte pravdu.
→ doklady v korpusu
□ že ano citoslovečný výraz
(na konci výpovědi) vyjádření předpokladu přitakání, kladné odpovědi:
Dá se to zařídit, že ano? – Určitě.
Je to drahý materiál, že ano? – Ano, velice drahý.
→ doklady v korpusu
◊ říct si své ano
uzavřít sňatek, vzít se:
Snoubenci si své ano mohou říct na radnici, v kostele i v historickém prostředí hradů a zámků.
→ doklady v korpusu