Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
dotčený
[dotčeniː]
přídavné jméno
1. (2. st. -nější)
který se cítí ublížený, uražený • svědčící o tom:
Místo toho, aby přijal mou omluvu, byl ještě dotčenější.
„Ale to je pravda,“ odpověděla dotčeným hlasem.
2. administrativa, právo
který byl dříve uvedený, kterého se něco týká, dotyčný syn. příslušný:
Musí získat povolení od dotčených orgánů.
Žádám dotčené osoby, aby se obrátily na magistrát.
[dotčeniː]
přídavné jméno
1. (2. st. -nější)
který se cítí ublížený, uražený • svědčící o tom:
Místo toho, aby přijal mou omluvu, byl ještě dotčenější.
„Ale to je pravda,“ odpověděla dotčeným hlasem.
2. administrativa, právo
který byl dříve uvedený, kterého se něco týká, dotyčný syn. příslušný:
Musí získat povolení od dotčených orgánů.
Žádám dotčené osoby, aby se obrátily na magistrát.