Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
anihilace
[ʔanɪhɪlace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. fyzika (čeho)
vzájemná reakce mezi částicí hmoty a její antičásticí, při níž obě částice zanikají a je vyzářena energie:
Vzájemnou anihilací pozitronu a elektronu vznikají fotony.
Pozitronová anihilace nalezla významné uplatnění v medicíně.
2. knižní (koho2, čeho)
úplné a nezvratné ničení, zničení, odstraňování, odstranění, likvidace:
anihilace nepřátel / konkurentů
Anihilace dialogu vede k monologu.
Je naděje na anihilaci konfliktu.
[ʔanɪhɪlace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. fyzika (čeho)
vzájemná reakce mezi částicí hmoty a její antičásticí, při níž obě částice zanikají a je vyzářena energie:
Vzájemnou anihilací pozitronu a elektronu vznikají fotony.
Pozitronová anihilace nalezla významné uplatnění v medicíně.
2. knižní (koho2, čeho)
úplné a nezvratné ničení, zničení, odstraňování, odstranění, likvidace:
anihilace nepřátel / konkurentů
Anihilace dialogu vede k monologu.
Je naděje na anihilaci konfliktu.