Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
dedukce
[dedukce]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
metoda logického zkoumání, kdy se z přijatých nebo všeobecných výroků, poznatků dospívá k novému tvrzení, závěru • vyvozování, vyvození jednotlivého z obecného op. indukce 1:
logická dedukce
schopnost dedukce
detektiv proslulý brilantní dedukcí
Na základě dedukce je žákům představen vzorec pro obvod trojúhelníku.
Potřebuji ještě jeden důkaz, aby se potvrdily výsledky mé dedukce.
[dedukce]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
metoda logického zkoumání, kdy se z přijatých nebo všeobecných výroků, poznatků dospívá k novému tvrzení, závěru • vyvozování, vyvození jednotlivého z obecného op. indukce 1:
logická dedukce
schopnost dedukce
detektiv proslulý brilantní dedukcí
Na základě dedukce je žákům představen vzorec pro obvod trojúhelníku.
Potřebuji ještě jeden důkaz, aby se potvrdily výsledky mé dedukce.