Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
bourač
[bo͡urač]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či)
podstatné jméno rodu mužského životného
(čeho)
1.
kdo něco bourá 1 (strhává), ničí:
Proslul jako bourač historických domů a stavitel mrakodrapů.
2.
kdo usiluje o zbourání, překonání nějakého jevu syn. bořitel, bořič:
bourač mýtů
bourač tabu
Já byl vždycky konzervativec, žádný bourač konvencí.
3.
zpracovatel jatečních zvířat:
bourač masa na jatkách
[bo͡urač]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či)
podstatné jméno rodu mužského životného
(čeho)
1.
kdo něco bourá 1 (strhává), ničí:
Proslul jako bourač historických domů a stavitel mrakodrapů.
2.
kdo usiluje o zbourání, překonání nějakého jevu syn. bořitel, bořič:
bourač mýtů
bourač tabu
Já byl vždycky konzervativec, žádný bourač konvencí.
3.
zpracovatel jatečních zvířat:
bourač masa na jatkách