Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
donašeč
[donašeč]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo tajně, zprav. s nečestným záměrem informuje nadřízeného, nějakou instituci, organizaci ap. o jednání a úmyslech jiných lidí, informátor syn. udavač:
placený donašeč
donašeč StB
Stal se policejním donašečem.
Byl pokládán za donašeče, i když jím nebyl.
► donašečka
[donašečka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Nechala se naverbovat jako donašečka FBI.
Nikdy se nestala jejich donašečkou.
[donašeč]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo tajně, zprav. s nečestným záměrem informuje nadřízeného, nějakou instituci, organizaci ap. o jednání a úmyslech jiných lidí, informátor syn. udavač:
placený donašeč
donašeč StB
Stal se policejním donašečem.
Byl pokládán za donašeče, i když jím nebyl.
► donašečka
[donašečka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Nechala se naverbovat jako donašečka FBI.
Nikdy se nestala jejich donašečkou.