Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
bukolický
[bukolɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
⟨lat.<řec.⟩
1. literární věda
idylicky zobrazující prostý venkovský, zejména pastýřský život:
bukolická poezie
bukolický román
bukoličtí básníci
2. knižní
charakteristický pro prostý, klidný, harmonický život na venkově • mající prostý, poklidný, harmonický ráz, charakter, idylický:
bukolický klid venkova
šťavnatě zelená bukolická krajina s lesy a pastvinami
Údolí si zachovává bukolickou atmosféru s tradičními domy.
[bukolɪckiː]
(2. st. -ičtější)
přídavné jméno
⟨lat.<řec.⟩
1. literární věda
idylicky zobrazující prostý venkovský, zejména pastýřský život:
bukolická poezie
bukolický román
bukoličtí básníci
2. knižní
charakteristický pro prostý, klidný, harmonický život na venkově • mající prostý, poklidný, harmonický ráz, charakter, idylický:
bukolický klid venkova
šťavnatě zelená bukolická krajina s lesy a pastvinami
Údolí si zachovává bukolickou atmosféru s tradičními domy.