Akademický slovník současné češtiny
Nová slova
v češtině
Prozkoumejte doklady v databázi Neomat:
Heslo z našeho slovníku
dým
[diːm]
(2. j. dýmu, 6. j. dýmu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
plyny a jemné částice (popel, saze, prach) vznikající při hoření, mající podobu oblaku, mlhy ap. syn. kouř:
hustý / štiplavý / dusivý dým
cigaretový / tabákový dým
Lidé se nadýchali jedovatého dýmu.
Z místa požáru stále stoupá dým.
Objekt zahalila oblaka dýmu.
◊ rozplynout se / zmizet jak(o) dým
náhle zmizet, odejít, přestat existovat
[diːm]
(2. j. dýmu, 6. j. dýmu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
plyny a jemné částice (popel, saze, prach) vznikající při hoření, mající podobu oblaku, mlhy ap. syn. kouř:
hustý / štiplavý / dusivý dým
cigaretový / tabákový dým
Lidé se nadýchali jedovatého dýmu.
Z místa požáru stále stoupá dým.
Objekt zahalila oblaka dýmu.
◊ rozplynout se / zmizet jak(o) dým
náhle zmizet, odejít, přestat existovat