čepelka
[čepelka]
(2. j. -lky, 2. mn. -lek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
čepel 1 (plochá část nástroje):
čepelka skalpelu
pazourková čepelka z mladší doby kamenné
Do letadla je zakázáno brát nůžky s čepelkami delšími než šest centimetrů.
2.
tenký obdélníkový plíšek s ostřím, používaný samostatně nebo jako součást hlavice holicího strojku syn. žiletka:
holicí čepelky
náhradní čepelky do holicího strojku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čepelka]
(2. j. -lky, 2. mn. -lek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
čepel 1 (plochá část nástroje):
čepelka skalpelu
pazourková čepelka z mladší doby kamenné
Do letadla je zakázáno brát nůžky s čepelkami delšími než šest centimetrů.
2.
tenký obdélníkový plíšek s ostřím, používaný samostatně nebo jako součást hlavice holicího strojku syn. žiletka:
holicí čepelky
náhradní čepelky do holicího strojku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

