čerpat
[čerpat]
(3. j. -pá, rozk. -pej, čin. -pal, trp. -pán, podst. jm. -pání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co čerpá co; co {z čeho; do čeho})
nabíráním nebo sáním odněkud dopravovat (zprav. kapaliny nebo plyny):
čerpat naftu / benzin
Kompresor čerpá vzduch do motoru.
Vodárny čerpaly vodu z podzemních zdrojů.
U benzinek se tvoří fronty a motoristé čerpají nejen do nádrží, ale i do kanystrů a sudů.
2. (kdo čerpá co; co odkud)
získávat určitý podíl něčeho z existujícího nebo stanoveného množství, brát, využívat, těžit:
čerpat informace z různých zdrojů
čerpat peníze z fondů
Klienti během spoření mohou čerpat úvěr.
V neúřední den bude řada zaměstnanců úřadu čerpat dovolenou.
Autor knihy čerpal ze svých válečných zkušeností.
► čerpávat
[čerpaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Vodu jsme čerpávali z místní studny.
2.
Naději čerpával z tisíců povzbudivých dopisů od fanoušků.
dokonavé k 1, 2 → načerpat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čerpat]
(3. j. -pá, rozk. -pej, čin. -pal, trp. -pán, podst. jm. -pání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo, co čerpá co; co {z čeho; do čeho})
nabíráním nebo sáním odněkud dopravovat (zprav. kapaliny nebo plyny):
čerpat naftu / benzin
Kompresor čerpá vzduch do motoru.
Vodárny čerpaly vodu z podzemních zdrojů.
U benzinek se tvoří fronty a motoristé čerpají nejen do nádrží, ale i do kanystrů a sudů.
2. (kdo čerpá co; co odkud)
získávat určitý podíl něčeho z existujícího nebo stanoveného množství, brát, využívat, těžit:
čerpat informace z různých zdrojů
čerpat peníze z fondů
Klienti během spoření mohou čerpat úvěr.
V neúřední den bude řada zaměstnanců úřadu čerpat dovolenou.
Autor knihy čerpal ze svých válečných zkušeností.
► čerpávat
[čerpaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Vodu jsme čerpávali z místní studny.
2.
Naději čerpával z tisíců povzbudivých dopisů od fanoušků.
dokonavé k 1, 2 → načerpat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

