Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
co I
[co]
(2. j. čeho, 3. j. čemu, 4. j. co, stažený tvar po předložkách na, o, ve, za -č, 6. j. čem, 7. j. čím)
zájmeno
1. zájmeno tázací
uvozuje tázací větu vyjadřující otázku týkající se určité bližší informace o věci, vlastnosti, stavu, množství ap. syn. copak I/1:
Co je to?
Co si přejete?
Co je nového?
Co to stojí? kolik
Čím je? jaké má povolání
Cos čekala? co jsi
Nač myslíš? na co
ve spojení s předložkou za se 4.p. Co je to za knihu / za člověka? jaká je, jaký je
2. zájmeno vztažné
uvozuje vedlejší větu obsahovou vyjadřující takovou nepřímou otázku, nepřímé oznámení ap.:
Běž se zeptat, co se děje.
Nikdo neví, co bude za pár měsíců.
Řekl mi, co si o tom myslí.
Radil mi, co mám udělat.
Bylo mu jasné, čeho se musí vyvarovat.
3. zájmeno vztažné
uvozuje vedlejší větu vztažnou, zprav. podmětnou nebo předmětnou:
Strážníci dělají, co mohou.
Vytváří to, co ji baví.
Udělám všechno, co budeš chtít.
Co řekne, to platí.
Nebudeme ji odsuzovat za to, čím musela projít.
4. zájmeno vztažné (neskl., nesh.) kolokviální vyšší
uvozuje vedlejší větu vztažnou nesoucí určitou zpřesňující informaci, který, jak:
Ten, co hraje fotbal.
Na fotkách byla přesně ta, co se mi líbí.
Už sis přečetl ten mail, co jsem ti poslal?
5. zájmeno neurčité
(ve spojení se slovesem mít, být)
označuje neurčitou, blíže neurčenou věc, jev:
Už nejí, nemá co.
Už roky nemají co na práci.
Řada lidí se dnes má co otáčet, aby uživili svou rodinu. má hodně práce
Tito umělci rozhodně mají co říct.
Pořád je co dělat.
Kupujte, dokud je co.
□ co chvíli příslovečný výraz
opakovaně v krátkých časových intervalech, znovu a znovu
→ doklady v korpusu
□ co jestli částicový výraz
vyjadřuje obavy z naplnění toho, co připouští obsah výpovědi, co když:
Co jestli bude v noci pršet?
Co jestli bude opravdu konec světa?
Začínala jsem být vyděšená. Co jestli se mu něco stane?
Co jestli neudělám zkoušky?
□ co kdyby částicový výraz
1. (zprav. v otázce) uvozuje návrh:
Co kdybys za ním šel hned?
Co kdybych ti pověděla, proč jsem přišla.
Co kdybyste zašel ke mně do kabinetu?
Co kdybychom si příští neděli uspořádali piknik?
kolokv.
2. (zprav. v otázce) vyjadřuje obavu z něčeho, co by mohlo nastat:
To není k smíchu. Co kdyby se to dozvěděla?
Co kdyby nás chytli? Dostali bychom na rok domácí vězení!
Raději ti to ani nebudu říkat. Co kdyby ti náhodou odposlouchávali telefon.
Co kdybychom se ztratili?
Sakra, co kdybys umřela nebo byla v takovém stavu, že by ses o ně nemohla starat?
□ čím – tím spojkový výraz měrový
s 2. st. přídavného jména nebo příslovce ve spojení dvou větných členů nebo vět vyjadřuje porovnání míry vlastnosti, množství ap.:
Čím jsem starší, tím hůř se mi učí.
Čím déle je sama, tím více jí někdo schází.
Trénovat je potřeba, a to čím více, tím lépe.
□ čím dál(e) (tím) příslovečný výraz
vyjadřuje neustále se zvyšující nebo snižující míru vlastnosti, množství ap., stále:
Je to čím dál lepší.
Na trhu je čím dál tím větší konkurence.
Svah byl postupně čím dále tím strmější.
Lidé nakupují knihy čím dál tím méně.
Naši klienti chtějí čím dál víc využívat online služeb.
→ doklady v korpusu
□ jak co zájmenný výraz
něco ano, něco ne • ne všechno stejně:
„Už to umíš?“ – „Jak co.“
„Čtěte koaliční smlouvu, tam to všechno je.“ – „Nebo není?“ – „Jak co.“
„V srpnu jste odletěla do USA. Líbilo se vám tam?“ – „Jak co.“
□ nebo co kolokviální
(na konci věty) vyjadřuje neurčitou, nejmenovanou možnost nebo ostrý nesouhlas s jevem, se situací pojmenovanou v předchozí výpovědi:
Zamotala se mi hlava a myslel jsem, že zase omdlím nebo co.
Co je to za otázku – to mě zkoušíte nebo co?
Jako by někdo chtěl politiky lynčovat, či co.
Co tím chceš říct? Jakože moc piju či co?
→ doklady v korpusu
◊ (a / ale / jenže) co čert nechtěl expresivní
stalo se právě to nechtěné, nejméně potřebné, byla to smůla:
Nastoupil jsem do nového zaměstnání, a co čert nechtěl, děti začaly hned marodit.
Nemělo to být daleko, ale co čert nechtěl, vyrazili jsme opačným směrem.
Chtěli jsme se vyhnout zácpě, jenže co čert nechtěl, za zatáčkou u náměstí stála kolona taky.
→ doklady v korpusu
◊ (a) to (už) je co říct kolokviální vyšší
je to mimořádné nebo neobvyklé, to už něco znamená:
Za dva měsíce jsem si nedal jediné pivo a to je co říct.
Když se nás sejde na tréninku deset, to už je co říct.
→ doklady v korpusu
◊ ať dělám(,) co dělám ◊ dělej co dělej
i když se člověk jakkoli snaží, je nemožné dosáhnout očekávaného, žádoucího výsledku:
Ať dělám co dělám, málokdy přijdu včas.
Ať děláme, co děláme, stejně neušetříme.
Dělej co dělej, jeho nezměníš.
→ doklady v korpusu
◊ být co k čemu kolokviální vyšší
mít jisté kvality, schopnosti ap., být kvalitní, hodnotný, užitečný:
Kdybys byl co k čemu, udělal bys to také.
Jsem rád, že jsem dnes byl co k čemu.
Když už jednou ten zákoník máme, měl by být co k čemu.
→ doklady v korpusu
◊ co Bůh / bůh činí, dobře činí knižní
veškeré dění ve světě se odvíjí podle osudu, božího plánu, a proto i nepříznivé, tragické události mají svůj účel:
Nechci tady vytahovat bibli, ale tam stojí: Co Bůh činí, dobře činí. Život se musí brát, jak je. Někdy se musí protrpět bolest, aby byla radost.
Střepiny granátu ji poznamenaly do konce života. Přesto si téměř nikdy nestěžovala, brala všechno se slovy, že co Bůh činí, dobře činí.
◊ co by (tomu) řekli [lidi / sousedi ap.]
to by se nemělo dělat, mohlo by to vyvolat nežádoucí pozornost a odsudky ostatních, okolí:
Neblázni, to nejde, co by tomu řekli lidi.
Přestaň řešit, co by tomu řekli druzí, je to tvůj život.
Co by tomu řekli sousedi, kdybychom se tam ani neukázali.
→ doklady v korpusu
◊ co by(,) kdyby kolokviální vyšší
co by nastalo, kdyby situace proběhla určitým způsobem:
Nestresujte dítě svými obavami „co by, kdyby“ a předpokládejte, že všechno bude v pořádku.
Cyklus se s nadsázkou zabýval tím, co by kdyby. Jak by to třeba vypadalo, kdyby praotec Čech nezůstal u Řípu, ale šel dál.
Úvahy na téma co by, kdyby jsou zbytečné.
→ doklady v korpusu
◊ co bylo, (to) bylo
minulost se nedá změnit a je dobré se s ní smířit, nezabývat se stále znovu starými problémy, křivdami ap.:
Stará rozhodnutí městské rady nepřehodnocujeme. Co bylo, bylo. Snažíme se hledět dál.
Zapomeňte na staré chyby. Co bylo, to bylo. Nikdo z nás není dokonalý.
◊ co Čech, to muzikant
Češi mívají tradičně hudební talent:
Říká se, že co Čech, to muzikant. Ale v mém případě to neplatí. V rodině jsem jediný, kdo nemá hudební sluch.
Autor sebral hudební odkaz čtrnácti tisíc hudebníků mezi 17. a 19. stoletím. Připomněl tak zásluhy mužů, kteří se zasloužili o pověstné rčení Co Čech, to muzikant.
→ doklady v korpusu
◊ co člověk, to názor
různí lidé mají různé názory:
Platí, že co člověk, to názor. Někteří návštěvníci hradu jsou z rozhledny nadšeni a jiní zase říkají, jak jsme to tu mohli postavit.
Co člověk, to názor. Pro někoho je nevěra až dokonaný akt, pro jiného už i hříšná myšlenka.
Co člověk, to názor. Platí to i v případě homeopatie. Zatímco jedni ji obhajují, druzí se k této léčebné metodě staví skepticky.
◊ co dům dal / dá
zbytky jídla, potravin nebo jakékoli věci, které jsou doma k dispozici:
Snídám, co dům dá.
K obědu byl guláš z toho, co dům dal.
Technika malování je libovolná, fixy, uhel, tempery, pastelky, zkrátka co dům dá.
→ doklady v korpusu
◊ co je doma, to se počítá
člověk má zabezpečit, zajistit něco pro sebe, svou rodinu ap. i na úkor někoho nebo nečestným způsobem:
Část společnosti nevidí nic špatného na tom, když si premiér přihraje nějaké ty miliony. Kdo z nás by to neudělal? Co je doma, to se počítá.
→ doklady v korpusu
◊ co je dovoleno Jovovi / Bohovi / bohovi, není dovoleno volovi expresivní
všichni nemají stejná práva, čeho se mohou dopustit mocní, slavní ap., není tolerováno obyčejným lidem:
Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Tímto moudrem se zřejmě řídí vedení radnice. Jak jinak si vysvětlit, že politici a úředníci, kteří mají bdít nad dodržováním zákonů, se domnívají, že pro ně pravidla neplatí.
Nevím o jiném českém umělci, kterému by vícero národů tolerovalo politickou přizpůsobivost a sexuální promiskuitu. Protože co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi.
◊ co je malé, to je hezké / milé
drobné předměty, nepříliš rozlehlé prostory ap. se lidem líbí, působí na ně příjemně • ženy drobnější postavy jsou půvabné
◊ co je mokré, to je čisté ironické
opláchnutí, namočení samo o sobě postačuje k tomu, aby byla věc, podlaha ap. považována za čistou:
Jeden čas jsme dělali uklízeče, moc kvalitní ty naše piruety na koštěti nebyly a uklízeli jsme asi nejspíše podle zásady – co je mokré, to je čisté.
Výplach ústní vodou čištění zubů nenahradí, důležitá je mechanická očista, ani zde neplatí, že co je mokré, to je čisté.
◊ co je psáno, to je dáno
písemné informace, sliby, dohody ap. jsou závazné, nelze je zpochybnit:
Co je psáno, to je dáno, to platí prostě mnohem víc než plácnutí rukou či planý slib.
→ doklady v korpusu
◊ co je šeptem, to je (s) čertem
když je něco sdělováno potichu, jen šeptáním, je to podezřelé a může to svědčit o špatném úmyslu • nešeptejte, ale řekněte to nahlas
→ doklady v korpusu
◊ co jsem dlužen / dlužný?
kolik mám zaplatit (za zboží, za službu)?
→ doklady v korpusu
◊ co jsme si, to jsme si
odpusťme si, staré křivdy jsou zapomenuty:
Dáme si všichni kafe, a co jsme si, to jsme si, budem kamarádi.
Mrzí mě, že se nechová jako chlap. Místo toho, aby přišel a řekl, co jsme si, to jsme si, tak se mi vyhýbá.
→ doklady v korpusu
◊ co krok, to [nápad / chyba / pád ap.]
někdo něco velmi často dělá • někdo se s něčím velmi často setkává
◊ co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek / zítra
je lepší splnit povinnost hned a neodkládat ji:
Někteří lidé nám říkají, že jsme si založení nadace měli nechat až na důchod. Podle mě je ale podstatné s tím neotálet. Jak se říká, co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Hurá, text je hotový. Hned ho odešlu do redakce – co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra.
→ doklady v korpusu
◊ co na srdci, to na jazyku
je velmi upřímný, vždy hned otevřeně říká, co si myslí, jakkoliv to může být nepříjemné nebo netaktní
◊ co nás čeká a (co nás) nemine
co můžeme s jistotou očekávat v budoucnu:
Standardní úvahy na počátku roku začínají tím, co nás čeká a co nás nemine.
Všichni by se měli dovědět, co nás v Evropě čeká a nemine. Věci příjemné i nepříjemné.
◊ co není v hlavě, musí být v nohou / nohách
kdo je zapomnětlivý, víc se nachodí, protože se často vrací pro zapomenuté věci:
V duchu hesla co není v hlavě, musí být v nohách trénuju komplet celé tělo. Zapomenutý mobil? Schody jednou. Zapomenuté cokoli dalšího? Schody podruhé.
◊ co není zakázáno, je dovoleno
všechno, co zákony nebo jiné soustavy pravidel nezakazují, je možno dělat, včetně činů porušujících morální zásady, dobrý vkus ap.:
Co není zakázáno, je dovoleno. Na žebrání nemá město vyhlášku, žebrání je tedy povoleno.
Co není zakázáno, je dovoleno. Pokud řídící orgány budou pouze mluvit o tom, co by se mělo dělat, a nevytvoří jasný rámec, nevyřeší se zhola nic.
◊ co není, může být ◊ co není dnes, může být zítra
situace se může snadno, brzo změnit • co nenastalo, co se nestalo, to může brzo nastat, to se může snadno stát:
Firma ještě nepropouštěla, ale co není, může být.
Oddílu chybí dorost, ale co není dnes, může být zítra.
→ doklady v korpusu
◊ co se doma uvaří / upeče, to se doma sní ◊ co se doma uvaří / upeče, má se doma sníst
domácí problémy se mají řešit doma, ne na veřejnosti :
Domácí násilí se těžko kontroluje. Mezi lidmi to je tak, že co se doma uvaří, to se doma i sní.
I soužití se skvělým mužem mělo své stinné stránky, avšak ty si paní Alena nechávala pro sebe, soudíc v duchu tradic, že co se doma uvaří, to se má taky tamtéž sníst.
→ doklady v korpusu
◊ co se stalo, nemůže se odestát
události nelze zpětně měnit, proto je nutné vyrovnat se s tím, co se stalo, příp. se z toho poučit:
Dnes už jde pouze o historickou událost. Platí poučka, že co se stalo, nemůže se odestát. Proto je nutno udělat za tím tlustou čáru.
Budeme se řídit myšlenkou „co se stalo, nemůže se odestát“ a zamýšlet se spíš nad vhodnými postupy budoucími.
◊ co se škádlívá, to se rádo mívá ◊ co se škádlívá, rádo se mívá
lidé si projevují náklonnost vzájemným (žertovným) provokováním, dobíráním si jeden druhého:
Je to rozverný příběh o kamarádství, který potvrzuje, že co se škádlívá, to se rádo mívá.
Mezi nimi docházelo ke sporům, které ovšem v duchu hesla "co se škádlívá, rádo se mívá" přerostou ve vášnivou lásku.
◊ co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš
dovednosti a znalosti získané v mladém věku člověk využije, zúročí i v pozdějším životě • návyky, žádoucí i nežádoucí, získané v mládí člověku zůstávají po zbytek života:
Je dobře, že školy nabízí bohatou paletu předmětů volitelných a děti si mohou vybrat to, co je baví a co pro ně možná bude přínosem i v jejich dalším životě. Jak se říká, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Děti ke svačině málokdy sáhnou po zdravých potravinách, raději si vyberou brambůrky a spláchnou to kolou. Uvědomte si, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Jestliže vaše dítě bude takto pokračovat, pak se bude potýkat s obezitou, cukrovku a dalšími zdravotními problémy.
◊ co se vleče, neuteče
1. i to, co dlouho trvá, co se odkládá, jednou skončí, vyřídí se:
Co se vleče, neuteče! Dálnicí D11 bude konečně možné dojet z Prahy až do Hradce Králové. Přesně po 39 letech od začátku výstavby.
U pozdních rozsudků sice platí, že „co se vleče, neuteče“, ale nemají pak potřebný odstrašující účinek.
2. sice to trvá poměrně dlouho, ale výsledky jsou lepší, než když se jedná ukvapeně • není dobré to uspěchat, udělá se to až ve vhodný čas:
Samotný proces hubnutí bude trvat déle než jeden měsíc, ale co se vleče, neuteče. Raději pomalu, postupně a natrvalo než rychle – a na nic.
Na svatbu se samozřejmě těším, jen ještě nevíme termín. Řídím se heslem: co se vleče, neuteče.
◊ co sis navařil / nadrobil, to si sněz
buď připraven nést nepříjemné následky svých neuvážených, zlých ap. činů:
Kabinet nemůže očekávat, že opozice převezme spoluzodpovědnost za vládní kroky. Co si vláda navařila, to si také musí sníst.
Musíš si sám sníst, co sis nadrobil. Říkám ti, že nemůžeš po nikom požadovat žádnou pomoc.
◊ co tě nezabije, to tě posílí
překonáním náročné, složité životní situace může člověk získat větší sílu, odolnost, sebedůvěru ap., než míval dříve
◊ co zaseješ, to sklidíš
jak se chováš k druhým, budou se oni chovat k tobě • předchozí činy vyvolávají odpovídající důsledky (příznivé nebo nepříznivé):
Citové pouto si k žádnému ze svých dětí nedokázal vybudovat, a proto se o něho jeho potomci moc nezajímají. Sklízí, co zasil.
Tato vláda sklízí hlavně to, co zasela ta minulá.
◊ čeho je moc, toho je příliš ◊ co je moc, (to) je moc ◊ co je moc, (to) je příliš
nic se nemá přehánět, vše je třeba dělat, užívat uměřeně • už byla překročena hranice únosnosti a je nepřijatelné tímto způsobem dále pokračovat:
Také pro sluneční paprsky platí, že čeho je moc, toho je příliš – při pobytu na sluníčku je třeba dodržovat určitá pravidla.
Je nutné přijmout takové reformy, aby se už podobné případy neopakovaly. Co je moc, je moc.
Už jsi mi dělal ostudu dost dlouho, teď to musí přestat! Co je moc, je příliš.
◊ čím dřív(e), tím lépe / líp
čím dříve, rychleji bude určitá akce, činnost ap. provedena, tím více prospěchu nebo radosti někomu přinese:
Jako každé dovednosti, tak i tomu, jak rozumně nakládat s penězi, se dá naučit. A čím dřív, tím lépe.
Velmi záleží na tom, kdy po úraze začnete trénovat. Obecně platí, že čím dřív, tím líp.
„Budeme se stěhovat. Čím dřív, tím líp,“ těší se do rodného města.
◊ čím hloupější sedlák, tím větší brambory
hloupý, neschopný člověk dosáhne úspěchu díky šťastné náhodě:
Minulá vláda se o ekonomický růst nezasloužila, sledujeme teď spíš demonstraci úsloví nejhloupější sedlák má největší brambory.
Účinek léčby byl i pro mě překvapením, tehdy jsem o homeopatii věděl ještě málo. Asi při mně stálo i štěstí. Říká se, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory.
◊ čím jsem byl, tím jsem byl rád
všechna svoje povolání, role a úkoly jsem vykonával s radostí a byly pro mě přínosné, obohacující:
Prospělo mi, že jsem řadu let pracoval i mimo školství, každá změna vás obohatí. Podstatné je, že čím jsem byl, tím jsem byl rád.
Byla jsem hygieničkou, pak místostarostkou a dnes jsem senátorkou. Čím jsem byla, tím jsem byla ráda. Měla jsem štěstí a vždy jsem dělala práci, která mě těšila.
Citát z básně Vším jsem byl rád od Jana Nerudy (1834–1891).
◊ čím víc pruhů, tím víc Adidas / adidas žertovné, ironické
1. komentář k padělaným výrobkům, zprav. sportovnímu oblečení, neuměle napodobujícímu názvy a loga dražších, prestižních značek:
Zákazníkům falešné značky nevadí. Čím víc pruhů, tím víc Adidas, říkají s nadsázkou.
V obrovské tržnici lze sehnat všechno od adidasek s šesti pruhy, neboť čím víc pruhů, tím víc Adidas, přes pirátské filmy až po zeleninu.
2. čím víc něčeho, tím víc Adidas / adidas větší množství, intenzita ap. něčeho přináší celkově lepší výsledek:
Výrobci se zřejmě drží pravidla čím víc aplikací, tím víc adidas.
Home office je pokládaný za standard v každé druhé IT firmě. Čím víc práce z domova, tím víc adidas.
Není to dobře, když je voleb co nejvíc? – To je argument „čím víc pruhů, tím víc Adidas“. Pokud se každý rok konají volby, vládnutí se mění v permanentní volební kampaň.
Podle firmy Adidas, která vyrábí sportovní vybavení a v jejímž logu jsou tři rovnoběžné pruhy.
◊ čím více / víc, tím lépe / líp
větší počet, vyšší intenzita, delší trvání ap. zajistí, přinese lepší výsledek:
Přijďte k nám posedět a popovídat si. Jste všichni zváni, čím víc, tím líp.
Už jsem v minulosti pár lidí přetrénoval, a tudíž jsem přestal vyznávat zásadu – čím víc, tím líp.
Rozhodně čaj nelouhujte déle, než je uvedeno, a neřiďte se radou „čím více, tím lépe“.
◊ dal bych za to nevím co expresivní
velmi si něco přeji, velmi bych si něco přál (často něco nesplnitelného):
Dal bych za to nevím co, kdyby se čas dal vrátit.
→ doklady v korpusu
◊ děj se co děj ◊ ať se děje(,) co se děje
za všech okolností, bez ohledu na okolnosti:
Stál si za svým názorem děj se co děj.
Musím se tam prostě vrátit, děj se co děj.
Stojí na její straně, ať se děje, co se děje.
Do konce týdne to musí být hotové, ať se děje co se děje.
→ doklady v korpusu
◊ jsme to, co jíme
stravovací návyky významně ovlivňují fyzický i psychický stav člověka • výběr jídla prozrazuje o člověku jeho preference, hodnoty:
Jsme to, co jíme, z hlediska živin, které tělu dodáváme, i z hlediska kultury, kterou máme v sobě zakořeněnou.
Jídlo je zásadní záležitost pro naše bytí a ovlivňuje i naše nálady. Opravdu jsme to, co jíme.
Rčení „jsme to, co jíme“ teď platí více než kdy jindy. Dominující fotografie jídla na sociálních sítích, kde každý vytváří sám sobě vizitku, to jen potvrzují.
◊ každému, co jeho jest
1. každý má jiné zájmy, potřeby, úkoly ap. a podle toho v životě jedná, rozhoduje se:
Nezapomeňte odpočívat, a to takovým způsobem, jaký máte rádi. Pro někoho to bude opalování, pro jiného výlet a pro dalšího okopávání mrkve. Každému, co jeho jest!
Každému, co jeho jest. Nemocnice jsou tu od toho, aby poskytovaly lůžkovou péči, specialisté ambulantní péči a praktici primární péči.
2. zásluhy jsou spravedlivě odměňovány a provinění naopak trestána:
Každému, co jeho jest. Kdo nás zavedl do této bryndy, musí pykat.
Nejde tu o známkování zásluh, současně však nelze opominout hledisko „každému, co jeho jest“.
Podle výroku římského politika, filozofa a řečníka Marca Tullia Cicerona (106–43 př. n. l.).
◊ koukat, kde co lítá regionální, Čechy◊ koukat, co kde lítá regionální, Čechy
bezmyšlenkovitě se rozhlížet kolem sebe, nesoustředit se
◊ mít co dělat, aby
muset se usilovně snažit, namáhat, aby nedošlo k něčemu nechtěnému nebo aby se něco zvládlo
→ doklady v korpusu
◊ řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi
na základě toho, jaké knihy si člověk vybírá ke čtení, jaké má záliby ap., se dá usuzovat na jeho světonázor, intelektuální zaměření:
Lidé se rádi obklopují věcmi, které je charakterizují. Vždyť třeba úsloví řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi, zná každý z nás.
Říká se: řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi. Dnes by se spíše hodilo říkat: řekni mi, s kým vládneš a koho vládnout necháš, a já ti řeknu, jaký jsi.
◊ (s) čím kdo zachází, (s) tím také schází
způsoby jednání, prostředky, které člověk používá, ap. se stávají příčinou jeho konečného neúspěchu, záhuby:
Vůbec se nedivím, když mezi mafiány chřestí kolty a vybuchují nálože pod auty. Čím kdo zachází, tím také schází.
„Vy byste chtěl jako horolezec zemřít jednou v horách?“ „Ani náhodou. S čím kdo zachází tím také schází? To je blbost. Mám spoustu dalších zálib, které mě kromě lezení těší.“
◊ stůj co stůj
za všech okolností, bez ohledu na okolnosti:
Všichni chtějí stůj co stůj prosadit svůj názor.
Naši volejbalisté jsou odhodláni postoupit na olympijské hry stůj co stůj.
Pustila se do psaní dizertace a rozhodla se, že ji stůj co stůj dokončí.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[co]
(2. j. čeho, 3. j. čemu, 4. j. co, stažený tvar po předložkách na, o, ve, za -č, 6. j. čem, 7. j. čím)
zájmeno
1. zájmeno tázací
uvozuje tázací větu vyjadřující otázku týkající se určité bližší informace o věci, vlastnosti, stavu, množství ap. syn. copak I/1:
Co je to?
Co si přejete?
Co je nového?
Co to stojí? kolik
Čím je? jaké má povolání
Cos čekala? co jsi
Nač myslíš? na co
ve spojení s předložkou za se 4.p. Co je to za knihu / za člověka? jaká je, jaký je
2. zájmeno vztažné
uvozuje vedlejší větu obsahovou vyjadřující takovou nepřímou otázku, nepřímé oznámení ap.:
Běž se zeptat, co se děje.
Nikdo neví, co bude za pár měsíců.
Řekl mi, co si o tom myslí.
Radil mi, co mám udělat.
Bylo mu jasné, čeho se musí vyvarovat.
3. zájmeno vztažné
uvozuje vedlejší větu vztažnou, zprav. podmětnou nebo předmětnou:
Strážníci dělají, co mohou.
Vytváří to, co ji baví.
Udělám všechno, co budeš chtít.
Co řekne, to platí.
Nebudeme ji odsuzovat za to, čím musela projít.
4. zájmeno vztažné (neskl., nesh.) kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
uvozuje vedlejší větu vztažnou nesoucí určitou zpřesňující informaci, který, jak:
Ten, co hraje fotbal.
Na fotkách byla přesně ta, co se mi líbí.
Už sis přečetl ten mail, co jsem ti poslal?
5. zájmeno neurčité
(ve spojení se slovesem mít, být)
označuje neurčitou, blíže neurčenou věc, jev:
Už nejí, nemá co.
Už roky nemají co na práci.
Řada lidí se dnes má co otáčet, aby uživili svou rodinu. má hodně práce
Tito umělci rozhodně mají co říct.
Pořád je co dělat.
Kupujte, dokud je co.
□ co chvíli příslovečný výraz
opakovaně v krátkých časových intervalech, znovu a znovu
→ doklady v korpusu
□ co jestli částicový výraz
vyjadřuje obavy z naplnění toho, co připouští obsah výpovědi, co když:
Co jestli bude v noci pršet?
Co jestli bude opravdu konec světa?
Začínala jsem být vyděšená. Co jestli se mu něco stane?
Co jestli neudělám zkoušky?
□ co kdyby částicový výraz
1. (zprav. v otázce) uvozuje návrh:
Co kdybys za ním šel hned?
Co kdybych ti pověděla, proč jsem přišla.
Co kdybyste zašel ke mně do kabinetu?
Co kdybychom si příští neděli uspořádali piknik?
kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Je vedro, co kdybysme dneska šli na koupaliště? Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
2. (zprav. v otázce) vyjadřuje obavu z něčeho, co by mohlo nastat:
To není k smíchu. Co kdyby se to dozvěděla?
Co kdyby nás chytli? Dostali bychom na rok domácí vězení!
Raději ti to ani nebudu říkat. Co kdyby ti náhodou odposlouchávali telefon.
Co kdybychom se ztratili?
Sakra, co kdybys umřela nebo byla v takovém stavu, že by ses o ně nemohla starat?
□ čím – tím spojkový výraz měrový
s 2. st. přídavného jména nebo příslovce ve spojení dvou větných členů nebo vět vyjadřuje porovnání míry vlastnosti, množství ap.:
Čím jsem starší, tím hůř se mi učí.
Čím déle je sama, tím více jí někdo schází.
Trénovat je potřeba, a to čím více, tím lépe.
□ čím dál(e) (tím) příslovečný výraz
vyjadřuje neustále se zvyšující nebo snižující míru vlastnosti, množství ap., stále:
Je to čím dál lepší.
Na trhu je čím dál tím větší konkurence.
Svah byl postupně čím dále tím strmější.
Lidé nakupují knihy čím dál tím méně.
Naši klienti chtějí čím dál víc využívat online služeb.
→ doklady v korpusu
□ jak co zájmenný výraz
něco ano, něco ne • ne všechno stejně:
„Už to umíš?“ – „Jak co.“
„Čtěte koaliční smlouvu, tam to všechno je.“ – „Nebo není?“ – „Jak co.“
„V srpnu jste odletěla do USA. Líbilo se vám tam?“ – „Jak co.“
□ nebo co kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní□ či co kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(na konci věty) vyjadřuje neurčitou, nejmenovanou možnost nebo ostrý nesouhlas s jevem, se situací pojmenovanou v předchozí výpovědi:
Zamotala se mi hlava a myslel jsem, že zase omdlím nebo co.
Co je to za otázku – to mě zkoušíte nebo co?
Jako by někdo chtěl politiky lynčovat, či co.
Co tím chceš říct? Jakože moc piju či co?
→ doklady v korpusu
◊ (a / ale / jenže) co čert nechtěl expresivní
stalo se právě to nechtěné, nejméně potřebné, byla to smůla:
Nastoupil jsem do nového zaměstnání, a co čert nechtěl, děti začaly hned marodit.
Nemělo to být daleko, ale co čert nechtěl, vyrazili jsme opačným směrem.
Chtěli jsme se vyhnout zácpě, jenže co čert nechtěl, za zatáčkou u náměstí stála kolona taky.
→ doklady v korpusu
◊ (a) to (už) je co říct kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
je to mimořádné nebo neobvyklé, to už něco znamená:
Za dva měsíce jsem si nedal jediné pivo a to je co říct.
Když se nás sejde na tréninku deset, to už je co říct.
→ doklady v korpusu
◊ ať dělám(,) co dělám ◊ dělej co dělej
i když se člověk jakkoli snaží, je nemožné dosáhnout očekávaného, žádoucího výsledku:
Ať dělám co dělám, málokdy přijdu včas.
Ať děláme, co děláme, stejně neušetříme.
Dělej co dělej, jeho nezměníš.
→ doklady v korpusu
◊ být co k čemu kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít jisté kvality, schopnosti ap., být kvalitní, hodnotný, užitečný:
Kdybys byl co k čemu, udělal bys to také.
Jsem rád, že jsem dnes byl co k čemu.
Když už jednou ten zákoník máme, měl by být co k čemu.
→ doklady v korpusu
◊ co Bůh / bůh činí, dobře činí knižní
veškeré dění ve světě se odvíjí podle osudu, božího plánu, a proto i nepříznivé, tragické události mají svůj účel:
Nechci tady vytahovat bibli, ale tam stojí: Co Bůh činí, dobře činí. Život se musí brát, jak je. Někdy se musí protrpět bolest, aby byla radost.
Střepiny granátu ji poznamenaly do konce života. Přesto si téměř nikdy nestěžovala, brala všechno se slovy, že co Bůh činí, dobře činí.
◊ co by (tomu) řekli [lidi / sousedi ap.]
to by se nemělo dělat, mohlo by to vyvolat nežádoucí pozornost a odsudky ostatních, okolí:
Neblázni, to nejde, co by tomu řekli lidi.
Přestaň řešit, co by tomu řekli druzí, je to tvůj život.
Co by tomu řekli sousedi, kdybychom se tam ani neukázali.
→ doklady v korpusu
◊ co by(,) kdyby kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
co by nastalo, kdyby situace proběhla určitým způsobem:
Nestresujte dítě svými obavami „co by, kdyby“ a předpokládejte, že všechno bude v pořádku.
Cyklus se s nadsázkou zabýval tím, co by kdyby. Jak by to třeba vypadalo, kdyby praotec Čech nezůstal u Řípu, ale šel dál.
Úvahy na téma co by, kdyby jsou zbytečné.
→ doklady v korpusu
◊ co bylo, (to) bylo
minulost se nedá změnit a je dobré se s ní smířit, nezabývat se stále znovu starými problémy, křivdami ap.:
Stará rozhodnutí městské rady nepřehodnocujeme. Co bylo, bylo. Snažíme se hledět dál.
Zapomeňte na staré chyby. Co bylo, to bylo. Nikdo z nás není dokonalý.
◊ co Čech, to muzikant
Češi mívají tradičně hudební talent:
Říká se, že co Čech, to muzikant. Ale v mém případě to neplatí. V rodině jsem jediný, kdo nemá hudební sluch.
Autor sebral hudební odkaz čtrnácti tisíc hudebníků mezi 17. a 19. stoletím. Připomněl tak zásluhy mužů, kteří se zasloužili o pověstné rčení Co Čech, to muzikant.
→ doklady v korpusu
◊ co člověk, to názor
různí lidé mají různé názory:
Platí, že co člověk, to názor. Někteří návštěvníci hradu jsou z rozhledny nadšeni a jiní zase říkají, jak jsme to tu mohli postavit.
Co člověk, to názor. Pro někoho je nevěra až dokonaný akt, pro jiného už i hříšná myšlenka.
Co člověk, to názor. Platí to i v případě homeopatie. Zatímco jedni ji obhajují, druzí se k této léčebné metodě staví skepticky.
◊ co dům dal / dá
zbytky jídla, potravin nebo jakékoli věci, které jsou doma k dispozici:
Snídám, co dům dá.
K obědu byl guláš z toho, co dům dal.
Technika malování je libovolná, fixy, uhel, tempery, pastelky, zkrátka co dům dá.
→ doklady v korpusu
◊ co je doma, to se počítá
člověk má zabezpečit, zajistit něco pro sebe, svou rodinu ap. i na úkor někoho nebo nečestným způsobem:
Část společnosti nevidí nic špatného na tom, když si premiér přihraje nějaké ty miliony. Kdo z nás by to neudělal? Co je doma, to se počítá.
→ doklady v korpusu
◊ co je dovoleno Jovovi / Bohovi / bohovi, není dovoleno volovi expresivní
všichni nemají stejná práva, čeho se mohou dopustit mocní, slavní ap., není tolerováno obyčejným lidem:
Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Tímto moudrem se zřejmě řídí vedení radnice. Jak jinak si vysvětlit, že politici a úředníci, kteří mají bdít nad dodržováním zákonů, se domnívají, že pro ně pravidla neplatí.
Nevím o jiném českém umělci, kterému by vícero národů tolerovalo politickou přizpůsobivost a sexuální promiskuitu. Protože co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi.
◊ co je malé, to je hezké / milé
drobné předměty, nepříliš rozlehlé prostory ap. se lidem líbí, působí na ně příjemně • ženy drobnější postavy jsou půvabné
◊ co je mokré, to je čisté ironické
opláchnutí, namočení samo o sobě postačuje k tomu, aby byla věc, podlaha ap. považována za čistou:
Jeden čas jsme dělali uklízeče, moc kvalitní ty naše piruety na koštěti nebyly a uklízeli jsme asi nejspíše podle zásady – co je mokré, to je čisté.
Výplach ústní vodou čištění zubů nenahradí, důležitá je mechanická očista, ani zde neplatí, že co je mokré, to je čisté.
◊ co je psáno, to je dáno
písemné informace, sliby, dohody ap. jsou závazné, nelze je zpochybnit:
Co je psáno, to je dáno, to platí prostě mnohem víc než plácnutí rukou či planý slib.
→ doklady v korpusu
◊ co je šeptem, to je (s) čertem
když je něco sdělováno potichu, jen šeptáním, je to podezřelé a může to svědčit o špatném úmyslu • nešeptejte, ale řekněte to nahlas
→ doklady v korpusu
◊ co jsem dlužen / dlužný?
kolik mám zaplatit (za zboží, za službu)?
→ doklady v korpusu
◊ co jsme si, to jsme si
odpusťme si, staré křivdy jsou zapomenuty:
Dáme si všichni kafe, a co jsme si, to jsme si, budem kamarádi.
Mrzí mě, že se nechová jako chlap. Místo toho, aby přišel a řekl, co jsme si, to jsme si, tak se mi vyhýbá.
→ doklady v korpusu
◊ co krok, to [nápad / chyba / pád ap.]
někdo něco velmi často dělá • někdo se s něčím velmi často setkává
◊ co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek / zítra
je lepší splnit povinnost hned a neodkládat ji:
Někteří lidé nám říkají, že jsme si založení nadace měli nechat až na důchod. Podle mě je ale podstatné s tím neotálet. Jak se říká, co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Hurá, text je hotový. Hned ho odešlu do redakce – co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra.
→ doklady v korpusu
◊ co na srdci, to na jazyku
je velmi upřímný, vždy hned otevřeně říká, co si myslí, jakkoliv to může být nepříjemné nebo netaktní
◊ co nás čeká a (co nás) nemine
co můžeme s jistotou očekávat v budoucnu:
Standardní úvahy na počátku roku začínají tím, co nás čeká a co nás nemine.
Všichni by se měli dovědět, co nás v Evropě čeká a nemine. Věci příjemné i nepříjemné.
◊ co není v hlavě, musí být v nohou / nohách
kdo je zapomnětlivý, víc se nachodí, protože se často vrací pro zapomenuté věci:
V duchu hesla co není v hlavě, musí být v nohách trénuju komplet celé tělo. Zapomenutý mobil? Schody jednou. Zapomenuté cokoli dalšího? Schody podruhé.
◊ co není zakázáno, je dovoleno
všechno, co zákony nebo jiné soustavy pravidel nezakazují, je možno dělat, včetně činů porušujících morální zásady, dobrý vkus ap.:
Co není zakázáno, je dovoleno. Na žebrání nemá město vyhlášku, žebrání je tedy povoleno.
Co není zakázáno, je dovoleno. Pokud řídící orgány budou pouze mluvit o tom, co by se mělo dělat, a nevytvoří jasný rámec, nevyřeší se zhola nic.
◊ co není, může být ◊ co není dnes, může být zítra
situace se může snadno, brzo změnit • co nenastalo, co se nestalo, to může brzo nastat, to se může snadno stát:
Firma ještě nepropouštěla, ale co není, může být.
Oddílu chybí dorost, ale co není dnes, může být zítra.
→ doklady v korpusu
◊ co se doma uvaří / upeče, to se doma sní ◊ co se doma uvaří / upeče, má se doma sníst
domácí problémy se mají řešit doma, ne na veřejnosti :
Domácí násilí se těžko kontroluje. Mezi lidmi to je tak, že co se doma uvaří, to se doma i sní.
I soužití se skvělým mužem mělo své stinné stránky, avšak ty si paní Alena nechávala pro sebe, soudíc v duchu tradic, že co se doma uvaří, to se má taky tamtéž sníst.
→ doklady v korpusu
◊ co se stalo, nemůže se odestát
události nelze zpětně měnit, proto je nutné vyrovnat se s tím, co se stalo, příp. se z toho poučit:
Dnes už jde pouze o historickou událost. Platí poučka, že co se stalo, nemůže se odestát. Proto je nutno udělat za tím tlustou čáru.
Budeme se řídit myšlenkou „co se stalo, nemůže se odestát“ a zamýšlet se spíš nad vhodnými postupy budoucími.
◊ co se škádlívá, to se rádo mívá ◊ co se škádlívá, rádo se mívá
lidé si projevují náklonnost vzájemným (žertovným) provokováním, dobíráním si jeden druhého:
Je to rozverný příběh o kamarádství, který potvrzuje, že co se škádlívá, to se rádo mívá.
Mezi nimi docházelo ke sporům, které ovšem v duchu hesla "co se škádlívá, rádo se mívá" přerostou ve vášnivou lásku.
◊ co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš
dovednosti a znalosti získané v mladém věku člověk využije, zúročí i v pozdějším životě • návyky, žádoucí i nežádoucí, získané v mládí člověku zůstávají po zbytek života:
Je dobře, že školy nabízí bohatou paletu předmětů volitelných a děti si mohou vybrat to, co je baví a co pro ně možná bude přínosem i v jejich dalším životě. Jak se říká, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Děti ke svačině málokdy sáhnou po zdravých potravinách, raději si vyberou brambůrky a spláchnou to kolou. Uvědomte si, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Jestliže vaše dítě bude takto pokračovat, pak se bude potýkat s obezitou, cukrovku a dalšími zdravotními problémy.
◊ co se vleče, neuteče
1. i to, co dlouho trvá, co se odkládá, jednou skončí, vyřídí se:
Co se vleče, neuteče! Dálnicí D11 bude konečně možné dojet z Prahy až do Hradce Králové. Přesně po 39 letech od začátku výstavby.
U pozdních rozsudků sice platí, že „co se vleče, neuteče“, ale nemají pak potřebný odstrašující účinek.
2. sice to trvá poměrně dlouho, ale výsledky jsou lepší, než když se jedná ukvapeně • není dobré to uspěchat, udělá se to až ve vhodný čas:
Samotný proces hubnutí bude trvat déle než jeden měsíc, ale co se vleče, neuteče. Raději pomalu, postupně a natrvalo než rychle – a na nic.
Na svatbu se samozřejmě těším, jen ještě nevíme termín. Řídím se heslem: co se vleče, neuteče.
◊ co sis navařil / nadrobil, to si sněz
buď připraven nést nepříjemné následky svých neuvážených, zlých ap. činů:
Kabinet nemůže očekávat, že opozice převezme spoluzodpovědnost za vládní kroky. Co si vláda navařila, to si také musí sníst.
Musíš si sám sníst, co sis nadrobil. Říkám ti, že nemůžeš po nikom požadovat žádnou pomoc.
◊ co tě nezabije, to tě posílí
překonáním náročné, složité životní situace může člověk získat větší sílu, odolnost, sebedůvěru ap., než míval dříve
◊ co zaseješ, to sklidíš
jak se chováš k druhým, budou se oni chovat k tobě • předchozí činy vyvolávají odpovídající důsledky (příznivé nebo nepříznivé):
Citové pouto si k žádnému ze svých dětí nedokázal vybudovat, a proto se o něho jeho potomci moc nezajímají. Sklízí, co zasil.
Tato vláda sklízí hlavně to, co zasela ta minulá.
◊ čeho je moc, toho je příliš ◊ co je moc, (to) je moc ◊ co je moc, (to) je příliš
nic se nemá přehánět, vše je třeba dělat, užívat uměřeně • už byla překročena hranice únosnosti a je nepřijatelné tímto způsobem dále pokračovat:
Také pro sluneční paprsky platí, že čeho je moc, toho je příliš – při pobytu na sluníčku je třeba dodržovat určitá pravidla.
Je nutné přijmout takové reformy, aby se už podobné případy neopakovaly. Co je moc, je moc.
Už jsi mi dělal ostudu dost dlouho, teď to musí přestat! Co je moc, je příliš.
◊ čím dřív(e), tím lépe / líp
čím dříve, rychleji bude určitá akce, činnost ap. provedena, tím více prospěchu nebo radosti někomu přinese:
Jako každé dovednosti, tak i tomu, jak rozumně nakládat s penězi, se dá naučit. A čím dřív, tím lépe.
Velmi záleží na tom, kdy po úraze začnete trénovat. Obecně platí, že čím dřív, tím líp.
„Budeme se stěhovat. Čím dřív, tím líp,“ těší se do rodného města.
◊ čím hloupější sedlák, tím větší brambory
hloupý, neschopný člověk dosáhne úspěchu díky šťastné náhodě:
Minulá vláda se o ekonomický růst nezasloužila, sledujeme teď spíš demonstraci úsloví nejhloupější sedlák má největší brambory.
Účinek léčby byl i pro mě překvapením, tehdy jsem o homeopatii věděl ještě málo. Asi při mně stálo i štěstí. Říká se, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory.
◊ čím jsem byl, tím jsem byl rád
všechna svoje povolání, role a úkoly jsem vykonával s radostí a byly pro mě přínosné, obohacující:
Prospělo mi, že jsem řadu let pracoval i mimo školství, každá změna vás obohatí. Podstatné je, že čím jsem byl, tím jsem byl rád.
Byla jsem hygieničkou, pak místostarostkou a dnes jsem senátorkou. Čím jsem byla, tím jsem byla ráda. Měla jsem štěstí a vždy jsem dělala práci, která mě těšila.
Citát z básně Vším jsem byl rád od Jana Nerudy (1834–1891).
◊ čím víc pruhů, tím víc Adidas / adidas žertovné, ironické
1. komentář k padělaným výrobkům, zprav. sportovnímu oblečení, neuměle napodobujícímu názvy a loga dražších, prestižních značek:
Zákazníkům falešné značky nevadí. Čím víc pruhů, tím víc Adidas, říkají s nadsázkou.
V obrovské tržnici lze sehnat všechno od adidasek s šesti pruhy, neboť čím víc pruhů, tím víc Adidas, přes pirátské filmy až po zeleninu.
2. čím víc něčeho, tím víc Adidas / adidas větší množství, intenzita ap. něčeho přináší celkově lepší výsledek:
Výrobci se zřejmě drží pravidla čím víc aplikací, tím víc adidas.
Home office je pokládaný za standard v každé druhé IT firmě. Čím víc práce z domova, tím víc adidas.
Není to dobře, když je voleb co nejvíc? – To je argument „čím víc pruhů, tím víc Adidas“. Pokud se každý rok konají volby, vládnutí se mění v permanentní volební kampaň.
Podle firmy Adidas, která vyrábí sportovní vybavení a v jejímž logu jsou tři rovnoběžné pruhy.
◊ čím více / víc, tím lépe / líp
větší počet, vyšší intenzita, delší trvání ap. zajistí, přinese lepší výsledek:
Přijďte k nám posedět a popovídat si. Jste všichni zváni, čím víc, tím líp.
Už jsem v minulosti pár lidí přetrénoval, a tudíž jsem přestal vyznávat zásadu – čím víc, tím líp.
Rozhodně čaj nelouhujte déle, než je uvedeno, a neřiďte se radou „čím více, tím lépe“.
◊ dal bych za to nevím co expresivní
velmi si něco přeji, velmi bych si něco přál (často něco nesplnitelného):
Dal bych za to nevím co, kdyby se čas dal vrátit.
→ doklady v korpusu
◊ děj se co děj ◊ ať se děje(,) co se děje
za všech okolností, bez ohledu na okolnosti:
Stál si za svým názorem děj se co děj.
Musím se tam prostě vrátit, děj se co děj.
Stojí na její straně, ať se děje, co se děje.
Do konce týdne to musí být hotové, ať se děje co se děje.
→ doklady v korpusu
◊ jsme to, co jíme
stravovací návyky významně ovlivňují fyzický i psychický stav člověka • výběr jídla prozrazuje o člověku jeho preference, hodnoty:
Jsme to, co jíme, z hlediska živin, které tělu dodáváme, i z hlediska kultury, kterou máme v sobě zakořeněnou.
Jídlo je zásadní záležitost pro naše bytí a ovlivňuje i naše nálady. Opravdu jsme to, co jíme.
Rčení „jsme to, co jíme“ teď platí více než kdy jindy. Dominující fotografie jídla na sociálních sítích, kde každý vytváří sám sobě vizitku, to jen potvrzují.
◊ každému, co jeho jest
1. každý má jiné zájmy, potřeby, úkoly ap. a podle toho v životě jedná, rozhoduje se:
Nezapomeňte odpočívat, a to takovým způsobem, jaký máte rádi. Pro někoho to bude opalování, pro jiného výlet a pro dalšího okopávání mrkve. Každému, co jeho jest!
Každému, co jeho jest. Nemocnice jsou tu od toho, aby poskytovaly lůžkovou péči, specialisté ambulantní péči a praktici primární péči.
2. zásluhy jsou spravedlivě odměňovány a provinění naopak trestána:
Každému, co jeho jest. Kdo nás zavedl do této bryndy, musí pykat.
Nejde tu o známkování zásluh, současně však nelze opominout hledisko „každému, co jeho jest“.
Podle výroku římského politika, filozofa a řečníka Marca Tullia Cicerona (106–43 př. n. l.).
◊ koukat, kde co lítá regionální, Čechy◊ koukat, co kde lítá regionální, Čechy
bezmyšlenkovitě se rozhlížet kolem sebe, nesoustředit se
◊ mít co dělat, aby
muset se usilovně snažit, namáhat, aby nedošlo k něčemu nechtěnému nebo aby se něco zvládlo
→ doklady v korpusu
◊ řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi
na základě toho, jaké knihy si člověk vybírá ke čtení, jaké má záliby ap., se dá usuzovat na jeho světonázor, intelektuální zaměření:
Lidé se rádi obklopují věcmi, které je charakterizují. Vždyť třeba úsloví řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi, zná každý z nás.
Říká se: řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi. Dnes by se spíše hodilo říkat: řekni mi, s kým vládneš a koho vládnout necháš, a já ti řeknu, jaký jsi.
◊ (s) čím kdo zachází, (s) tím také schází
způsoby jednání, prostředky, které člověk používá, ap. se stávají příčinou jeho konečného neúspěchu, záhuby:
Vůbec se nedivím, když mezi mafiány chřestí kolty a vybuchují nálože pod auty. Čím kdo zachází, tím také schází.
„Vy byste chtěl jako horolezec zemřít jednou v horách?“ „Ani náhodou. S čím kdo zachází tím také schází? To je blbost. Mám spoustu dalších zálib, které mě kromě lezení těší.“
◊ stůj co stůj
za všech okolností, bez ohledu na okolnosti:
Všichni chtějí stůj co stůj prosadit svůj názor.
Naši volejbalisté jsou odhodláni postoupit na olympijské hry stůj co stůj.
Pustila se do psaní dizertace a rozhodla se, že ji stůj co stůj dokončí.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
