Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[jakiː]
(skloňování podle příd. jm. mladý)
zájmeno
1. zájmeno tázací
uvozuje otázku týkající se určité vlastnosti věci, jevu, osoby ap.:
Jakou barvu měly její oči?
Jaký bude rok 2025?
Jaká je práce meteorologa?
Jaká je budoucnost loutkového divadla?
Jací muži se vám líbí?
2. zájmeno tázací; kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
uvozuje otázku týkající se výběru, vyčlenění jednotlivé věci, jevu, osoby ap. z daného souboru syn. který 1:
Jakou školu jste vystudoval?
Jakému sportu se věnujete?
Na jakém filmu jste byl naposled?
Jaký je váš oblíbený spisovatel?
3. zájmeno vztažné
uvozuje vedlejší větu obsahovou vyjadřující takovou nepřímou otázku, nepřímé oznámení ap. syn. který 2:
Zeptala se, jakou měli cestu.
Často přemýšlím, jaký člověk z toho hocha asi vyrostl.
Prozradil nám, jaký má plat.
Soupeři vědí, s jakými zdravotními problémy se potýkám.
Vůbec netušila, jaké city k ní choval.
4. zájmeno tázací
v řečnické otázce vyjadřuje popření obsahu výpovědi:
Opustit město! Jaký to má smysl?
V plánovaném úseku zůstane maximální rychlost šedesát kilometrů za hodinu. Tak jaká vysokorychlostní trať?
5. zájmeno vztažné
uvozuje vedlejší větu vztažnou, zprav. přívlastkovou:
Rektor popsal způsob, jakým chce univerzita získat peníze na výstavbu kampusu.
Je jedním z nejmilejších lidí, jaké jsem potkal.
6. zájmeno neurčité; knižní
vůbec nějaký:
Vystoupím se svými závěry a nápady, budu-li mít jaké.
Pokud měla jaké nápady, uplatnila je v zaměstnání.
7. ve funkci částice; knižní, expresivní
uvozuje zvolání zdůrazňující velkou intenzitu nějakého jevu:
Jaká škoda! Nemohu tomu uvěřit.
Jaká to náhoda!
Jaký paradox!
Ó, jaká hrůza!
Rameno konečně přestává bolet. Jaká úleva!
◊ jaká matka, taková Katka / dcera
dcery se podobají svým matkám vzhledem i povahou, způsoby chování ap.
◊ jaké si to uděláš, takové to máš ◊ kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
člověk je zodpovědný za svá rozhodnutí a nese následky svých činů
◊ jaký pán, takový krám / kmán
vlastnosti majitele nebo nadřízeného se projevují i na jeho věcech, práci nebo podřízených
◊ řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi
na základě toho, jaké knihy si člověk vybírá ke čtení, jaké má záliby ap., se dá usuzovat na jeho světonázor, intelektuální zaměření:
Lidé se rádi obklopují věcmi, které je charakterizují. Vždyť třeba úsloví řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi, zná každý z nás.
Říká se: řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi. Dnes by se spíše hodilo říkat: řekni mi, s kým vládneš a koho vládnout necháš, a já ti řeknu, jaký jsi.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
