akolyta
[ʔakolɪta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨z latiny < z řečtiny⟩
osoba s nižším svěcením přisluhující při bohoslužbách • laik nebo kandidát kněžství ustanovený pro přisluhování při bohoslužbě, k pomoci kněžím nebo jáhnům:
přijmout službu akolyty
Působil ve farnosti jako akolyta.
► akolytka
[ʔakolɪtka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
Akolytka roznášela umírajícím Nejsvětější svátost.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔakolɪta]
(2. j. -ty, 3., 6. j. -tovi, 1. mn. -té, -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨z latiny < z řečtiny⟩
osoba s nižším svěcením přisluhující při bohoslužbách • laik nebo kandidát kněžství ustanovený pro přisluhování při bohoslužbě, k pomoci kněžím nebo jáhnům:
přijmout službu akolyty
Působil ve farnosti jako akolyta.
► akolytka
[ʔakolɪtka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
Akolytka roznášela umírajícím Nejsvětější svátost.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

