autentizovat
[ʔa͡utentɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
(kdo, co autentizuje koho4, co; koho4, co {čím; jak})
ověřovat, ověřit pravost, identitu uživatele, serveru, zařízení ap., a tak opravňovat, oprávnit k přístupu k elektronické službě:
autentizovat transakce prostřednictvím hesla
Portál autentizuje klienta při přístupu k účtu.
Zadáním uživatelského jména a hesla vás server autentizuje.
Přenášené zprávy jsou autentizovány elektronickými klíči.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔa͡utentɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
(kdo, co autentizuje koho4, co; koho4, co {čím; jak})
ověřovat, ověřit pravost, identitu uživatele, serveru, zařízení ap., a tak opravňovat, oprávnit k přístupu k elektronické službě:
autentizovat transakce prostřednictvím hesla
Portál autentizuje klienta při přístupu k účtu.
Zadáním uživatelského jména a hesla vás server autentizuje.
Přenášené zprávy jsou autentizovány elektronickými klíči.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

