básnivost
[baːsňɪvost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
básnivý 1, poetický ráz, charakter • způsob zobrazení skutečnosti prostřednictvím básnických obrazů, metafor ap., básnickost, poetičnost:
básnivost textu / díla
košatost a básnivost jazyka
Překlad hry vyniká mimořádnou básnivostí.
Představení klade důraz na emocionalitu a jevištní básnivost.
2.
schopnost básnit 1 (tvořit, skládat básně) nebo se obrazně, vzletně ap. vyjadřovat:
Texty prozrazují přirozenou básnivost autorky.
Byl záhadný a tajemný, proto v lidech probouzel představivost a básnivost.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[baːsňɪvost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
básnivý 1, poetický ráz, charakter • způsob zobrazení skutečnosti prostřednictvím básnických obrazů, metafor ap., básnickost, poetičnost:
básnivost textu / díla
košatost a básnivost jazyka
Překlad hry vyniká mimořádnou básnivostí.
Představení klade důraz na emocionalitu a jevištní básnivost.
2.
schopnost básnit 1 (tvořit, skládat básně) nebo se obrazně, vzletně ap. vyjadřovat:
Texty prozrazují přirozenou básnivost autorky.
Byl záhadný a tajemný, proto v lidech probouzel představivost a básnivost.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

