bídácky
[biːdaːckɪ]
příslovce
hanlivé
v rozporu s morálními zásadami, bídně syn. ničemně, hanebný, podle:
chovat se bídácky
Ve vztahu ke svým podřízeným si vždy počínal bídácky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːdaːckɪ]
příslovce
hanlivé
v rozporu s morálními zásadami, bídně syn. ničemně, hanebný, podle:
chovat se bídácky
Ve vztahu ke svým podřízeným si vždy počínal bídácky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)