bičíkovec
[bɪčiːkovec]
(2. j. -vce, 3., 6. j. -vci), množné
podstatné jméno rodu mužského životného
biologie
jednobuněčné organismy opatřené bičíkem 2 (útvarem k pohybu) nebo bičíky:
nemoci způsobené bičíkovci
Bičíkovci vytvářejí velké kolonie.
Lamblie je bičíkovec žijící v tenkém střevě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪčiːkovec]
(2. j. -vce, 3., 6. j. -vci), množné
?množné
Užívané v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické.
bičíkovci
(2. mn. -vců)
Užívané v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické.
podstatné jméno rodu mužského životného
biologie
jednobuněčné organismy opatřené bičíkem 2 (útvarem k pohybu) nebo bičíky:
nemoci způsobené bičíkovci
Bičíkovci vytvářejí velké kolonie.
Lamblie je bičíkovec žijící v tenkém střevě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

