biofarmář
[bɪjofarmaːř̥], 2. j. [bɪjofarmaːře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
majitel nebo provozovatel biofarmy:
Biofarmáři nepoužívají umělá hnojiva a postřiky.
Na trhu najdete biopotraviny od nejlepších biofarmářů.
► biofarmářka
[bɪjofarmaːř̥ka], 2. mn. [bɪjofarmaːřek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
Zeleninu odebíráme od místní biofarmářky.
→ i bio I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪjofarmaːř̥], 2. j. [bɪjofarmaːře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
majitel nebo provozovatel biofarmy:
Biofarmáři nepoužívají umělá hnojiva a postřiky.
Na trhu najdete biopotraviny od nejlepších biofarmářů.
► biofarmářka
[bɪjofarmaːř̥ka], 2. mn. [bɪjofarmaːřek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
Zeleninu odebíráme od místní biofarmářky.
Poznámka Používají se také víceslovné podoby bio farmář, bio farmářka, v nichž má část bio platnost přídavného jména.
→ i bio I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

