biokoridor
[bɪjokorɪdor]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨první část z řečtiny, druhá část z italštiny⟩
ekologie
pás krajiny (např. niva potoka, alej) nebo stavba (např. mostek, tunel) umožňující volný pohyb rostlin a živočichů:
významný / nadregionální biokoridor
výstavba / výsadba biokoridoru
migrace savců biokoridorem
Niva potoka tvoří lokální biokoridor.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪjokorɪdor]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨první část z řečtiny, druhá část z italštiny⟩
ekologie
pás krajiny (např. niva potoka, alej) nebo stavba (např. mostek, tunel) umožňující volný pohyb rostlin a živočichů:
významný / nadregionální biokoridor
výstavba / výsadba biokoridoru
migrace savců biokoridorem
Niva potoka tvoří lokální biokoridor.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

