kouřový
[ko͡uřoviː]
přídavné jméno
1.
vztahující se ke kouři • tvořící kouř:
kouřový detektor / hlásič
Děti se nadýchaly kouřových zplodin.
Vesnice byla zahalena štiplavou kouřovou clonou. (i fraz.)
Akrobatické figury jsou umocněny kouřovými efekty.
Policie k rozehnání davu použila kouřové granáty.
□ kouřová vlečka meteorologie
útvar v ovzduší tvořený kouřem souvisle vypouštěným z jednoho nebo více zdrojů
□ kouřové signály
signály pomocí kouře, dýmu, používané ke komunikaci na velké vzdálenosti
□ kouřový bod
teplota, při níž se začínají přepalovat tuky a oleje
syn. bod zakouření
2. (2. st. -vější)
světle až tmavě šedou barvou, tónováním připomínající kouř:
kouřové sklo
Podlahu tvoří vinyl v kouřovém odstínu.
□ kouřové líčení
líčení očí spočívající v nanesení tmavé linky a tmavého očního stínu tak, aby barva směrem od oka postupně přecházela doztracena, příp. se postupně prolnula se světlým stínem
3. (2. st. -vější)
vůní nebo chutí připomínající kouř:
whisky s kouřovým aroma
Dřevo masu dodá jemnou kouřovou příchuť.
Pro barikové víno jsou typické vanilkové a kouřové tóny.
Zdejší whisky působí i díky specifickým destilačním kotlům jako jedny z nejkouřovějších.
◊ kouřová clona
klamný, zastírací postup, akce sloužící k odvedení pozornosti od něčeho jiného (od skutečného záměru, pravých příčin něčeho ap.)
◊ kouřové signály
náznakové, ne zcela jasné vyjádření záměrů, názorů ap. ve veřejné komunikaci, zejména v politice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ko͡uřoviː]
přídavné jméno
1.
vztahující se ke kouři • tvořící kouř:
kouřový detektor / hlásič
Děti se nadýchaly kouřových zplodin.
Vesnice byla zahalena štiplavou kouřovou clonou. (i fraz.)
Akrobatické figury jsou umocněny kouřovými efekty.
Policie k rozehnání davu použila kouřové granáty.
□ kouřová vlečka meteorologie
útvar v ovzduší tvořený kouřem souvisle vypouštěným z jednoho nebo více zdrojů
□ kouřové signály
signály pomocí kouře, dýmu, používané ke komunikaci na velké vzdálenosti
□ kouřový bod
teplota, při níž se začínají přepalovat tuky a oleje
syn. bod zakouření
2. (2. st. -vější)
světle až tmavě šedou barvou, tónováním připomínající kouř:
kouřové sklo
Podlahu tvoří vinyl v kouřovém odstínu.
□ kouřové líčení
líčení očí spočívající v nanesení tmavé linky a tmavého očního stínu tak, aby barva směrem od oka postupně přecházela doztracena, příp. se postupně prolnula se světlým stínem
3. (2. st. -vější)
vůní nebo chutí připomínající kouř:
whisky s kouřovým aroma
Dřevo masu dodá jemnou kouřovou příchuť.
Pro barikové víno jsou typické vanilkové a kouřové tóny.
Zdejší whisky působí i díky specifickým destilačním kotlům jako jedny z nejkouřovějších.
◊ kouřová clona
klamný, zastírací postup, akce sloužící k odvedení pozornosti od něčeho jiného (od skutečného záměru, pravých příčin něčeho ap.)
◊ kouřové signály
náznakové, ne zcela jasné vyjádření záměrů, názorů ap. ve veřejné komunikaci, zejména v politice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

