boomer
[buːmr]
(2. j. -era, 3., 6. j. -erovi, 1. mn. -eři)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
člověk narozený zhruba mezi roky 1945 a 1965 syn. baby boomer:
Jsem boomer v mladém týmu a užívám si to.
Googlil jsem si vedení a jsou to samí boomeři.
Rokem narození je boomer, ale názory má mladé.
2. hanlivé, někdy žertovné
zprav. starší člověk, který je přehnaně kritický k novému způsobu života, k moderním technologiím, k mladým lidem ap.:
S boomery nemá cenu diskutovat.
Asi se ze mě stal boomer, ale mladí věčně s mobilem v ruce mi prostě vadí.
Podle tabulek spadám do kategorie mileniál, ale moje mladší ségra se mi občas směje, že jsem boomer.
□ ok, boomer expresivní, někdy žertovné
formule užívaná obvykle směrem k staršímu člověku jako signalizace toho, že s ním nemá cenu diskutovat, protože dané věci nerozumí a není otevřen jiným názorům
Výjimečně se tato formule užívá i v podobě ok, boomere.
► boomerka
[buːmerka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Váš sloupek mě neskutečně pobavil a čtu ho dalším boomerům a boomerkám.
2.
střet mladých s boomerkou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buːmr]
(2. j. -era, 3., 6. j. -erovi, 1. mn. -eři)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
člověk narozený zhruba mezi roky 1945 a 1965 syn. baby boomer:
Jsem boomer v mladém týmu a užívám si to.
Googlil jsem si vedení a jsou to samí boomeři.
Rokem narození je boomer, ale názory má mladé.
2. hanlivé, někdy žertovné
zprav. starší člověk, který je přehnaně kritický k novému způsobu života, k moderním technologiím, k mladým lidem ap.:
S boomery nemá cenu diskutovat.
Asi se ze mě stal boomer, ale mladí věčně s mobilem v ruce mi prostě vadí.
Podle tabulek spadám do kategorie mileniál, ale moje mladší ségra se mi občas směje, že jsem boomer.
□ ok, boomer expresivní, někdy žertovné
formule užívaná obvykle směrem k staršímu člověku jako signalizace toho, že s ním nemá cenu diskutovat, protože dané věci nerozumí a není otevřen jiným názorům
Výjimečně se tato formule užívá i v podobě ok, boomere.
► boomerka
[buːmerka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Váš sloupek mě neskutečně pobavil a čtu ho dalším boomerům a boomerkám.
2.
střet mladých s boomerkou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

