Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[bo͡uda]
(2. j. boudy, 2. mn. bud)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
1.
menší jednoduchá, zprav. dřevěná stavba:
prkenná bouda
zahradní bouda
rybářská / hlídačská bouda
jarmareční / pouťová bouda stánek
bouda na nářadí
plechová bouda autobusové zastávky
2.
úkryt vyrobený pro psa:
psí bouda
pes uvázaný u boudy
Vyděšený pes zalezl do boudy.
3.
horská chata pro turisty:
turistická bouda
hřebenová bouda
Přenocovali na horské boudě.
4.
horní, nástavbová část, střecha dětského kočárku, auta ap.:
stáhnout boudu od kočárku
kolokv.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
5. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
léčka, past:
Byla to bouda na zákazníky.
Je to bouda, nechoď tam!
◊ být (někde) uvázaný / přivázaný jak(o) pes u boudy
muset setrvávat stále na stejném místě, nemoci nikam odejít, odjet:
Když jsem byla na mateřské a manžel jezdil denně do Prahy, byla jsem doma uvázaná jako pes u boudy.
S hospodářstvím je člověk přivázaný jako pes u boudy.
→ doklady v korpusu
◊ šít / ušít na někoho boudu kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
chystat, nachystat na někoho léčku, úskok, oklamat někoho:
Ten člověk na vás šije boudu, chce vás připravit o peníze.
Domluvil se s mým nadřízeným a společně na mě ušili boudu.
→ doklady v korpusu
► boudička
[bo͡uďɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zahradní boudička
boudičky pro stráže
2.
psí boudička
Pes zalezl do boudičky.
3.
sklápěcí boudička
kočárek s boudičkou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
