bouda
[bo͡uda]
(2. j. boudy, 2. mn. bud)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
1.
menší jednoduchá, zprav. dřevěná stavba:
prkenná bouda
zahradní bouda
rybářská / hlídačská bouda
jarmareční / pouťová bouda stánek
bouda na nářadí
plechová bouda autobusové zastávky
2.
úkryt vyrobený pro psa:
psí bouda
pes uvázaný u boudy
Vyděšený pes zalezl do boudy.
3.
horská chata pro turisty:
turistická bouda
hřebenová bouda
Přenocovali na horské boudě.
4.
horní, nástavbová část, střecha dětského kočárku, auta ap.:
stáhnout boudu od kočárku
kolokv.
5. kolokviální vyšší
léčka, past:
Byla to bouda na zákazníky.
Je to bouda, nechoď tam!
◊ být (někde) uvázaný / přivázaný jak(o) pes u boudy
muset setrvávat stále na stejném místě, nemoci nikam odejít, odjet:
Když jsem byla na mateřské a manžel jezdil denně do Prahy, byla jsem doma uvázaná jako pes u boudy.
S hospodářstvím je člověk přivázaný jako pes u boudy.
→ doklady v korpusu
◊ šít / ušít na někoho boudu kolokviální vyšší
chystat, nachystat na někoho léčku, úskok, oklamat někoho:
Ten člověk na vás šije boudu, chce vás připravit o peníze.
Domluvil se s mým nadřízeným a společně na mě ušili boudu.
→ doklady v korpusu
► boudička
[bo͡uďɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zahradní boudička
boudičky pro stráže
2.
psí boudička
Pes zalezl do boudičky.
3.
sklápěcí boudička
kočárek s boudičkou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bo͡uda]
(2. j. boudy, 2. mn. bud)
podstatné jméno rodu ženského
⟨z němčiny⟩
1.
menší jednoduchá, zprav. dřevěná stavba:
prkenná bouda
zahradní bouda
rybářská / hlídačská bouda
jarmareční / pouťová bouda stánek
bouda na nářadí
plechová bouda autobusové zastávky
2.
úkryt vyrobený pro psa:
psí bouda
pes uvázaný u boudy
Vyděšený pes zalezl do boudy.
3.
horská chata pro turisty:
turistická bouda
hřebenová bouda
Přenocovali na horské boudě.
4.
horní, nástavbová část, střecha dětského kočárku, auta ap.:
stáhnout boudu od kočárku
kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pick-up s boudou nástavbou Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
5. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
léčka, past:
Byla to bouda na zákazníky.
Je to bouda, nechoď tam!
◊ být (někde) uvázaný / přivázaný jak(o) pes u boudy
muset setrvávat stále na stejném místě, nemoci nikam odejít, odjet:
Když jsem byla na mateřské a manžel jezdil denně do Prahy, byla jsem doma uvázaná jako pes u boudy.
S hospodářstvím je člověk přivázaný jako pes u boudy.
→ doklady v korpusu
◊ šít / ušít na někoho boudu kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
chystat, nachystat na někoho léčku, úskok, oklamat někoho:
Ten člověk na vás šije boudu, chce vás připravit o peníze.
Domluvil se s mým nadřízeným a společně na mě ušili boudu.
→ doklady v korpusu
► boudička
[bo͡uďɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
zahradní boudička
boudičky pro stráže
2.
psí boudička
Pes zalezl do boudičky.
3.
sklápěcí boudička
kočárek s boudičkou
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

