bídácký
[biːdaːckiː]
(2. st. -áčtější)
přídavné jméno
hanlivé
jednající v rozporu s morálními zásadami, morálně špatný • svědčící o tom syn. ničemný, hanebný, podlý, bídný 4:
Není možné tolerovat partnerovo bídácké chování.
Po dvou nejbídáčtějších postavách nacistického režimu se pátralo dlouhá léta.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːdaːckiː]
(2. st. -áčtější)
přídavné jméno
hanlivé
jednající v rozporu s morálními zásadami, morálně špatný • svědčící o tom syn. ničemný, hanebný, podlý, bídný 4:
Není možné tolerovat partnerovo bídácké chování.
Po dvou nejbídáčtějších postavách nacistického režimu se pátralo dlouhá léta.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)