cár
[caːr]
(2. j. cáru, 6. j. cáru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
utržený kus papíru, látky ap.:
cáry igelitu na stromech
chodit v cárech starém, obnošeném oblečení
Adresu si zapsal na cár papíru.
Ze stěžňů visely cáry plachet.
Psi se tahali o krvavý cár masa.
přen. cáry mlhy chuchvalce
◊ cár papíru expresivní
úřední dokument nemající z hlediska určitých okolností žádnou hodnotu:
Sepsané smlouvy s věřiteli se staly jen cárem papíru.
Cynicky prohlásila, že oddací list je jen cár papíru.
→ doklady v korpusu
◊ roztrhat / trhat něco na cáry
zcela zničit, ničit, zpochybnit, zpochybňovat podstatu, platnost něčeho:
Jeho soukromí bylo roztrháno na cáry.
Obvinění roztrhal na cáry obratným kladením otázek. vyvrátil
Začali si ubližovat a svou lásku trhali na cáry.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[caːr]
(2. j. cáru, 6. j. cáru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
utržený kus papíru, látky ap.:
cáry igelitu na stromech
chodit v cárech starém, obnošeném oblečení
Adresu si zapsal na cár papíru.
Ze stěžňů visely cáry plachet.
Psi se tahali o krvavý cár masa.
přen. cáry mlhy chuchvalce
◊ cár papíru expresivní
úřední dokument nemající z hlediska určitých okolností žádnou hodnotu:
Sepsané smlouvy s věřiteli se staly jen cárem papíru.
Cynicky prohlásila, že oddací list je jen cár papíru.
→ doklady v korpusu
◊ roztrhat / trhat něco na cáry
zcela zničit, ničit, zpochybnit, zpochybňovat podstatu, platnost něčeho:
Jeho soukromí bylo roztrháno na cáry.
Obvinění roztrhal na cáry obratným kladením otázek. vyvrátil
Začali si ubližovat a svou lásku trhali na cáry.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

