Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví a složené výrazy
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.) a podstatná jména užívaná jen v množném čísle (jen mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

PŮVOD

Vybrat/zrušit všechny položky
vlastní jméno
umělé slovo
angličtina
němčina
neurč. germánské jazyky
jidiš
nizozemština
afrikánština
skandinávské jazyky
finština
latina
francouzština
italština
španělština
portugalština
katalánština
provensálština
neurč. románské jazyky
neurč. keltské jazyky
baskičtina
čeština
slovenština
polština
maďarština
romština
řečtina
slovinština
srbština nebo chorvatština
bulharština
rumunština
albánština
ilyrština
ruština
ukrajinština
litevština
perština
neurč. íránské jazyky
turečtina
neurč. turkické jazyky
arabština
hebrejština
aramejština
neurč. semitské jazyky
jazyky Afriky
indoárijské jazyky Indie
drávidské jazyky
neurč. uralské jazyky
neurč. tunguzské jazyky
mongolština
tibetština
čínština
japonština
korejština
thajština
vietnamština
malajština
polynéské jazyky
původní jazyky Austrálie
původní jazyky Severní a Střední Ameriky
původní jazyky Jižní Ameriky

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

chuť
[xuť]
(2. j. chuti, chutě, 1. mn. chutě, chuti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
smysl, kterým se vnímají kyselost, hořkost, sladkost, slanost ap.:

stimulace chuti
receptory chuti
První známkou nedostatku zinku je ztráta chuti a čichu.
Psi mají dobře vyvinutou chuť, která se ovšem značně liší od té naší. 

2.
vlastnost některých látek vnímaná chutí 1:

sladká / slaná chuť
Bylinné likéry mívají hořkou chuť.
Účastníci degustace hodnotili nejen chuť piva, ale i jeho vzhled.
Rajčata z obchodu jsou úplně bez chuti.
mdlá, nevýrazná
Xenon je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu.
(i fraz.)

3.
pocit, smyslový vjem, který je zprostředkován chutí 1:

Polévka měla příjemnou chuť.
Znakem kvality olivového oleje je dlouhotrvající chuť.
Pálení žáhy doprovází mimo jiné i nepříjemná chuť na jazyku.
Udělal obličej, aby naznačil odpornou chuť.
Dobrou chuť! přání před jídlem
přen. chuť dálek / exotiky

4. (na co; do čeho; k čemu; INF)
vnitřní potřeba něco dělat, udělat • touha zaměřená na uspokojení nějaké potřeby, zájem:

chuť na čokoládu
chuť do práce
chuť k jídlu
chuť cestovat
Mnozí exkuřáci se snaží chuť na cigaretu zahnat nějakým pamlskem.
Z obchodu jsem odešla, přešla mě chuť cokoli kupovat. 


bez chuti a (bez) zápachu expresivní
1. (o jídle) postrádající příjemnou chuť, mdlý, nevýrazný:

dušená zelenina bez chuti a bez zápachu
Na špagetách byl zelený posyp bez chuti a zápachu, který čerstvou hladkolistou petržel pouze parodoval.

2. (o člověku, výtvoru, výkonu ap.) nevzbuzující zájem, nevýrazný, nevyhraněný, nezajímavý ap.:

Vždycky říkal, že nejhorší je být bez chuti a bez zápachu, nemít názor a vlastní filozofii.
Zápas nebyl bez chuti a zápachu, hrálo se tvrdě, ale bez záludností.
Ten film je typická rutinně odvedená práce bez chuti a zápachu, která se pod rukama ambicióznějšího filmaře mohla proměnit v nadprůměrnou podívanou.

→ doklady v korpusu
být při chuti
1. jíst hodně a mít z jídla potěšení

2. aktivně pokračovat v činnosti typické pro danou osobu, profesi, firmu ap. (např. zvyšovat zisky, uplatňovat své pravomoci)

3. chtít se milovat, mít rád sex

→ doklady v korpusu
dělat někomu chutě
vyvolat v někom zájem, chuť na nějaké jídlo, pití ap.

→ doklady v korpusu
dělat si na něco chutě
1. mít o něco velký zájem, velmi se snažit něco získat

2. těšit se na nějaké jídlo, pití ap.

→ doklady v korpusu
mít sto chutí něco udělat
chtít něco udělat, mít nutkání, silnou potřebu něco udělat, obvykle vnitřně potlačenou

→ doklady v korpusu
nechat si zajít chuť (na něco)
smířit se s tím, že něco je neuskutečnitelné, nedosažitelné ap., vzdát se něčeho

→ doklady v korpusu
přijít / přicházet něčemu / někomu na chuť
poznat, poznávat něco, někoho lépe a postupně v tom, v něm najít, nacházet zalíbení

→ doklady v korpusu
s chutí do toho, (a) půl je hotovo
(přísloví) činnost, k níž se přistupuje pozitivně, bez otálení ap., je rychleji, snadněji (a lépe) vykonána

→ doklady v korpusu
s jídlem roste chuť
(přísloví) úměrně tomu, čeho dosáhneme, co získáme, se naše požadavky, přání stupňují

→ doklady v korpusu
sto lidí, sto chutí kolik lidí, tolik chutí
(přísloví) každý má vlastní vkus, každý má rád něco jiného:

Na konec roku se mnozí připravují jako na velký večer, jiní se těší na program v televizi a pojídání chlebíčků, mlaďoši plánují pařby na chatách či diskotékách, sportovní rodiny tráví silvestr na horách, říká se sto lidí, sto chutí.
Kolik lidí, tolik chutí. Vyberte si svoji lekci cvičení podle toho, zda se potřebujete uvolnit, protáhnout nebo vybít přebytečnou energii.


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)