chuť
[xuť]
(2. j. chuti, chutě, 1. mn. chutě, chuti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
smysl, kterým se vnímají kyselost, hořkost, sladkost, slanost ap.:
stimulace chuti
receptory chuti
První známkou nedostatku zinku je ztráta chuti a čichu.
Psi mají dobře vyvinutou chuť, která se ovšem značně liší od té naší.
2.
vlastnost některých látek vnímaná chutí 1:
sladká / slaná chuť
Bylinné likéry mívají hořkou chuť.
Účastníci degustace hodnotili nejen chuť piva, ale i jeho vzhled.
Rajčata z obchodu jsou úplně bez chuti. mdlá, nevýrazná
Xenon je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. (i fraz.)
3.
pocit, smyslový vjem, který je zprostředkován chutí 1:
Polévka měla příjemnou chuť.
Znakem kvality olivového oleje je dlouhotrvající chuť.
Pálení žáhy doprovází mimo jiné i nepříjemná chuť na jazyku.
Udělal obličej, aby naznačil odpornou chuť.
Dobrou chuť! přání před jídlem
přen. chuť dálek / exotiky
4. (na co; do čeho; k čemu; INF)
vnitřní potřeba něco dělat, udělat • touha zaměřená na uspokojení nějaké potřeby, zájem:
chuť na čokoládu
chuť do práce
chuť k jídlu
chuť cestovat
Mnozí exkuřáci se snaží chuť na cigaretu zahnat nějakým pamlskem.
Z obchodu jsem odešla, přešla mě chuť cokoli kupovat.
◊ bez chuti a (bez) zápachu expresivní
1. (o jídle) postrádající příjemnou chuť, mdlý, nevýrazný:
dušená zelenina bez chuti a bez zápachu
Na špagetách byl zelený posyp bez chuti a zápachu, který čerstvou hladkolistou petržel pouze parodoval.
2. (o člověku, výtvoru, výkonu ap.) nevzbuzující zájem, nevýrazný, nevyhraněný, nezajímavý ap.:
Vždycky říkal, že nejhorší je být bez chuti a bez zápachu, nemít názor a vlastní filozofii.
Zápas nebyl bez chuti a zápachu, hrálo se tvrdě, ale bez záludností.
Ten film je typická rutinně odvedená práce bez chuti a zápachu, která se pod rukama ambicióznějšího filmaře mohla proměnit v nadprůměrnou podívanou.
→ doklady v korpusu
◊ být při chuti
1. jíst hodně a mít z jídla potěšení
2. aktivně pokračovat v činnosti typické pro danou osobu, profesi, firmu ap. (např. zvyšovat zisky, uplatňovat své pravomoci)
3. chtít se milovat, mít rád sex
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu chutě
vyvolat v někom zájem, chuť na nějaké jídlo, pití ap.
→ doklady v korpusu
◊ dělat si na něco chutě
1. mít o něco velký zájem, velmi se snažit něco získat
2. těšit se na nějaké jídlo, pití ap.
→ doklady v korpusu
◊ mít sto chutí něco udělat
chtít něco udělat, mít nutkání, silnou potřebu něco udělat, obvykle vnitřně potlačenou
→ doklady v korpusu
◊ nechat si zajít chuť (na něco)
smířit se s tím, že něco je neuskutečnitelné, nedosažitelné ap., vzdát se něčeho
→ doklady v korpusu
◊ přijít / přicházet něčemu / někomu na chuť
poznat, poznávat něco, někoho lépe a postupně v tom, v něm najít, nacházet zalíbení
→ doklady v korpusu
◊ s chutí do toho, (a) půl je hotovo
činnost, k níž se přistupuje pozitivně, bez otálení ap., je rychleji, snadněji (a lépe) vykonána
→ doklady v korpusu
◊ s jídlem roste chuť
úměrně tomu, čeho dosáhneme, co získáme, se naše požadavky, přání stupňují
→ doklady v korpusu
◊ sto lidí, sto chutí ◊ kolik lidí, tolik chutí
každý má vlastní vkus, každý má rád něco jiného:
Na konec roku se mnozí připravují jako na velký večer, jiní se těší na program v televizi a pojídání chlebíčků, mlaďoši plánují pařby na chatách či diskotékách, sportovní rodiny tráví silvestr na horách, říká se sto lidí, sto chutí.
Kolik lidí, tolik chutí. Vyberte si svoji lekci cvičení podle toho, zda se potřebujete uvolnit, protáhnout nebo vybít přebytečnou energii.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xuť]
(2. j. chuti, chutě, 1. mn. chutě, chuti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
smysl, kterým se vnímají kyselost, hořkost, sladkost, slanost ap.:
stimulace chuti
receptory chuti
První známkou nedostatku zinku je ztráta chuti a čichu.
Psi mají dobře vyvinutou chuť, která se ovšem značně liší od té naší.
2.
vlastnost některých látek vnímaná chutí 1:
sladká / slaná chuť
Bylinné likéry mívají hořkou chuť.
Účastníci degustace hodnotili nejen chuť piva, ale i jeho vzhled.
Rajčata z obchodu jsou úplně bez chuti. mdlá, nevýrazná
Xenon je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. (i fraz.)
3.
pocit, smyslový vjem, který je zprostředkován chutí 1:
Polévka měla příjemnou chuť.
Znakem kvality olivového oleje je dlouhotrvající chuť.
Pálení žáhy doprovází mimo jiné i nepříjemná chuť na jazyku.
Udělal obličej, aby naznačil odpornou chuť.
Dobrou chuť! přání před jídlem
přen. chuť dálek / exotiky
4. (na co; do čeho; k čemu; INF)
vnitřní potřeba něco dělat, udělat • touha zaměřená na uspokojení nějaké potřeby, zájem:
chuť na čokoládu
chuť do práce
chuť k jídlu
chuť cestovat
Mnozí exkuřáci se snaží chuť na cigaretu zahnat nějakým pamlskem.
Z obchodu jsem odešla, přešla mě chuť cokoli kupovat.
◊ bez chuti a (bez) zápachu expresivní
1. (o jídle) postrádající příjemnou chuť, mdlý, nevýrazný:
dušená zelenina bez chuti a bez zápachu
Na špagetách byl zelený posyp bez chuti a zápachu, který čerstvou hladkolistou petržel pouze parodoval.
2. (o člověku, výtvoru, výkonu ap.) nevzbuzující zájem, nevýrazný, nevyhraněný, nezajímavý ap.:
Vždycky říkal, že nejhorší je být bez chuti a bez zápachu, nemít názor a vlastní filozofii.
Zápas nebyl bez chuti a zápachu, hrálo se tvrdě, ale bez záludností.
Ten film je typická rutinně odvedená práce bez chuti a zápachu, která se pod rukama ambicióznějšího filmaře mohla proměnit v nadprůměrnou podívanou.
→ doklady v korpusu
◊ být při chuti
1. jíst hodně a mít z jídla potěšení
2. aktivně pokračovat v činnosti typické pro danou osobu, profesi, firmu ap. (např. zvyšovat zisky, uplatňovat své pravomoci)
3. chtít se milovat, mít rád sex
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu chutě
vyvolat v někom zájem, chuť na nějaké jídlo, pití ap.
→ doklady v korpusu
◊ dělat si na něco chutě
1. mít o něco velký zájem, velmi se snažit něco získat
2. těšit se na nějaké jídlo, pití ap.
→ doklady v korpusu
◊ mít sto chutí něco udělat
chtít něco udělat, mít nutkání, silnou potřebu něco udělat, obvykle vnitřně potlačenou
→ doklady v korpusu
◊ nechat si zajít chuť (na něco)
smířit se s tím, že něco je neuskutečnitelné, nedosažitelné ap., vzdát se něčeho
→ doklady v korpusu
◊ přijít / přicházet něčemu / někomu na chuť
poznat, poznávat něco, někoho lépe a postupně v tom, v něm najít, nacházet zalíbení
→ doklady v korpusu
◊ s chutí do toho, (a) půl je hotovo
činnost, k níž se přistupuje pozitivně, bez otálení ap., je rychleji, snadněji (a lépe) vykonána
→ doklady v korpusu
◊ s jídlem roste chuť
úměrně tomu, čeho dosáhneme, co získáme, se naše požadavky, přání stupňují
→ doklady v korpusu
◊ sto lidí, sto chutí ◊ kolik lidí, tolik chutí
každý má vlastní vkus, každý má rád něco jiného:
Na konec roku se mnozí připravují jako na velký večer, jiní se těší na program v televizi a pojídání chlebíčků, mlaďoši plánují pařby na chatách či diskotékách, sportovní rodiny tráví silvestr na horách, říká se sto lidí, sto chutí.
Kolik lidí, tolik chutí. Vyberte si svoji lekci cvičení podle toho, zda se potřebujete uvolnit, protáhnout nebo vybít přebytečnou energii.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

