chyt
[xɪt]
(2. j. chytu, 6. j. chytu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
sport
výstupek ap. na skále nebo na umělé stěně, kterého se lezec při výstupu může přidržovat:
horolezecké chyty
Deset metrů vysoká stěna bude osazena skoro devíti sty chyty.
Než si najdete ten správný chyt, třeba v převisu, hrozně vás to vyčerpává.
Na jednom chytu mi ruka ujela a já jsem spadl dolů dobré čtyři metry.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xɪt]
(2. j. chytu, 6. j. chytu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
sport
výstupek ap. na skále nebo na umělé stěně, kterého se lezec při výstupu může přidržovat:
horolezecké chyty
Deset metrů vysoká stěna bude osazena skoro devíti sty chyty.
Než si najdete ten správný chyt, třeba v převisu, hrozně vás to vyčerpává.
Na jednom chytu mi ruka ujela a já jsem spadl dolů dobré čtyři metry.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

