Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
chytat
[xɪtat]
(3. j. chytá, rozk. chytej, čin. chytal, trp. chytán, podst. jm. chytání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo chytá koho4, co {za co; kolem čeho; jak; čím})
brát do ruky, do rukou, uchopovat • dotýkat se něčeho rukou, rukama:
Zdravotník chytá lano natažené z helikoptéry.
Hůl chytáme levou rukou tak, aby palec ukazoval dolů.
Ve chvíli, kdy už skoro chytal za kliku, si to rozmyslel a vrátil se.
Tiskne se k němu, chytá ho pevně kolem krku.
Babička ho chytá za ruku a odvádí pryč.
Žena padá na zem a chytá se za břicho.
2. (kdo chytá koho4, co {do čeho})
zachytávat něco, někoho v pohybu, zprav. letícího nebo padajícího:
chytat sněhové vločky do dlaní
chytat dešťovou vodu do sudů
učit se chytat a házet míč
Kluci a holky se s úsměvem klouzají z kopečku dolů, kde je chytá paní učitelka.
„Chytej,“ řekl a hodil jí klíčky od auta.
3. kolokviální vyšší
rychlým pohybem někoho, něco dohánět, snažit se někoho, něco dohonit, dostihnout:
Na snowboardu je nezastavitelná a na lyžích ji soupeřky jen těžko chytají.
Jen tak tak chytám autobus.
Prohlídku nedokončil a pelášil na mošnovské letiště, kde chytal spoj do Prahy.
4. (kdo, co chytá koho4 {při čem})
pátráním, získáváním informací někoho odhalovat, stíhat • přistihovat při porušování pravidel:
chytat lumpy / zloděje
Chytrý software pomáhá firmám chytat podvodníky.
Jsou země, kde se s korupčníky nemazlí, chytají je a zavírají.
Rybářské stráže budou i po Novém roce hlídkovat a budou se snažit pytláky chytat při činu.
5. (kdo chytá koho4, co {do čeho; na co})
snažit se zmocnit někoho, něčeho lovem, někoho, něco získat pronásledováním, pomocí nastražené pasti, návnady ap., lovit:
chytat ryby na udici / do sítě
Kočky chytaly myši a nosily je na práh domu.
Vlaštovky chytají mouchy a jiný létající hmyz.
podst. jm. Lehká síťka je praktickým pomocníkem při chytání motýlů, brouků nebo vážek.
6. kolokviální vyšší
(o psychických a fyzických stavech)
nepříznivě někoho zasahovat, ovládat:
Když se mi něco delší dobu nedaří, chytá mě vztek.
Chytá ji panika, že nic nestihne.
Chytaly mě záchvaty kašle, nemohl jsem se pořádně nadýchnout.
Ke konci zápasu mě chytaly křeče do stehen.
7. (kdo chytá co {čím})
(v kolektivních sportech) snažit se zabránit vniknutí míče, puku aj. do branky:
chytat střely oběma rukama
Brankář má za úkol chytat góly a pomáhat i v rozehrávce.
Následnou slabě kopnutou penaltu chytá s přehledem domácí gólman.
8. kolokviální vyšší
(v kolektivních sportech) být v družstvu na pozici brankáře:
chytat za Pardubice
chytat první ligu
Když jsem začínal, přál jsem si chytat aspoň jednou za národní mužstvo.
Pokud mě bude hokej dál bavit, budu chytat ještě dlouho.
Vedení klubu mě představilo a za dva dny jsem chytal první zápas.
9. (kdo chytá co)
být napadán něčím škodlivým (viry, bakteriemi, parazity aj.):
Holky mají vlasy na ježka, protože věčně chytají vši.
Naše kočky chytají rýmu jedna od druhé.
Vždycky chytám chřipku na jaře či na konci zimy.
10. (kdo, co chytá co)
moci naladit rozhlasovou nebo televizní stanici, mít signál:
chytat zahraniční programy
Na Slovensku známe češtinu dobře, protože chytáme všechny české kanály.
Satelitní anténa u mne na střeše chytá stovky programů.
Máme tu i satelit, ale české programy bohužel nechytáme.
11. (co chytá {od čeho})
začínat hořet, vzněcovat se:
Benzín chytá dobře.
V transu jsem sledovala, jak od domu chytá i zahrada a živý plot pohlcuje požár.
12. (kdo chytá co)
úspěšně se zapojovat do nějaké činnosti, slaďovat něco s něčím:
chytat rytmus
Asi po kilometru chytám tempo.
13. (co chytá {na co})
spojovat se s něčím, ulpívat:
Chytá přeliv líp než prášková henna?
Na tmavé vlasy růžová barva nechytá.
Lakované dřevo stačí pouze mírně obrousit smirkovým papírem, aby barva lépe chytala.
14. kolokviální vyšší
(o strojích)
být uváděn do chodu, startovat:
S teplým motorem škodovka chytá stále hůř.
Z motocyklu udělal zahradní čerpadlo, jenže stroj špatně chytá.
Startér točí pomalu, motor nechytá.
Pokud vůz nechytá napoprvé, může to znamenat začátek potíží.
◊ chytá ho fantas
šílí, blouzní, má klamné představy, vidiny ap.
→ doklady v korpusu
◊ chytat bronz
opalovat se
→ doklady v korpusu
◊ chytat dech
1. pořádně se nadechovat • dostatečně se vydýchávat
2. začínat se rozvíjet, zlepšovat, nabývat vyšší hodnoty (po dočasném útlumu)
→ doklady v korpusu
◊ chytat lelky
nic nedělat, zahálet
→ doklady v korpusu
◊ chytat někoho za slovo
využívat nepřesnosti něčího vyjádření k vlastnímu prospěchu, záměrně odhlížet od zjevného smyslu sdělení a zdůrazňovat jednotlivá nevhodně zvolená slova
→ doklady v korpusu
◊ chytat se za hlavu
být rozčilený až zoufalý, vyjadřovat nespokojenost, zklamání, lítost
→ doklady v korpusu
◊ chytat za srdce
silně citově působit, dojímat
→ doklady v korpusu
► chytávat
[xɪtaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
V mládí jsem chytával hmyz do sbírky svého otce.
Vydry se dříve chytávaly do želez.
Jan Werich tu na říčce Loučná chytával s místními rybáři pstruhy.
2.
Járu, když se jaksepatří napil, chytávaly hysterické záchvaty vřískavého smíchu.
Nebýval jsem často nemocný, zatímco moji vrstevníci trpěli nachlazeními a chytávala je křeč.
3.
Na vojně chytával za Duklu Písek.
Fandím Spartě, za kterou jsem chytával.
Váš otec chytával a bratr je také brankářem.
dokonavé k 1–7 → chytit, chytnout 1–7
dokonavé k 9–11 → chytit, chytnout 8–10
dokonavé k 12–14 → chytit, chytnout 12–14
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xɪtat]
(3. j. chytá, rozk. chytej, čin. chytal, trp. chytán, podst. jm. chytání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo chytá koho4, co {za co; kolem čeho; jak; čím})
brát do ruky, do rukou, uchopovat • dotýkat se něčeho rukou, rukama:
Zdravotník chytá lano natažené z helikoptéry.
Hůl chytáme levou rukou tak, aby palec ukazoval dolů.
Ve chvíli, kdy už skoro chytal za kliku, si to rozmyslel a vrátil se.
Tiskne se k němu, chytá ho pevně kolem krku.
Babička ho chytá za ruku a odvádí pryč.
Žena padá na zem a chytá se za břicho.
2. (kdo chytá koho4, co {do čeho})
zachytávat něco, někoho v pohybu, zprav. letícího nebo padajícího:
chytat sněhové vločky do dlaní
chytat dešťovou vodu do sudů
učit se chytat a házet míč
Kluci a holky se s úsměvem klouzají z kopečku dolů, kde je chytá paní učitelka.
„Chytej,“ řekl a hodil jí klíčky od auta.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo chytá koho4, co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rychlým pohybem někoho, něco dohánět, snažit se někoho, něco dohonit, dostihnout:
Na snowboardu je nezastavitelná a na lyžích ji soupeřky jen těžko chytají.
Jen tak tak chytám autobus.
Prohlídku nedokončil a pelášil na mošnovské letiště, kde chytal spoj do Prahy.
4. (kdo, co chytá koho4 {při čem})
pátráním, získáváním informací někoho odhalovat, stíhat • přistihovat při porušování pravidel:
chytat lumpy / zloděje
Chytrý software pomáhá firmám chytat podvodníky.
Jsou země, kde se s korupčníky nemazlí, chytají je a zavírají.
Rybářské stráže budou i po Novém roce hlídkovat a budou se snažit pytláky chytat při činu.
5. (kdo chytá koho4, co {do čeho; na co})
snažit se zmocnit někoho, něčeho lovem, někoho, něco získat pronásledováním, pomocí nastražené pasti, návnady ap., lovit:
chytat ryby na udici / do sítě
Kočky chytaly myši a nosily je na práh domu.
Vlaštovky chytají mouchy a jiný létající hmyz.
podst. jm. Lehká síťka je praktickým pomocníkem při chytání motýlů, brouků nebo vážek.
6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co chytá koho4)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o psychických a fyzických stavech)
nepříznivě někoho zasahovat, ovládat:
Když se mi něco delší dobu nedaří, chytá mě vztek.
Chytá ji panika, že nic nestihne.
Chytaly mě záchvaty kašle, nemohl jsem se pořádně nadýchnout.
Ke konci zápasu mě chytaly křeče do stehen.
7. (kdo chytá co {čím})
(v kolektivních sportech) snažit se zabránit vniknutí míče, puku aj. do branky:
chytat střely oběma rukama
Brankář má za úkol chytat góly a pomáhat i v rozehrávce.
Následnou slabě kopnutou penaltu chytá s přehledem domácí gólman.
8. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo chytá {co; za koho})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(v kolektivních sportech) být v družstvu na pozici brankáře:
chytat za Pardubice
chytat první ligu
Když jsem začínal, přál jsem si chytat aspoň jednou za národní mužstvo.
Pokud mě bude hokej dál bavit, budu chytat ještě dlouho.
Vedení klubu mě představilo a za dva dny jsem chytal první zápas.
9. (kdo chytá co)
být napadán něčím škodlivým (viry, bakteriemi, parazity aj.):
Holky mají vlasy na ježka, protože věčně chytají vši.
Naše kočky chytají rýmu jedna od druhé.
Vždycky chytám chřipku na jaře či na konci zimy.
10. (kdo, co chytá co)
moci naladit rozhlasovou nebo televizní stanici, mít signál:
chytat zahraniční programy
Na Slovensku známe češtinu dobře, protože chytáme všechny české kanály.
Satelitní anténa u mne na střeše chytá stovky programů.
Máme tu i satelit, ale české programy bohužel nechytáme.
11. (co chytá {od čeho})
začínat hořet, vzněcovat se:
Benzín chytá dobře.
V transu jsem sledovala, jak od domu chytá i zahrada a živý plot pohlcuje požár.
12. (kdo chytá co)
úspěšně se zapojovat do nějaké činnosti, slaďovat něco s něčím:
chytat rytmus
Asi po kilometru chytám tempo.
13. (co chytá {na co})
spojovat se s něčím, ulpívat:
Chytá přeliv líp než prášková henna?
Na tmavé vlasy růžová barva nechytá.
Lakované dřevo stačí pouze mírně obrousit smirkovým papírem, aby barva lépe chytala.
14. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co chytá)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o strojích)
být uváděn do chodu, startovat:
S teplým motorem škodovka chytá stále hůř.
Z motocyklu udělal zahradní čerpadlo, jenže stroj špatně chytá.
Startér točí pomalu, motor nechytá.
Pokud vůz nechytá napoprvé, může to znamenat začátek potíží.
◊ chytá ho fantas
šílí, blouzní, má klamné představy, vidiny ap.
→ doklady v korpusu
◊ chytat bronz
opalovat se
→ doklady v korpusu
◊ chytat dech
1. pořádně se nadechovat • dostatečně se vydýchávat
2. začínat se rozvíjet, zlepšovat, nabývat vyšší hodnoty (po dočasném útlumu)
→ doklady v korpusu
◊ chytat lelky
nic nedělat, zahálet
→ doklady v korpusu
◊ chytat někoho za slovo
využívat nepřesnosti něčího vyjádření k vlastnímu prospěchu, záměrně odhlížet od zjevného smyslu sdělení a zdůrazňovat jednotlivá nevhodně zvolená slova
→ doklady v korpusu
◊ chytat se za hlavu
být rozčilený až zoufalý, vyjadřovat nespokojenost, zklamání, lítost
→ doklady v korpusu
◊ chytat za srdce
silně citově působit, dojímat
→ doklady v korpusu
► chytávat
[xɪtaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
V mládí jsem chytával hmyz do sbírky svého otce.
Vydry se dříve chytávaly do želez.
Jan Werich tu na říčce Loučná chytával s místními rybáři pstruhy.
2.
Járu, když se jaksepatří napil, chytávaly hysterické záchvaty vřískavého smíchu.
Nebýval jsem často nemocný, zatímco moji vrstevníci trpěli nachlazeními a chytávala je křeč.
3.
Na vojně chytával za Duklu Písek.
Fandím Spartě, za kterou jsem chytával.
Váš otec chytával a bratr je také brankářem.
dokonavé k 1–7 → chytit, chytnout 1–7
dokonavé k 9–11 → chytit, chytnout 8–10
dokonavé k 12–14 → chytit, chytnout 12–14
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
