Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví a složené výrazy
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.) a podstatná jména užívaná jen v množném čísle (jen mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

PŮVOD

Vybrat/zrušit všechny položky
vlastní jméno
umělé slovo
angličtina
němčina
neurč. germánské jazyky
jidiš
nizozemština
afrikánština
skandinávské jazyky
finština
latina
francouzština
italština
španělština
portugalština
katalánština
provensálština
neurč. románské jazyky
neurč. keltské jazyky
baskičtina
čeština
slovenština
polština
maďarština
romština
řečtina
slovinština
srbština nebo chorvatština
bulharština
rumunština
albánština
ilyrština
ruština
ukrajinština
litevština
perština
neurč. íránské jazyky
turečtina
neurč. turkické jazyky
arabština
hebrejština
aramejština
neurč. semitské jazyky
jazyky Afriky
indoárijské jazyky Indie
drávidské jazyky
neurč. uralské jazyky
neurč. tunguzské jazyky
mongolština
tibetština
čínština
japonština
korejština
thajština
vietnamština
malajština
polynéské jazyky
původní jazyky Austrálie
původní jazyky Severní a Střední Ameriky
původní jazyky Jižní Ameriky

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

chytit se
[xɪťɪt se]
(3. j., 3. mn. chytí se, rozk. chyť se, čin. chytil se, podst. jm. chycení (se))
sloveso dokonavé
chytnout se
[xɪtno͡ut se]
(3. j. chytne se, rozk. chytni se, čin. chytl se, podst. jm. chytnutí (se))
sloveso dokonavé
1. (kdo se chytí {čeho, koho2; za co; čím})
najít v něčem, někom oporu, záchranu, získat stabilitu, přidržet se:

chytit se zábradlí / provazu
Zavrávoral, ale chytil se opěradla křesla.
Chytila se ho za ramena, aby neupadla.
Prckové na lyžích pustili hůlky a chytili se oběma rukama lana.
Chyť se a pevně se drž. 

2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co se chytí {na co; jak})
spojit se s podkladovým materiálem • ulpět na povrchu něčeho:

Zkoušela jsem si nechat obarvit vlasy u kadeřnice, ale barva se nechytla.
Před malováním povrch zdí omeťte, na prach se barva nechytí.
Příliš praktické nejsou ani semišové obruby dveří, na něž se lehce chytne špína.
Na podložku pod myš se snadno chytí prach. 

3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo, co se chytí čeho)
začít se něčemu věnovat, něčím se zabývat:

Chytil se nápadu vylepšit si příjmy prodejem falzifikátů.
U dítěte, které se chytne sportu, je větší šance, že nepropadne drogám.
Kdybych se nechytil muziky, pracoval bych v gastronomii.
Chytil se toho bulvár a situaci ještě zhoršil.
Manžel se chytil alkoholu.
začal pít, opíjet se

4. (kdo se chytí čeho)
ujmout se něčeho ve snaze využít to ve svůj prospěch syn. chopit se 3:

chytit se příležitosti / výzvy
Chytil se šance, kterou od producentů dostal.
Protože na vlastní obchod neměl dost peněz, chytil se možnosti, kterou tehdy nabízel stánkový prodej. 

5. (kdo se chytí {do čeho; na co})
uvíznout v pasti, padnout do nástrahy:

Do oka se chytil dvouletý srnec.
Už jsme ošetřili labutě, které se chytily na rybářský háček.
Chtěla prohlédnout pasti, jestli se chytila nějaká myš.
přen. Jsou nezkušení a chytí se na všelijaké řečičky.

6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo, co se chytí {kde; jak; jako kdo, co})
úspěšně se někam včlenit, projevit se jako způsobilý k nějaké činnosti • získat úspěch, začít dobře fungovat:

Na jaře dostal šanci v nejvyšší soutěži a chytil se.
Chytil se jako konstruktér, naučil se česky, koupil byt, děti studují.
Začali psát písničky, které se rychle chytly a u lidí slavily úspěch.   

7. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co se chytí)
(o rostlinách)
zapustit kořeny, začít někde růst, ujmout se:

Pokud nepřijdou holomrazy a stromky se chytí, musíme je začít chránit před škůdci.
Stromek rostoucí od malé rostlinky v nádobě se určitě chytí.
Všechny sazenice se chytly.  

8. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co se chytí)
(o strojích)
být uveden do chodu, začít fungovat:

V polovině svahu se motor konečně chytil.
Nespolehlivý reproduktor – výjimečně se chytne, ve většině případů ale není nic slyšet nebo chrastí.
Z ničeho nic mi přestal fungovat displej, tlačítka a vše jde, ale displej se nechytne. 

9. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo se chytí s kým)
dostat se s někým do sporu, začít se přít, hádat:

Jaroslav se několikrát chytil i s otcem.
Chytil se s trenérem, neomluvil se a byl vyřazen z kádru.

10. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo se chytí koho2)
začít vyhledávat společnost nežádoucích osob:

Nastoupil na strojní průmyslovku, chytil se party a věčně nebyl doma.
Chytil se špatných kamarádů, doma kradl peníze a různé drobnosti, které pak prodával v zastavárnách.


chytit se do vlastní pasti
utrpět porážku, nezdar kvůli špatně uplatněnému nebo špatně zvolenému postupu, který měl zajistit úspěch

chytit se drápkem
dát se získat, zlákat

→ doklady v korpusu
chytit se šance / příležitosti
využít nabízející se okolnosti, situace

nemít se čeho chytit
nevědět, jak řešit nějakou situaci, problém ap., nemít žádné vodítko, nápovědu

→ doklady v korpusu
nedokonavé k 1, 2chytat se 1, 2


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)