chytit se
[xɪťɪt se]
(3. j., 3. mn. chytí se, rozk. chyť se, čin. chytil se, podst. jm. chycení (se))
sloveso dokonavé
chytnout se
[xɪtno͡ut se]
(3. j. chytne se, rozk. chytni se, čin. chytl se, podst. jm. chytnutí (se))
sloveso dokonavé
1. (kdo se chytí {čeho, koho2; za co; čím})
najít v něčem, někom oporu, záchranu, získat stabilitu, přidržet se:
chytit se zábradlí / provazu
Zavrávoral, ale chytil se opěradla křesla.
Chytila se ho za ramena, aby neupadla.
Prckové na lyžích pustili hůlky a chytili se oběma rukama lana.
Chyť se a pevně se drž.
2. kolokviální vyšší
spojit se s podkladovým materiálem • ulpět na povrchu něčeho:
Zkoušela jsem si nechat obarvit vlasy u kadeřnice, ale barva se nechytla.
Před malováním povrch zdí omeťte, na prach se barva nechytí.
Příliš praktické nejsou ani semišové obruby dveří, na něž se lehce chytne špína.
Na podložku pod myš se snadno chytí prach.
3. kolokviální vyšší
začít se něčemu věnovat, něčím se zabývat:
Chytil se nápadu vylepšit si příjmy prodejem falzifikátů.
U dítěte, které se chytne sportu, je větší šance, že nepropadne drogám.
Kdybych se nechytil muziky, pracoval bych v gastronomii.
Chytil se toho bulvár a situaci ještě zhoršil.
Manžel se chytil alkoholu. začal pít, opíjet se
4. (kdo se chytí čeho)
ujmout se něčeho ve snaze využít to ve svůj prospěch syn. chopit se 3:
chytit se příležitosti / výzvy
Chytil se šance, kterou od producentů dostal.
Protože na vlastní obchod neměl dost peněz, chytil se možnosti, kterou tehdy nabízel stánkový prodej.
5. (kdo se chytí {do čeho; na co})
uvíznout v pasti, padnout do nástrahy:
Do oka se chytil dvouletý srnec.
Už jsme ošetřili labutě, které se chytily na rybářský háček.
Chtěla prohlédnout pasti, jestli se chytila nějaká myš.
přen. Jsou nezkušení a chytí se na všelijaké řečičky.
6. kolokviální vyšší
úspěšně se někam včlenit, projevit se jako způsobilý k nějaké činnosti • získat úspěch, začít dobře fungovat:
Na jaře dostal šanci v nejvyšší soutěži a chytil se.
Chytil se jako konstruktér, naučil se česky, koupil byt, děti studují.
Začali psát písničky, které se rychle chytly a u lidí slavily úspěch.
7. kolokviální vyšší
(o rostlinách)
zapustit kořeny, začít někde růst, ujmout se:
Pokud nepřijdou holomrazy a stromky se chytí, musíme je začít chránit před škůdci.
Stromek rostoucí od malé rostlinky v nádobě se určitě chytí.
Všechny sazenice se chytly.
8. kolokviální vyšší
(o strojích)
být uveden do chodu, začít fungovat:
V polovině svahu se motor konečně chytil.
Nespolehlivý reproduktor – výjimečně se chytne, ve většině případů ale není nic slyšet nebo chrastí.
Z ničeho nic mi přestal fungovat displej, tlačítka a vše jde, ale displej se nechytne.
9. kolokviální vyšší
dostat se s někým do sporu, začít se přít, hádat:
Jaroslav se několikrát chytil i s otcem.
Chytil se s trenérem, neomluvil se a byl vyřazen z kádru.
10. kolokviální vyšší
začít vyhledávat společnost nežádoucích osob:
Nastoupil na strojní průmyslovku, chytil se party a věčně nebyl doma.
Chytil se špatných kamarádů, doma kradl peníze a různé drobnosti, které pak prodával v zastavárnách.
◊ chytit se do vlastní pasti
utrpět porážku, nezdar kvůli špatně uplatněnému nebo špatně zvolenému postupu, který měl zajistit úspěch
◊ chytit se drápkem
dát se získat, zlákat
→ doklady v korpusu
◊ chytit se šance / příležitosti
využít nabízející se okolnosti, situace
◊ nemít se čeho chytit
nevědět, jak řešit nějakou situaci, problém ap., nemít žádné vodítko, nápovědu
→ doklady v korpusu
nedokonavé k 1, 2 → chytat se 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xɪťɪt se]
(3. j., 3. mn. chytí se, rozk. chyť se, čin. chytil se, podst. jm. chycení (se))
sloveso dokonavé
chytnout se
[xɪtno͡ut se]
(3. j. chytne se, rozk. chytni se, čin. chytl se, podst. jm. chytnutí (se))
sloveso dokonavé
1. (kdo se chytí {čeho, koho2; za co; čím})
najít v něčem, někom oporu, záchranu, získat stabilitu, přidržet se:
chytit se zábradlí / provazu
Zavrávoral, ale chytil se opěradla křesla.
Chytila se ho za ramena, aby neupadla.
Prckové na lyžích pustili hůlky a chytili se oběma rukama lana.
Chyť se a pevně se drž.
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co se chytí {na co; jak})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
spojit se s podkladovým materiálem • ulpět na povrchu něčeho:
Zkoušela jsem si nechat obarvit vlasy u kadeřnice, ale barva se nechytla.
Před malováním povrch zdí omeťte, na prach se barva nechytí.
Příliš praktické nejsou ani semišové obruby dveří, na něž se lehce chytne špína.
Na podložku pod myš se snadno chytí prach.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo, co se chytí čeho)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
začít se něčemu věnovat, něčím se zabývat:
Chytil se nápadu vylepšit si příjmy prodejem falzifikátů.
U dítěte, které se chytne sportu, je větší šance, že nepropadne drogám.
Kdybych se nechytil muziky, pracoval bych v gastronomii.
Chytil se toho bulvár a situaci ještě zhoršil.
Manžel se chytil alkoholu. začal pít, opíjet se
4. (kdo se chytí čeho)
ujmout se něčeho ve snaze využít to ve svůj prospěch syn. chopit se 3:
chytit se příležitosti / výzvy
Chytil se šance, kterou od producentů dostal.
Protože na vlastní obchod neměl dost peněz, chytil se možnosti, kterou tehdy nabízel stánkový prodej.
5. (kdo se chytí {do čeho; na co})
uvíznout v pasti, padnout do nástrahy:
Do oka se chytil dvouletý srnec.
Už jsme ošetřili labutě, které se chytily na rybářský háček.
Chtěla prohlédnout pasti, jestli se chytila nějaká myš.
přen. Jsou nezkušení a chytí se na všelijaké řečičky.
6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo, co se chytí {kde; jak; jako kdo, co})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
úspěšně se někam včlenit, projevit se jako způsobilý k nějaké činnosti • získat úspěch, začít dobře fungovat:
Na jaře dostal šanci v nejvyšší soutěži a chytil se.
Chytil se jako konstruktér, naučil se česky, koupil byt, děti studují.
Začali psát písničky, které se rychle chytly a u lidí slavily úspěch.
7. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co se chytí)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o rostlinách)
zapustit kořeny, začít někde růst, ujmout se:
Pokud nepřijdou holomrazy a stromky se chytí, musíme je začít chránit před škůdci.
Stromek rostoucí od malé rostlinky v nádobě se určitě chytí.
Všechny sazenice se chytly.
8. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co se chytí)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o strojích)
být uveden do chodu, začít fungovat:
V polovině svahu se motor konečně chytil.
Nespolehlivý reproduktor – výjimečně se chytne, ve většině případů ale není nic slyšet nebo chrastí.
Z ničeho nic mi přestal fungovat displej, tlačítka a vše jde, ale displej se nechytne.
9. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo se chytí s kým)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dostat se s někým do sporu, začít se přít, hádat:
Jaroslav se několikrát chytil i s otcem.
Chytil se s trenérem, neomluvil se a byl vyřazen z kádru.
10. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo se chytí koho2)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
začít vyhledávat společnost nežádoucích osob:
Nastoupil na strojní průmyslovku, chytil se party a věčně nebyl doma.
Chytil se špatných kamarádů, doma kradl peníze a různé drobnosti, které pak prodával v zastavárnách.
◊ chytit se do vlastní pasti
utrpět porážku, nezdar kvůli špatně uplatněnému nebo špatně zvolenému postupu, který měl zajistit úspěch
◊ chytit se drápkem
dát se získat, zlákat
→ doklady v korpusu
◊ chytit se šance / příležitosti
využít nabízející se okolnosti, situace
◊ nemít se čeho chytit
nevědět, jak řešit nějakou situaci, problém ap., nemít žádné vodítko, nápovědu
→ doklady v korpusu
nedokonavé k 1, 2 → chytat se 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

