Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
chytit
[xɪťɪt]
(3. j., 3. mn. chytí, rozk. chyť, čin. chytil, trp. chycen, podst. jm. chycení)
sloveso dokonavé
chytnout
[xɪtno͡ut]
(3. j. chytne, 3. mn. chytnou, rozk. chytni, čin. chytl, trp. chytnut, podst. jm. chytnutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo chytí koho4, co {za co; okolo čeho; jak; čím})
vzít do ruky, do rukou, uchopit, popadnout • dotknout se něčeho rukou, rukama:
Doběhl k ní a chytil ji za ruku.
Správné je chytit houbu za nohu a opatrně ji krouživým pohybem vytáhnout.
Když jí dárek předával, chytla ho kolem krku a políbila.
Lékař mě zlehka chytl za paži.
Chytněte provaz levou rukou.
Senátor se zapotácel a chytil se rukou za srdce.
2. (kdo chytí koho4, co {do čeho})
zachytit něco, někoho v pohybu, zprav. letícího nebo padajícího:
chytit sněhovou vločku
Kolemjdoucí muž neváhal, přiskočil pod okno a chytil padající dítě do náruče.
Skoč, já tě chytím.
3. kolokviální vyšší
rychlým pohybem někoho, něco dohonit, dostihnout:
Bohužel už odešel – ale možná bych ho ještě chytil na schodech.
Pokud si pospíšíte, možná ještě chytíte letadlo do Mexika.
Myslíte, že ještě chytím nějaký autobus?
Pojďte domů, třeba ještě chytneme konec finále.
4. (kdo, co chytí koho4 {při čem; jak…})
pátráním odhalit, vysledovat, vypátrat, najít • přistihnout při porušování pravidel:
Prodavačky chytily zlodějku, když vynášela přes pokladnu nezaplacené zboží.
Kriminalisté po pachateli pátrají, a pokud ho chytí, hrozí mu až dva roky vězení.
Kamera chytila zloděje při činu.
Chytili mě, jak spím na hlídce.
5. (kdo chytí koho4, co {do čeho; na co})
zmocnit se někoho, něčeho lovem, získat někoho, něco pronásledováním, pomocí nastražené pasti, návnady ap., ulovit:
chytit rybu na udici
Kočka chytla myš.
Za celý den nechytil ani mřenku.
Komu sklápěcí pasti připadají drastické, může myš chytit do pasti ve tvaru košíku nebo klece a pak ji vypustit ven.
Chlapeček mi pyšně ukazuje sklenici od marmelády, do které chytil motýla.
6. kolokviální vyšší
(o psychických nebo fyzických stavech)
nepříznivě někoho zasáhnout, ovládnout:
Večer mě chytila tak strašná bolest zubu, že se to nedalo vydržet.
Začíná turnaj a mě chytne nervozita.
Vždycky ho chytí vztek a potom se nezná.
Trpěl na astma a při jedné návštěvě ho chytl záchvat.
U nakládání kmenů mě chytla křeč do stehna.
Chytla ho záda. bolest v zádech
7. (kdo chytí co)
(v kolektivních sportech) zabránit vniknutí míče, puku ap. do branky:
Chystal se na penaltu, mohl vyrovnat, ale brankář střelu chytil.
Nejdříve mu na brankové čáře chytil hlavičku, poté i penaltu.
Kopl jsem to levačkou tak špatně, že gólman míč v klidu chytil.
Trénuje s nejvyšším nasazením, chce chytit každý puk jak při tréninku, tak při zápase.
8. (kdo chytí co)
být napaden něčím škodlivým (viry, bakteriemi, parazity aj.):
chytit chřipku
chytit blechy
chytnout plíseň
Asi někde chytil rýmu, protože měl zarudlý nos a uslzené oči.
Nedávno jsem chytil dvě klíšťata na zahradě.
Ještě chytíš vši!
9. (kdo, co chytí co)
naladit rozhlasovou nebo televizní stanici, vysílání, mít signál:
V televizi chytíme české programy.
Signál televize Prima lze již chytit digitálně.
Naladí se všechny stanice, co chytí anténa.
10. (co chytí {od čeho})
začít hořet, rozhořet se, vznítit se:
Od hořících novin chytla část nábytku.
Fouká vítr, zapalovač nechce chytnout.
Papuče po chvíli vzplála a od ní následně chytil celý byt.
Od stodoly málem chytl i dům.
11. kolokviální vyšší
vyvolat něčí zájem, začít někoho zajímat, bavit:
Kytara ležela dlouho ve futrálu a chytla mě až v posledních letech.
Kromě fotbalu ho chytil i tenis.
Jak jsem čuchnul ke kameře, tak mě to chytlo a nepustilo.
Co vás na politice tak chytilo?
12. (kdo chytí co)
úspěšně se zapojit do nějaké činnosti, sladit něco s něčím:
chytit rytmus
chytit notu
Utkání rozhodla první třetina, kdy jsme nechytili tempo a nevyšlo nám prakticky nic.
13. (co chytí {na co})
spojit se s něčím, přilnout, ulpět:
Barva nechytla dobře a já měl ohnivě červené číro!
Chytne barva na mastné vlasy?
Barva chytla a textilie je modrá.
Nehty nejdříve zbavte mastnoty, jen tak vám lak dokonale chytne.
podst. jm. Ochranná vrstva zabraňuje prodyšnosti vlasu a znesnadňuje chycení trvalé či barvy.
14. kolokviální vyšší
(o strojích)
být uveden do chodu, nastartovat:
Motor chytil napoprvé.
Na asistenci pro případy, kdy auto nechce chytit a člověk potřebuje odtah, se lze pojistit.
Šli jsme zpátky k náklaďáčku a nasedli, ale nechtěl chytit.
Pod svíčky jsem stříknul trošku benzínu, ale sekačka stejně nechytla.
◊ chytil ho amok expresivní
1. velmi se rozčílil, rozzuřil se
2. nutkavě, překotně se pustil do určité činnosti
→ doklady v korpusu
◊ [chytit / popadnout ap.] někoho za límec ◊ kolokviální
1. energicky někoho uchopit a získat nad ním fyzickou převahu (odhodit ho, smýknout jím, zabránit mu v pohybu ap.)
2. přistihnout někoho při něčem, dopadnout někoho
◊ chytit býka za rohy expresivní
1. rázně a nebojácně se chopit příležitosti a začít jednat
2. (často po delším váhání, odkládání) rázně, aktivně se postavit nepříjemnému, závažnému problému
→ doklady v korpusu
◊ chytit dech
1. pořádně se nadechnout • dostatečně se vydýchat
2. začít se rozvíjet, zlepšovat, nabývat vyšší hodnoty (po dočasném útlumu)
→ doklady v korpusu
◊ chytit něco za správný konec
přistoupit správně, vhodně k řešení nějaké situace, problému ap.
→ doklady v korpusu
◊ chytit někoho pod krkem expresivní
1. přinutit někoho (násilím, pohrůžkou, lstí) jednat určitým způsobem, něco udělat • dostat někoho do tíživé, bezvýchodné ap. situace
2. stisknout někomu krk a začít ho dusit, bít nebo jinak fyzicky ohrožovat
→ doklady v korpusu
◊ chytit někoho za slovo
1. využít nepřesnosti něčího vyjádření k vlastnímu prospěchu, záměrně odhlédnout od zjevného smyslu sdělení a zdůraznit jeden nevhodně zvolený výraz
2. trvat na realizaci toho, co komunikační partner ve svém předchozím sdělení (často neuváženě) navrhl nebo naznačil
→ doklady v korpusu
◊ chytit nit
zorientovat se, vpravit se do něčeho
→ doklady v korpusu
◊ chytit se za hlavu
být rozčilený až zoufalý, vyjádřit nespokojenost, zklamání, lítost
→ doklady v korpusu
◊ chytit se za nos
přiznat si svou chybu, připustit vlastní omyl, zastydět se
→ doklady v korpusu
◊ chytit [správný / nový ap.] vítr (do plachet)
zorientovat se v situaci a díky dobrému nápadu, zvolené strategii ap. zaznamenat úspěch
→ doklady v korpusu
◊ chytit šanci / příležitost za pačesy
pohotově využít příležitosti, možnosti, příhodné souhry okolností
→ doklady v korpusu
◊ chytit za srdce
silně citově zapůsobit, dojmout
→ doklady v korpusu
◊ někoho chytil rapl kolokviální
někdo se začal chovat neracionálně, bláznivě nebo vztekle, zuřivě
→ doklady v korpusu
◊ zloděj křičí / volá: chyťte zloděje
kdo je sám vinen, obviňuje jiné, aby od sebe odvrátil podezření
→ doklady v korpusu
nedokonavé k 1–7 → chytat 1–7
nedokonavé k 8–10 → chytat 9–11
nedokonavé k 12–14 → chytat 12–14
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xɪťɪt]
(3. j., 3. mn. chytí, rozk. chyť, čin. chytil, trp. chycen, podst. jm. chycení)
sloveso dokonavé
chytnout
[xɪtno͡ut]
(3. j. chytne, 3. mn. chytnou, rozk. chytni, čin. chytl, trp. chytnut, podst. jm. chytnutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo chytí koho4, co {za co; okolo čeho; jak; čím})
vzít do ruky, do rukou, uchopit, popadnout • dotknout se něčeho rukou, rukama:
Doběhl k ní a chytil ji za ruku.
Správné je chytit houbu za nohu a opatrně ji krouživým pohybem vytáhnout.
Když jí dárek předával, chytla ho kolem krku a políbila.
Lékař mě zlehka chytl za paži.
Chytněte provaz levou rukou.
Senátor se zapotácel a chytil se rukou za srdce.
2. (kdo chytí koho4, co {do čeho})
zachytit něco, někoho v pohybu, zprav. letícího nebo padajícího:
chytit sněhovou vločku
Kolemjdoucí muž neváhal, přiskočil pod okno a chytil padající dítě do náruče.
Skoč, já tě chytím.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo chytí koho4, co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rychlým pohybem někoho, něco dohonit, dostihnout:
Bohužel už odešel – ale možná bych ho ještě chytil na schodech.
Pokud si pospíšíte, možná ještě chytíte letadlo do Mexika.
Myslíte, že ještě chytím nějaký autobus?
Pojďte domů, třeba ještě chytneme konec finále.
4. (kdo, co chytí koho4 {při čem; jak…})
pátráním odhalit, vysledovat, vypátrat, najít • přistihnout při porušování pravidel:
Prodavačky chytily zlodějku, když vynášela přes pokladnu nezaplacené zboží.
Kriminalisté po pachateli pátrají, a pokud ho chytí, hrozí mu až dva roky vězení.
Kamera chytila zloděje při činu.
Chytili mě, jak spím na hlídce.
5. (kdo chytí koho4, co {do čeho; na co})
zmocnit se někoho, něčeho lovem, získat někoho, něco pronásledováním, pomocí nastražené pasti, návnady ap., ulovit:
chytit rybu na udici
Kočka chytla myš.
Za celý den nechytil ani mřenku.
Komu sklápěcí pasti připadají drastické, může myš chytit do pasti ve tvaru košíku nebo klece a pak ji vypustit ven.
Chlapeček mi pyšně ukazuje sklenici od marmelády, do které chytil motýla.
6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co chytí koho4)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o psychických nebo fyzických stavech)
nepříznivě někoho zasáhnout, ovládnout:
Večer mě chytila tak strašná bolest zubu, že se to nedalo vydržet.
Začíná turnaj a mě chytne nervozita.
Vždycky ho chytí vztek a potom se nezná.
Trpěl na astma a při jedné návštěvě ho chytl záchvat.
U nakládání kmenů mě chytla křeč do stehna.
Chytla ho záda. bolest v zádech
7. (kdo chytí co)
(v kolektivních sportech) zabránit vniknutí míče, puku ap. do branky:
Chystal se na penaltu, mohl vyrovnat, ale brankář střelu chytil.
Nejdříve mu na brankové čáře chytil hlavičku, poté i penaltu.
Kopl jsem to levačkou tak špatně, že gólman míč v klidu chytil.
Trénuje s nejvyšším nasazením, chce chytit každý puk jak při tréninku, tak při zápase.
8. (kdo chytí co)
být napaden něčím škodlivým (viry, bakteriemi, parazity aj.):
chytit chřipku
chytit blechy
chytnout plíseň
Asi někde chytil rýmu, protože měl zarudlý nos a uslzené oči.
Nedávno jsem chytil dvě klíšťata na zahradě.
Ještě chytíš vši!
9. (kdo, co chytí co)
naladit rozhlasovou nebo televizní stanici, vysílání, mít signál:
V televizi chytíme české programy.
Signál televize Prima lze již chytit digitálně.
Naladí se všechny stanice, co chytí anténa.
10. (co chytí {od čeho})
začít hořet, rozhořet se, vznítit se:
Od hořících novin chytla část nábytku.
Fouká vítr, zapalovač nechce chytnout.
Papuče po chvíli vzplála a od ní následně chytil celý byt.
Od stodoly málem chytl i dům.
11. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co chytí koho4)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyvolat něčí zájem, začít někoho zajímat, bavit:
Kytara ležela dlouho ve futrálu a chytla mě až v posledních letech.
Kromě fotbalu ho chytil i tenis.
Jak jsem čuchnul ke kameře, tak mě to chytlo a nepustilo.
Co vás na politice tak chytilo?
12. (kdo chytí co)
úspěšně se zapojit do nějaké činnosti, sladit něco s něčím:
chytit rytmus
chytit notu
Utkání rozhodla první třetina, kdy jsme nechytili tempo a nevyšlo nám prakticky nic.
13. (co chytí {na co})
spojit se s něčím, přilnout, ulpět:
Barva nechytla dobře a já měl ohnivě červené číro!
Chytne barva na mastné vlasy?
Barva chytla a textilie je modrá.
Nehty nejdříve zbavte mastnoty, jen tak vám lak dokonale chytne.
podst. jm. Ochranná vrstva zabraňuje prodyšnosti vlasu a znesnadňuje chycení trvalé či barvy.
14. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co chytí)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o strojích)
být uveden do chodu, nastartovat:
Motor chytil napoprvé.
Na asistenci pro případy, kdy auto nechce chytit a člověk potřebuje odtah, se lze pojistit.
Šli jsme zpátky k náklaďáčku a nasedli, ale nechtěl chytit.
Pod svíčky jsem stříknul trošku benzínu, ale sekačka stejně nechytla.
◊ chytil ho amok expresivní
1. velmi se rozčílil, rozzuřil se
2. nutkavě, překotně se pustil do určité činnosti
→ doklady v korpusu
◊ [chytit / popadnout ap.] někoho za límec ◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní [chytit / popadnout ap.] někoho za flígr Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. energicky někoho uchopit a získat nad ním fyzickou převahu (odhodit ho, smýknout jím, zabránit mu v pohybu ap.)
2. přistihnout někoho při něčem, dopadnout někoho
◊ chytit býka za rohy expresivní
1. rázně a nebojácně se chopit příležitosti a začít jednat
2. (často po delším váhání, odkládání) rázně, aktivně se postavit nepříjemnému, závažnému problému
→ doklady v korpusu
◊ chytit dech
1. pořádně se nadechnout • dostatečně se vydýchat
2. začít se rozvíjet, zlepšovat, nabývat vyšší hodnoty (po dočasném útlumu)
→ doklady v korpusu
◊ chytit něco za správný konec
přistoupit správně, vhodně k řešení nějaké situace, problému ap.
→ doklady v korpusu
◊ chytit někoho pod krkem expresivní
1. přinutit někoho (násilím, pohrůžkou, lstí) jednat určitým způsobem, něco udělat • dostat někoho do tíživé, bezvýchodné ap. situace
2. stisknout někomu krk a začít ho dusit, bít nebo jinak fyzicky ohrožovat
→ doklady v korpusu
◊ chytit někoho za slovo
1. využít nepřesnosti něčího vyjádření k vlastnímu prospěchu, záměrně odhlédnout od zjevného smyslu sdělení a zdůraznit jeden nevhodně zvolený výraz
2. trvat na realizaci toho, co komunikační partner ve svém předchozím sdělení (často neuváženě) navrhl nebo naznačil
→ doklady v korpusu
◊ chytit nit
zorientovat se, vpravit se do něčeho
→ doklady v korpusu
◊ chytit se za hlavu
být rozčilený až zoufalý, vyjádřit nespokojenost, zklamání, lítost
→ doklady v korpusu
◊ chytit se za nos
přiznat si svou chybu, připustit vlastní omyl, zastydět se
→ doklady v korpusu
◊ chytit [správný / nový ap.] vítr (do plachet)
zorientovat se v situaci a díky dobrému nápadu, zvolené strategii ap. zaznamenat úspěch
→ doklady v korpusu
◊ chytit šanci / příležitost za pačesy
pohotově využít příležitosti, možnosti, příhodné souhry okolností
→ doklady v korpusu
◊ chytit za srdce
silně citově zapůsobit, dojmout
→ doklady v korpusu
◊ někoho chytil rapl kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
někdo se začal chovat neracionálně, bláznivě nebo vztekle, zuřivě
→ doklady v korpusu
◊ zloděj křičí / volá: chyťte zloděje
kdo je sám vinen, obviňuje jiné, aby od sebe odvrátil podezření
→ doklady v korpusu
nedokonavé k 1–7 → chytat 1–7
nedokonavé k 8–10 → chytat 9–11
nedokonavé k 12–14 → chytat 12–14
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
