chytatelný
[xɪtatelniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
(o míči ap.) který je možné chytit 3 (zabránit jeho vniknutí do branky) • (o gólu) takový, kterému bylo možné zabránit op. nechytatelný:
chytatelná střela
lehce chytatelný míč
Takřka každou přihrávku zakončily jen těžko chytatelnou smečí.
První gól byl chytatelnější než ten druhý.
2.
který je možné chytit 9 (naladit):
chytatelný program
chytatelný signál
běžně chytatelné stanice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xɪtatelniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
(o míči ap.) který je možné chytit 3 (zabránit jeho vniknutí do branky) • (o gólu) takový, kterému bylo možné zabránit op. nechytatelný:
chytatelná střela
lehce chytatelný míč
Takřka každou přihrávku zakončily jen těžko chytatelnou smečí.
První gól byl chytatelnější než ten druhý.
2.
který je možné chytit 9 (naladit):
chytatelný program
chytatelný signál
běžně chytatelné stanice
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

