cíl
[ciːl]
(2. j. cíle, 6. mn. cílech)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z němčiny⟩
1.
místo, k němuž směřuje něčí pohyb, jehož se snaží někdo dosáhnout:
oblíbené turistické cíle
cíl cesty / vycházky / výletu
dojet do plánovaného cíle
Nejčastějším cílem návštěvníků jsou památky.
Cesta ubíhala a my se blížili k cíli.
2.
smysl, výsledek, ke kterému směřuje nějaká činnost, stav, kterého se má dosáhnout, záměr, účel:
životní / výchovné / politické cíle
hlavní cíl projektu
cíl jednání / výzkumu
stanovovat si dlouhodobé cíle
klást si ambiciózní cíle
Nemohl dosáhnout svého cíle.
Cílem hry je nasbírat co největší počet bodů.
Osvětová kampaň má za cíl zvýšit informovanost veřejnosti.
3.
objekt, zařízení ap., které se mají zasáhnout střelou nebo předmětem, terč:
pohyblivý / živý / cvičný cíl
hod / střelba na cíl
zasáhnout / minout cíl
útoky na vojenské cíle
Cílem náletů bylo letiště.
přen. Revizoři jsou stále častěji cílem agrese pasažérů bez lístků.
4.
místo, kde končí závod:
cíl závodu / etapy
okruh se startem a cílem na náměstí
být první v cíli
Závodník doběhl do cíle.
□ s cílem předložkový výraz s infinitivem, řidč. s 2. p.
vyjadřuje záměr, účel:
setkání s cílem posílit vzájemnou spolupráci
Návštěvníci na veletrh přijeli s cílem získat informace.
Snahou každého odvětví je racionalizovat výrobu s cílem dosažení rychlého zisku.
◊ jít (si) tvrdě za svým cílem expresivní
cílevědomě nebo bezohledně postupovat a prosazovat své zájmy:
Usmyslil si, že bude spisovatelem, a šel tvrdě za svým cílem.
Jde si tvrdě za svým cílem a neváhá chladně manipulovat okolím.
→ doklady v korpusu
◊ minout se cílem
nesplnit, neuskutečnit stanovený záměr, účel:
Špatně pojatá a vykládaná sexuální výchova na školách se může minout cílem a někdy způsobit spíš víc škody než užitku.
Kdo neargumentuje, ale jen uráží, mine se cílem.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ciːl]
(2. j. cíle, 6. mn. cílech)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨z němčiny⟩
1.
místo, k němuž směřuje něčí pohyb, jehož se snaží někdo dosáhnout:
oblíbené turistické cíle
cíl cesty / vycházky / výletu
dojet do plánovaného cíle
Nejčastějším cílem návštěvníků jsou památky.
Cesta ubíhala a my se blížili k cíli.
2.
smysl, výsledek, ke kterému směřuje nějaká činnost, stav, kterého se má dosáhnout, záměr, účel:
životní / výchovné / politické cíle
hlavní cíl projektu
cíl jednání / výzkumu
stanovovat si dlouhodobé cíle
klást si ambiciózní cíle
Nemohl dosáhnout svého cíle.
Cílem hry je nasbírat co největší počet bodů.
Osvětová kampaň má za cíl zvýšit informovanost veřejnosti.
3.
objekt, zařízení ap., které se mají zasáhnout střelou nebo předmětem, terč:
pohyblivý / živý / cvičný cíl
hod / střelba na cíl
zasáhnout / minout cíl
útoky na vojenské cíle
Cílem náletů bylo letiště.
přen. Revizoři jsou stále častěji cílem agrese pasažérů bez lístků.
4.
místo, kde končí závod:
cíl závodu / etapy
okruh se startem a cílem na náměstí
být první v cíli
Závodník doběhl do cíle.
□ s cílem předložkový výraz s infinitivem, řidč. s 2. p.
vyjadřuje záměr, účel:
setkání s cílem posílit vzájemnou spolupráci
Návštěvníci na veletrh přijeli s cílem získat informace.
Snahou každého odvětví je racionalizovat výrobu s cílem dosažení rychlého zisku.
◊ jít (si) tvrdě za svým cílem expresivní
cílevědomě nebo bezohledně postupovat a prosazovat své zájmy:
Usmyslil si, že bude spisovatelem, a šel tvrdě za svým cílem.
Jde si tvrdě za svým cílem a neváhá chladně manipulovat okolím.
→ doklady v korpusu
◊ minout se cílem
nesplnit, neuskutečnit stanovený záměr, účel:
Špatně pojatá a vykládaná sexuální výchova na školách se může minout cílem a někdy způsobit spíš víc škody než užitku.
Kdo neargumentuje, ale jen uráží, mine se cílem.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)

