Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
dělat
[ďelat]
(3. j. dělá, rozk. dělej, čin. dělal, trp. dělán, podst. jm. dělání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dělá co {komu}; na čem; do čeho)
vykonávat, provádět nějakou činnost, zabývat se něčím, věnovat se něčemu:
Co budete dělat o prázdninách?
Hudbu dělám pro radost.
Jako holka jsem dělala závodně atletiku.
kolokv. vyš.
kolokv. vyš.
2. kolokviální vyšší
vykonávat nějaké povolání, být zaměstnán (jako), pracovat (jako) • mít, zastávat určitou roli, funkci:
dělat zedníka / servírku / zdravotní sestru
dělat na ministerstvu / ve fabrice / u policie
dělat na směny
Petra dělá táborovou vedoucí.
Žena lupiči dělala komplice.
3. kolokviální vyšší
vzdělávat se na nějaké škole syn. studovat:
dělat školu / gymnázium
dělat medicínu lékařskou fakultu
Manžel dělal právnickou fakultu.
4. kolokviální vyšší
organizovat, připravovat nějakou akci syn. pořádat:
dělat večírek / výstavu
dělat tábory pro děti
dělat zájezdy do ciziny
Naše třída dělala sraz po 30 letech.
Děláme pro kamaráda narozeninovou party.
5. (kdo dělá co {z čeho; komu})
zpracovávat (zprav. ruční prací nebo na stroji) materiál tak, aby z něj něco vzniklo, vytvářet, vyrábět:
dělat figurky ze dřeva
nechat si dělat boty na míru šít
Firma dělá nábytek na zakázku.
Maminka dělala květinovou výzdobu.
6. (kdo dělá co {komu; k čemu})
chystat pokrm nebo nápoj, připravovat, vařit, péct:
dělat polévku
dělat tátovi kafe
Babička dělá řízky.
K obědu dělám guláš.
Zákusky děláme podle tradičních receptur.
7. (kdo dělá co)
tvůrčí činností vytvářet něco nehmotného:
dělat záběry pro film
dělat reportáž na objednávku
Děláme písně s českými texty.
8. (kdo, co dělá co {komu}; komu jak)
způsobovat nějaký stav, rozpoložení ap., působit:
dělat nepořádek
Děti nám dělají radost.
Učení mu dělalo problémy.
Alkohol mi nedělá dobře.
Nedělej ostudu!
9. (co dělá koho4 {jakým; jakého; z koho}; co {jakým; jaké; z čeho})
dodávat někomu, něčemu nějaký vzhled, nějakou vlastnost, nějaké postavení ap., činit:
Vousy ho dělají starším.
Letošní rekord z něj dělá jasného kandidáta na medaili.
Jednoduchý osmiventilový rozvod dělá z vozu svižného a zároveň úsporného pomocníka.
10. (kdo dělá koho4; jakého), (kdo dělá, že…; jako…)
působit nějakým dojmem, předstírat něco, tvářit se:
Řidič začal dělat nechápavého.
Dělá, že mě nevidí.
Obrátil se na druhý bok a dělal, že spí dál.
Robert dělal, jako by se nic nestalo.
Ty problémy tady jsou, každý o nich ví, jen se dělá, jako kdyby nebyly.
11. (kdo, co dělá co kde)
nacházet se, vyskytovat se na určitém místě:
On tady nemá co dělat.
Co tady děláš? kde ses tu vzal?, jak ses sem dostal?
12. kolokviální vyšší
mít určitou hodnotu, úroveň, činit:
Škoda na vozidle dělá dvacet tisíc korun.
Kolik dělá účet?
Nezaměstnanost v celé Unii dělá nyní 9,6 procenta.
Trať má 17,8 km a výškový rozdíl dělá 904 metry.
13. jen v rozkazu; kolokviální
projevovat spěch při chůzi, nějaké činnosti ap., pospíchat:
Tak dělej, ať jsme brzo doma.
Tak dělej, nebudeme na tebe čekat!
Dělej, nebo ti vystydnou párky.
Dělejte, ať to stihneme!
Zavaž si tkaničku, už jsme tam měli být, dělej dělej.
14. v komunikaci s dětmi (kdo dělá jak)
(v komunikaci s dětmi)
vydávat zvuky:
Pejsek dělá haf.
Jak dělá auto, Matýsku?
15. kolokviální
vyměšovat výkaly syn. kálet, kadit:
Můj malý syn teď dělá do plínek.
Dneska už je úplně bezmocná, nevnímá a s prominutím dělá pod sebe.
16.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
dělat chyby chybovat
dělat plány plánovat, dělat si plány plánovat si
dělat průzkum zkoumat
dělat změny měnit
dělat měření měřit
dělat kontroly kontrolovat
◊ ať dělám(,) co dělám ◊ dělej co dělej
i když se člověk jakkoli snaží, je nemožné dosáhnout očekávaného, žádoucího výsledku:
Ať dělám co dělám, málokdy přijdu včas.
Ať děláme, co děláme, stejně neušetříme.
Dělej co dělej, jeho nezměníš.
→ doklady v korpusu
◊ být pro někoho / pro něco / na něco jako dělaný
být plně vyhovující, ideální, určený pro někoho, pro něco, hodit se
→ doklady v korpusu
◊ co se dá dělat
s neúspěchem, chybou, nepříznivou situací ap. je třeba se smířit, příliš se tím nezabývat a netrápit:
Ten hluk je nepříjemný, ale co se dá dělat?
Tak se mi to nepovedlo, co se dá dělat, příště to bude lepší.
→ doklady v korpusu
◊ cvičení / cvik dělá mistra
člověk získává dokonalou dovednost, zručnost nebo znalost něčeho jen dlouhodobým a trpělivým procvičováním
◊ dělá, co může
usilovně, s maximálním nasazením se snaží zvládnout náročný úkol, obtížnou situaci ap.
→ doklady v korpusu
◊ [dělal / dělá něco] až se hory zelenaly / zelenají
dělal, dělá něco s chutí, bez ostychu, hodně
→ doklady v korpusu
◊ [dělat / tvářit se ap.] jakoby nic
předstírat, že nedošlo, nedochází k ničemu zásadnímu, závažnému • předstírat lhostejnost, nevšímavost
◊ [dělat / vyvolávat / způsobit ap.] zlou krev (mezi někým) ◊ [dělat / vyvolávat / způsobit ap.] (někde) zlou krev
zapříčiňovat, zapříčinit (něčí) nespokojenost, popř. hněv a nepřátelství
→ doklady v korpusu
◊ dělat čest svému jménu
splňovat očekávání, výborně reprezentovat, osvědčovat se:
Martin byl skvělým hercem, který dělal čest svému jménu a zároveň jménu svého otce.
→ doklady v korpusu
◊ dělat dobrotu
1. (o lidech) chovat se dobře, řádně • být hodný, nezlobit
2. (o věcech) dobře, spolehlivě fungovat
→ doklady v korpusu
◊ dělat haura kolokviální
suverénně předstírat schopnost něco snadno udělat • chovat se přemrštěně sebevědomě, předvádět se
→ doklady v korpusu
◊ dělat chytrého
dávat na odiv své znalosti a zkušenosti, chlubit se (často jen kusými nebo zdánlivými) vědomostmi • dávat nevyžádané rady, poučovat
→ doklady v korpusu
◊ dělat (jen) komparz
nehrát v něčem žádnou aktivní roli, pouze přihlížet dění
→ doklady v korpusu
◊ dělat (na někoho) opičky
předvádět před někým záměrně směšné grimasy, gesta, pohyby ap., pitvořit se
→ doklady v korpusu
◊ dělat (na někoho) ramena
chovat se sebevědomě, dělat se důležitým, povyšovat se
→ doklady v korpusu
◊ dělat něco na koleně / koleni
vytvářet, vykonávat něco v neprofesionálních podmínkách, bez náležitého vybavení, improvizovaně
→ doklady v korpusu
◊ dělat něčemu / někomu reklamu
(svou činností, svými úspěchy ap.) vytvářet něčemu, někomu dobrou pověst, podporovat něco, někoho
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu / něčemu čest
dobře, úspěšně někoho, něco reprezentovat • nezklamat, splnit něčí očekávání:
Všechna tři programová čísla dokázala, že sokolové dělají čest své tradici.
Snaží se dosáhnout otcových kvalit a dělat čest své rodině.
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu / něčemu dobré jméno
vytvářet někomu, něčemu dobrou pověst, dobře reprezentovat někoho, něco na veřejnosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat (někomu / někde) křoví expresivní
1. mít v určité situaci pouze podružnou, nevýznamnou úlohu
2. svou přítomností, účastí krýt (vědomě nebo nevědomky) nelegální, neetickou činnost
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu advokáta
zastávat se někoho, obhajovat, hájit jeho skutky, názory ap.:
Nemusíš mi dělat advokáta, já si to vyřeším sám.
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu těžkou hlavu
působit někomu starosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu vrásky (na čele)
působit někomu starosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu [ze života ap.] peklo
vytrvale někoho trápit, někomu škodit, působit mu potíže
→ doklady v korpusu
◊ dělat (pěknou / pořádnou / velkou) paseku
způsobovat někde škodu, komplikace, zmatek ap.
→ doklady v korpusu
◊ dělat psí kusy expresivní
(o jevech, o věcech ap.) projevovat se neobvykle, živelně, ničivě • (o lidech) chovat se divoce, nevázaně, extrémně, řádit
→ doklady v korpusu
◊ dělat rukama
pracovat manuálně, fyzicky
→ doklady v korpusu
◊ dělat (s něčím) drahoty ◊ kolokviální
zdráhat se vyhovět, neudělat něco hned, ale až po delším váhání nebo přesvědčování
→ doklady v korpusu
◊ dělat si (dobré) jméno
získávat dobré postavení, dobrou pověst, slávu ap., zviditelňovat se
→ doklady v korpusu
◊ dělat si na něco / někoho zálusk
mít o něco, někoho velký zájem, snažit se něco, někoho všemi prostředky získat
→ doklady v korpusu
◊ dělat si naděje
doufat, věřit v něco
→ doklady v korpusu
◊ dělat si reklamu
svým jednáním, svou činností ap. na sebe upozorňovat, zviditelňovat se
→ doklady v korpusu
◊ dělat si vrásky
něčím se znepokojovat, dělat si starosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat si z něčeho / s něčím (těžkou / velkou) hlavu
trápit se kvůli něčemu, dělat si starosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat (si) z něčeho holubník
nedodržovat stanovená pravidla, narušovat někde pořádek, vnášet do něčeho chaos
→ doklady v korpusu
◊ dělat si z někoho blázny / žerty expresivní
dělat si z někoho legraci, znevažovat, zesměšňovat ho
→ doklady v korpusu
◊ dělat to kolokviální
mít pohlavní styk, souložit
◊ dělat (v)ofuky kolokviální
1. zbytečně něco komplikovat, protahovat, odkládat
2. urážet se, tvářit se dotčeně
◊ dělat z komára velblouda
zbytečně, bez opodstatnění něco zveličovat, přehánět
→ doklady v korpusu
◊ dělat (z něčeho) kůlničku na dříví
(úmyslně) něco rozbíjet, demolovat, ničit
→ doklady v korpusu
◊ dělat z něčeho (zbytečné) drama
přeceňovat závažnost situace, události ap.
→ doklady v korpusu
◊ dělat z nouze ctnost
vyzdvihovat něco nechtěného nebo nějaký nedostatek jako výhodu
→ doklady v korpusu
◊ dělat z prdu kuličku kolokviální
1. s omezenými prostředky tvořit něco zdařilého, kvalitního ap.
2. dělat z nepodstatné záležitosti něco zásadního, zveličovat něco
◊ dělat (z toho / něčeho) divadlo
nepřiměřeně, přehnaně reagovat a tím na sebe upozorňovat
→ doklady v korpusu
◊ dělat ze sebe [blbce / hlupáka / pitomce ap.] kolokviální
1. zesměšňovat se, ztrapňovat se nevhodným chováním, hloupostí, nechápavostí ap.
2. předstírat neporozumění situaci, nechápavost, hloupost
→ doklady v korpusu
◊ dělat (ze sebe) šaška / kašpara kolokviální vyšší
zesměšňovat se, chovat se nedůstojně, podlézavě aj., často pro pobavení někoho jiného, pro získání jeho přízně ap.
◊ dělat, co se dá
vyvíjet nejvyšší možné úsilí (k provedení, dokončení něčeho)
→ doklady v korpusu
◊ dobře ví, co dělá
má zcela přesný cíl svého konání, ví, čeho chce dosáhnout, a jde za tím
→ doklady v korpusu
◊ halíře dělají talíře kolokviální vyšší
i po malých částkách se vyplatí šetřit
◊ jedna / první vlaštovka jaro nedělá
nelze vyvozovat obecné závěry z jediného případu
→ doklady v korpusu
◊ [jíst / pracovat / dělat ap.] za dva
jíst, pracovat ap. neobvykle hodně, dvojnásobně, než je běžné
→ doklady v korpusu
◊ kdo nic nedělá, nic nezkazí / nepokazí
člověk se nutně učí vlastními chybami a cvikem a pouze ten, kdo nevyvíjí žádnou aktivitu, chyby nedělá
→ doklady v korpusu
◊ když dva dělají totéž, není to totéž ◊ když dva dělají totéž, nemusí to být totéž
i když dva lidé dělají něco stejně, výsledek přesto bývá odlišný
→ doklady v korpusu
◊ mít co dělat, aby
muset se usilovně snažit, namáhat, aby nedošlo k něčemu nechtěnému nebo aby se něco zvládlo
→ doklady v korpusu
◊ něco / někdo dělá (s někým) [hotové / pravé ap.] divy
něco nebo někdo působí, pracuje ap. velmi účinně, silně, pozitivně, výborně
→ doklady v korpusu
◊ něco / to nedělá dobrotu
něco dělá potíže, působí problémy, neprospívá to (někomu, něčemu), nefunguje to
→ doklady v korpusu
◊ nedá se nic dělat ◊ to se nedá nic dělat
s tím, co se stalo, s nepříznivou situací ap. je třeba se smířit, nelze to změnit • není jiná možnost
→ doklady v korpusu
◊ nedělá to dobrý dojem
není to v dané situaci dobré, vhodné, přiměřené
→ doklady v korpusu
◊ nedělat něčemu / někomu dobrou reklamu / vizitku
kazit, poškozovat něčí pověst
→ doklady v korpusu
◊ nedělat si násilí
nenamáhat se, nenutit se (příliš) do něčeho
→ doklady v korpusu
◊ nedělat si (o něčem / někom) (žádné / velké) iluze
posuzovat něco, někoho realisticky, střízlivě, nemít velká očekávání
→ doklady v korpusu
◊ nedělat z něčeho (žádnou / velkou) vědu
nepřikládat něčemu příliš velkou důležitost • nečinit něco zbytečně složitým
→ doklady v korpusu
◊ nedělej druhým to, co nechceš, aby (oni) dělali tobě
chovej se k ostatním lidem slušně, férově ap. a oni se k tobě budou chovat také tak
◊ nedělej zagorku / Zagorku kolokviální vyšší
přestaň zdržovat svým zdráhavým, nerozhodným postojem • nenech se přemlouvat, prosit
Podle české zpěvačky populární hudby Hany Zagorové (1946–2022).
◊ nic si z toho nedělá ◊ z toho si nic nedělá
je mu to lhostejné, nereaguje na to
→ doklady v korpusu
◊ nic si z toho nedělej ◊ z toho si nic nedělej
nebuď z toho smutný, netrap se tím
→ doklady v korpusu
◊ peníze dělají peníze
vhodně investované peníze přinášejí další finanční zisk
◊ pivo dělá hezká těla ironické
v důsledku nadměrného pití piva lidé přibírají na váze, stávají se obézními
◊ pořádek dělá přátele ◊ dobré účty dělají dobré přátele
splacené dluhy, vyjasněné majetkové poměry ap. jsou základem pro dobré vztahy, předcházejí sporům • jasně stanovená pravidla jednání jsou základem pro dobré vztahy, předcházejí sporům
◊ proč to dělat jednoduše, když to jde složitě ironické
narážka na řešení problému, jednání ap., které je zbytečně komplikované
◊ příležitost dělá zloděje
člověk se nechá snadno zlákat ke krádeži nehlídané, nezabezpečené věci • člověk se snadno dopustí podvodu, nečestného jednání ap., pokud k tomu má příležitost
→ doklady v korpusu
◊ slovo dělá muže ◊ expresivní slovo dělá chlapa
čestný, poctivý člověk dodržuje svoje sliby
◊ šaty dělají člověka
člověk je často povrchně posuzován podle svého oblečení • vhodný oděv dodává člověku důstojnost a vážnost u okolí
→ doklady v korpusu
◊ to s tím nemá co dělat
to s tím nesouvisí
→ doklady v korpusu
◊ [tvářit se / chovat se / dělat ap.], jako by se nic nedělo ◊ [tvářit se / chovat se / dělat ap.], jako že se nic neděje
předstírat, že je všechno v pořádku • chovat se, tvářit se netečně, nezúčastněně
→ doklady v korpusu
◊ udělat loužičku / dělat loužičky expresivní
(zprav. o psech a kočkách) pomočit se, pomočovat se • vymočit se, močit
► dělávat
[ďelaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Kdysi jsem dělával vrcholově atletiku.
2.
Dělávala jsem v továrně.
Táta dělával velitele dobrovolných hasičů.
3.
Děláváme pravidelné semináře.
4.
Táta dělával betlémy.
Z vosku se dělávaly svíčky.
5.
Babička dělávala výborné ovocné knedlíky.
Sladké pečivo se dělávalo z kynutého těsta.
6.
Dělával jsem televizní reportáže z fotbalu.
7.
Řeka u nás dělává problémy.
8.
Jako dítě jsem dědovi tajně upíjela rybízovku při zavařování. Dělával, že to nevidí.
dokonavé k 1, 3–9 → udělat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďelat]
(3. j. dělá, rozk. dělej, čin. dělal, trp. dělán, podst. jm. dělání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dělá co {komu}; na čem; do čeho)
vykonávat, provádět nějakou činnost, zabývat se něčím, věnovat se něčemu:
Co budete dělat o prázdninách?
Hudbu dělám pro radost.
Jako holka jsem dělala závodně atletiku.
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Ráda dělám na zahrádce. pracuji Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jejich gang dělá do drog. distribuuje, prodává drogy ap. Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dělá {koho4, co; komu; kde; jak})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vykonávat nějaké povolání, být zaměstnán (jako), pracovat (jako) • mít, zastávat určitou roli, funkci:
dělat zedníka / servírku / zdravotní sestru
dělat na ministerstvu / ve fabrice / u policie
dělat na směny
Petra dělá táborovou vedoucí.
Žena lupiči dělala komplice.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dělá co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vzdělávat se na nějaké škole syn. studovat:
dělat školu / gymnázium
dělat medicínu lékařskou fakultu
Manžel dělal právnickou fakultu.
4. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dělá co {pro koho})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
organizovat, připravovat nějakou akci syn. pořádat:
dělat večírek / výstavu
dělat tábory pro děti
dělat zájezdy do ciziny
Naše třída dělala sraz po 30 letech.
Děláme pro kamaráda narozeninovou party.
5. (kdo dělá co {z čeho; komu})
zpracovávat (zprav. ruční prací nebo na stroji) materiál tak, aby z něj něco vzniklo, vytvářet, vyrábět:
dělat figurky ze dřeva
nechat si dělat boty na míru šít
Firma dělá nábytek na zakázku.
Maminka dělala květinovou výzdobu.
6. (kdo dělá co {komu; k čemu})
chystat pokrm nebo nápoj, připravovat, vařit, péct:
dělat polévku
dělat tátovi kafe
Babička dělá řízky.
K obědu dělám guláš.
Zákusky děláme podle tradičních receptur.
7. (kdo dělá co)
tvůrčí činností vytvářet něco nehmotného:
dělat záběry pro film
dělat reportáž na objednávku
Děláme písně s českými texty.
8. (kdo, co dělá co {komu}; komu jak)
způsobovat nějaký stav, rozpoložení ap., působit:
dělat nepořádek
Děti nám dělají radost.
Učení mu dělalo problémy.
Alkohol mi nedělá dobře.
Nedělej ostudu!
9. (co dělá koho4 {jakým; jakého; z koho}; co {jakým; jaké; z čeho})
dodávat někomu, něčemu nějaký vzhled, nějakou vlastnost, nějaké postavení ap., činit:
Vousy ho dělají starším.
Letošní rekord z něj dělá jasného kandidáta na medaili.
Jednoduchý osmiventilový rozvod dělá z vozu svižného a zároveň úsporného pomocníka.
10. (kdo dělá koho4; jakého), (kdo dělá, že…; jako…)
působit nějakým dojmem, předstírat něco, tvářit se:
Řidič začal dělat nechápavého.
Dělá, že mě nevidí.
Obrátil se na druhý bok a dělal, že spí dál.
Robert dělal, jako by se nic nestalo.
Ty problémy tady jsou, každý o nich ví, jen se dělá, jako kdyby nebyly.
11. (kdo, co dělá co kde)
nacházet se, vyskytovat se na určitém místě:
On tady nemá co dělat.
Co tady děláš? kde ses tu vzal?, jak ses sem dostal?
12. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co dělá co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít určitou hodnotu, úroveň, činit:
Škoda na vozidle dělá dvacet tisíc korun.
Kolik dělá účet?
Nezaměstnanost v celé Unii dělá nyní 9,6 procenta.
Trať má 17,8 km a výškový rozdíl dělá 904 metry.
13. jen v rozkazu; kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dělá)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
projevovat spěch při chůzi, nějaké činnosti ap., pospíchat:
Tak dělej, ať jsme brzo doma.
Tak dělej, nebudeme na tebe čekat!
Dělej, nebo ti vystydnou párky.
Dělejte, ať to stihneme!
Zavaž si tkaničku, už jsme tam měli být, dělej dělej.
14. v komunikaci s dětmi (kdo dělá jak)
(v komunikaci s dětmi)
vydávat zvuky:
Pejsek dělá haf.
Jak dělá auto, Matýsku?
15. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo dělá kam)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyměšovat výkaly syn. kálet, kadit:
Můj malý syn teď dělá do plínek.
Dneska už je úplně bezmocná, nevnímá a s prominutím dělá pod sebe.
16.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:
dělat chyby chybovat
dělat plány plánovat, dělat si plány plánovat si
dělat průzkum zkoumat
dělat změny měnit
dělat měření měřit
dělat kontroly kontrolovat
◊ ať dělám(,) co dělám ◊ dělej co dělej
i když se člověk jakkoli snaží, je nemožné dosáhnout očekávaného, žádoucího výsledku:
Ať dělám co dělám, málokdy přijdu včas.
Ať děláme, co děláme, stejně neušetříme.
Dělej co dělej, jeho nezměníš.
→ doklady v korpusu
◊ být pro někoho / pro něco / na něco jako dělaný
být plně vyhovující, ideální, určený pro někoho, pro něco, hodit se
→ doklady v korpusu
◊ co se dá dělat
s neúspěchem, chybou, nepříznivou situací ap. je třeba se smířit, příliš se tím nezabývat a netrápit:
Ten hluk je nepříjemný, ale co se dá dělat?
Tak se mi to nepovedlo, co se dá dělat, příště to bude lepší.
→ doklady v korpusu
◊ cvičení / cvik dělá mistra
člověk získává dokonalou dovednost, zručnost nebo znalost něčeho jen dlouhodobým a trpělivým procvičováním
◊ dělá, co může
usilovně, s maximálním nasazením se snaží zvládnout náročný úkol, obtížnou situaci ap.
→ doklady v korpusu
◊ [dělal / dělá něco] až se hory zelenaly / zelenají
dělal, dělá něco s chutí, bez ostychu, hodně
→ doklady v korpusu
◊ [dělat / tvářit se ap.] jakoby nic
předstírat, že nedošlo, nedochází k ničemu zásadnímu, závažnému • předstírat lhostejnost, nevšímavost
◊ [dělat / vyvolávat / způsobit ap.] zlou krev (mezi někým) ◊ [dělat / vyvolávat / způsobit ap.] (někde) zlou krev
zapříčiňovat, zapříčinit (něčí) nespokojenost, popř. hněv a nepřátelství
→ doklady v korpusu
◊ dělat čest svému jménu
splňovat očekávání, výborně reprezentovat, osvědčovat se:
Martin byl skvělým hercem, který dělal čest svému jménu a zároveň jménu svého otce.
→ doklady v korpusu
◊ dělat dobrotu
1. (o lidech) chovat se dobře, řádně • být hodný, nezlobit
2. (o věcech) dobře, spolehlivě fungovat
→ doklady v korpusu
◊ dělat haura kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
suverénně předstírat schopnost něco snadno udělat • chovat se přemrštěně sebevědomě, předvádět se
→ doklady v korpusu
◊ dělat chytrého
dávat na odiv své znalosti a zkušenosti, chlubit se (často jen kusými nebo zdánlivými) vědomostmi • dávat nevyžádané rady, poučovat
→ doklady v korpusu
◊ dělat (jen) komparz
nehrát v něčem žádnou aktivní roli, pouze přihlížet dění
→ doklady v korpusu
◊ dělat (na někoho) opičky
předvádět před někým záměrně směšné grimasy, gesta, pohyby ap., pitvořit se
→ doklady v korpusu
◊ dělat (na někoho) ramena
chovat se sebevědomě, dělat se důležitým, povyšovat se
→ doklady v korpusu
◊ dělat něco na koleně / koleni
vytvářet, vykonávat něco v neprofesionálních podmínkách, bez náležitého vybavení, improvizovaně
→ doklady v korpusu
◊ dělat něčemu / někomu reklamu
(svou činností, svými úspěchy ap.) vytvářet něčemu, někomu dobrou pověst, podporovat něco, někoho
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu / něčemu čest
dobře, úspěšně někoho, něco reprezentovat • nezklamat, splnit něčí očekávání:
Všechna tři programová čísla dokázala, že sokolové dělají čest své tradici.
Snaží se dosáhnout otcových kvalit a dělat čest své rodině.
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu / něčemu dobré jméno
vytvářet někomu, něčemu dobrou pověst, dobře reprezentovat někoho, něco na veřejnosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat (někomu / někde) křoví expresivní
1. mít v určité situaci pouze podružnou, nevýznamnou úlohu
2. svou přítomností, účastí krýt (vědomě nebo nevědomky) nelegální, neetickou činnost
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu advokáta
zastávat se někoho, obhajovat, hájit jeho skutky, názory ap.:
Nemusíš mi dělat advokáta, já si to vyřeším sám.
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu těžkou hlavu
působit někomu starosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu vrásky (na čele)
působit někomu starosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat někomu [ze života ap.] peklo
vytrvale někoho trápit, někomu škodit, působit mu potíže
→ doklady v korpusu
◊ dělat (pěknou / pořádnou / velkou) paseku
způsobovat někde škodu, komplikace, zmatek ap.
→ doklady v korpusu
◊ dělat psí kusy expresivní
(o jevech, o věcech ap.) projevovat se neobvykle, živelně, ničivě • (o lidech) chovat se divoce, nevázaně, extrémně, řádit
→ doklady v korpusu
◊ dělat rukama
pracovat manuálně, fyzicky
→ doklady v korpusu
◊ dělat (s něčím) drahoty ◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní dělat (s něčím) fóry Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zdráhat se vyhovět, neudělat něco hned, ale až po delším váhání nebo přesvědčování
→ doklady v korpusu
◊ dělat si (dobré) jméno
získávat dobré postavení, dobrou pověst, slávu ap., zviditelňovat se
→ doklady v korpusu
◊ dělat si na něco / někoho zálusk
mít o něco, někoho velký zájem, snažit se něco, někoho všemi prostředky získat
→ doklady v korpusu
◊ dělat si naděje
doufat, věřit v něco
→ doklady v korpusu
◊ dělat si reklamu
svým jednáním, svou činností ap. na sebe upozorňovat, zviditelňovat se
→ doklady v korpusu
◊ dělat si vrásky
něčím se znepokojovat, dělat si starosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat si z něčeho / s něčím (těžkou / velkou) hlavu
trápit se kvůli něčemu, dělat si starosti
→ doklady v korpusu
◊ dělat (si) z něčeho holubník
nedodržovat stanovená pravidla, narušovat někde pořádek, vnášet do něčeho chaos
→ doklady v korpusu
◊ dělat si z někoho blázny / žerty expresivní
dělat si z někoho legraci, znevažovat, zesměšňovat ho
→ doklady v korpusu
◊ dělat to kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít pohlavní styk, souložit
◊ dělat (v)ofuky kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. zbytečně něco komplikovat, protahovat, odkládat
2. urážet se, tvářit se dotčeně
◊ dělat z komára velblouda
zbytečně, bez opodstatnění něco zveličovat, přehánět
→ doklady v korpusu
◊ dělat (z něčeho) kůlničku na dříví
(úmyslně) něco rozbíjet, demolovat, ničit
→ doklady v korpusu
◊ dělat z něčeho (zbytečné) drama
přeceňovat závažnost situace, události ap.
→ doklady v korpusu
◊ dělat z nouze ctnost
vyzdvihovat něco nechtěného nebo nějaký nedostatek jako výhodu
→ doklady v korpusu
◊ dělat z prdu kuličku kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. s omezenými prostředky tvořit něco zdařilého, kvalitního ap.
2. dělat z nepodstatné záležitosti něco zásadního, zveličovat něco
◊ dělat (z toho / něčeho) divadlo
nepřiměřeně, přehnaně reagovat a tím na sebe upozorňovat
→ doklady v korpusu
◊ dělat ze sebe [blbce / hlupáka / pitomce ap.] kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. zesměšňovat se, ztrapňovat se nevhodným chováním, hloupostí, nechápavostí ap.
2. předstírat neporozumění situaci, nechápavost, hloupost
→ doklady v korpusu
◊ dělat (ze sebe) šaška / kašpara kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní ◊ dělat (někomu) šaška / kašpara kolokviální vyššíJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zesměšňovat se, chovat se nedůstojně, podlézavě aj., často pro pobavení někoho jiného, pro získání jeho přízně ap.
◊ dělat, co se dá
vyvíjet nejvyšší možné úsilí (k provedení, dokončení něčeho)
→ doklady v korpusu
◊ dobře ví, co dělá
má zcela přesný cíl svého konání, ví, čeho chce dosáhnout, a jde za tím
→ doklady v korpusu
◊ halíře dělají talíře kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
i po malých částkách se vyplatí šetřit
◊ jedna / první vlaštovka jaro nedělá
nelze vyvozovat obecné závěry z jediného případu
→ doklady v korpusu
◊ [jíst / pracovat / dělat ap.] za dva
jíst, pracovat ap. neobvykle hodně, dvojnásobně, než je běžné
→ doklady v korpusu
◊ kdo nic nedělá, nic nezkazí / nepokazí
člověk se nutně učí vlastními chybami a cvikem a pouze ten, kdo nevyvíjí žádnou aktivitu, chyby nedělá
→ doklady v korpusu
◊ když dva dělají totéž, není to totéž ◊ když dva dělají totéž, nemusí to být totéž
i když dva lidé dělají něco stejně, výsledek přesto bývá odlišný
→ doklady v korpusu
◊ mít co dělat, aby
muset se usilovně snažit, namáhat, aby nedošlo k něčemu nechtěnému nebo aby se něco zvládlo
→ doklady v korpusu
◊ něco / někdo dělá (s někým) [hotové / pravé ap.] divy
něco nebo někdo působí, pracuje ap. velmi účinně, silně, pozitivně, výborně
→ doklady v korpusu
◊ něco / to nedělá dobrotu
něco dělá potíže, působí problémy, neprospívá to (někomu, něčemu), nefunguje to
→ doklady v korpusu
◊ nedá se nic dělat ◊ to se nedá nic dělat
s tím, co se stalo, s nepříznivou situací ap. je třeba se smířit, nelze to změnit • není jiná možnost
→ doklady v korpusu
◊ nedělá to dobrý dojem
není to v dané situaci dobré, vhodné, přiměřené
→ doklady v korpusu
◊ nedělat něčemu / někomu dobrou reklamu / vizitku
kazit, poškozovat něčí pověst
→ doklady v korpusu
◊ nedělat si násilí
nenamáhat se, nenutit se (příliš) do něčeho
→ doklady v korpusu
◊ nedělat si (o něčem / někom) (žádné / velké) iluze
posuzovat něco, někoho realisticky, střízlivě, nemít velká očekávání
→ doklady v korpusu
◊ nedělat z něčeho (žádnou / velkou) vědu
nepřikládat něčemu příliš velkou důležitost • nečinit něco zbytečně složitým
→ doklady v korpusu
◊ nedělej druhým to, co nechceš, aby (oni) dělali tobě
chovej se k ostatním lidem slušně, férově ap. a oni se k tobě budou chovat také tak
◊ nedělej zagorku / Zagorku kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
přestaň zdržovat svým zdráhavým, nerozhodným postojem • nenech se přemlouvat, prosit
Podle české zpěvačky populární hudby Hany Zagorové (1946–2022).
◊ nic si z toho nedělá ◊ z toho si nic nedělá
je mu to lhostejné, nereaguje na to
→ doklady v korpusu
◊ nic si z toho nedělej ◊ z toho si nic nedělej
nebuď z toho smutný, netrap se tím
→ doklady v korpusu
◊ peníze dělají peníze
vhodně investované peníze přinášejí další finanční zisk
◊ pivo dělá hezká těla ironické
v důsledku nadměrného pití piva lidé přibírají na váze, stávají se obézními
◊ pořádek dělá přátele ◊ dobré účty dělají dobré přátele
splacené dluhy, vyjasněné majetkové poměry ap. jsou základem pro dobré vztahy, předcházejí sporům • jasně stanovená pravidla jednání jsou základem pro dobré vztahy, předcházejí sporům
◊ proč to dělat jednoduše, když to jde složitě ironické
narážka na řešení problému, jednání ap., které je zbytečně komplikované
◊ příležitost dělá zloděje
člověk se nechá snadno zlákat ke krádeži nehlídané, nezabezpečené věci • člověk se snadno dopustí podvodu, nečestného jednání ap., pokud k tomu má příležitost
→ doklady v korpusu
◊ slovo dělá muže ◊ expresivní slovo dělá chlapa
čestný, poctivý člověk dodržuje svoje sliby
◊ šaty dělají člověka
člověk je často povrchně posuzován podle svého oblečení • vhodný oděv dodává člověku důstojnost a vážnost u okolí
→ doklady v korpusu
◊ to s tím nemá co dělat
to s tím nesouvisí
→ doklady v korpusu
◊ [tvářit se / chovat se / dělat ap.], jako by se nic nedělo ◊ [tvářit se / chovat se / dělat ap.], jako že se nic neděje
předstírat, že je všechno v pořádku • chovat se, tvářit se netečně, nezúčastněně
→ doklady v korpusu
◊ udělat loužičku / dělat loužičky expresivní
(zprav. o psech a kočkách) pomočit se, pomočovat se • vymočit se, močit
► dělávat
[ďelaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Kdysi jsem dělával vrcholově atletiku.
2.
Dělávala jsem v továrně.
Táta dělával velitele dobrovolných hasičů.
3.
Děláváme pravidelné semináře.
4.
Táta dělával betlémy.
Z vosku se dělávaly svíčky.
5.
Babička dělávala výborné ovocné knedlíky.
Sladké pečivo se dělávalo z kynutého těsta.
6.
Dělával jsem televizní reportáže z fotbalu.
7.
Řeka u nás dělává problémy.
8.
Jako dítě jsem dědovi tajně upíjela rybízovku při zavařování. Dělával, že to nevidí.
dokonavé k 1, 3–9 → udělat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
